Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 935,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 935,84 Kč od 9. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 897 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazené faktury vystavené za poskytnutou zdravotní péči. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byla ve dnech [Anonymizováno]. a [datum] poskytnuta zdravotní péče – ambulantní léčba. Ve dnech [Anonymizováno]. a [datum] žalovaný podepsal smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu, na základě které byla žalovanému vystavena faktura č. [hodnota] se splatností dne [datum]. Žalovaný fakturu neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „OSŘ“, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (č. l. 6) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst.
4 OSŘ), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o poskytování zdravotní péče za úhradu ze dne [datum] a [datum] a přílohy soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytování péče za úhradu. Smlouva byla uzavřena ve dvojím jazyce, a to v českém a anglickém. Na základě této smlouvy byla žalobkyně oprávněna poskytovat zdravotní péči a žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou péči na základě vystaveného vyúčtování.
6. Z faktury – daňového dokladu č. [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému vystavena faktura za poskytnutou ambulantní léčbu v [Anonymizováno] [adresa] ve dnech [Anonymizováno]. a [datum], a to na částku [částka]. Faktura byla splatná dne [datum].
7. Z dopisu ze dne [datum] a z kopie obálek soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.
8. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
9. Žalobkyně poskytla žalovanému ve dnech [Anonymizováno]. a [datum] zdravotní péči, za což žalovanému vystavila fakturu č. [hodnota] na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou byl žalovaný povinen uhradit, neboť neměl v České republice sjednáno zdravotní pojištění a s žalobkyní tak z tohoto důvodu uzavřel smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a dostal se do prodlení. V řízení nebylo ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora uvedené povinnosti splnil řádně a včas či že by na úhradu dlužné částky něčeho zaplatil. Soud tak shledal, že žaloba byla podána důvodně.
10. Právní posouzení:
11. Po právní stránce soud shledal, že v daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o péči o zdraví dle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“ a dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v platném znění, dále jen „zákon o zdravotních službách“ na základě které byla žalovanému ve výše specifikovaném období poskytnuta zdravotní péče.
12. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách platí, že: „Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.“
13. Dle § 2 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách platí, že: „Zdravotními službami se rozumí poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky, a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.“
14. V daném případě byla žalovanému poskytnuta zdravotní péče, za kterou mu byla vystavena faktura č. [hodnota], neboť žalovaný neměl na území České republiky sjednáno zdravotní pojištění a v řízení nebylo ze strany žalovaného dále navíc ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by byl zaměstnancem osoby, která má v ČR sídlo nebo trvalý pobyt či že by z jiného důvodu byl účastníkem veřejného zdravotního pojištění [§ 2 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění]. Žalovanému tak z daného důvodu vznikla povinnost danou fakturu uhradit, přičemž žalovaný tak neučinil a dostal se do prodlení (§ 1968 OZ). Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a současně žalobkyni přiznal také příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
15. Výrok o nákladech řízení (výrok ad II) je odůvodněn § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně jsou v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř v tomto výroku představovány již jen zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 697 Kč dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, když tento soudní poplatek musela žalobkyně uhradit, aby mohla své právo uplatnit u soudu. Současně byla žalobkyni přiznána paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“, a to za 2 úkony ve věci vykonané dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. za předžalobní výzvu a podání žaloby ve věci samé. Za tyto dva úkony náleží žalobkyni odměna ve výši 200 Kč (tj. 2 úkony * 100 Kč za jeden úkon). Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí 1 897 Kč, kdy tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 149 odst. 3 OSŘ uhradit.
16. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem OSŘ