Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v té části, kde se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 14,00 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 13,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky celkové částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených půjček, které byly žalovanému poskytnuty právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], IČO: [IČO]) na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] (nárok č. [hodnota]) a smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] (nárok č. [hodnota]), tj. za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn a rovněž mu byla zaslána předžalobní výzva, avšak ani následně žalobkyni celkovou dlužnou částku neuhradil. Při jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu ohledně nároku č. [hodnota] zpět a žalovaný se zastavením řízení ohledně tohoto nároku souhlasil (č. l. 25 spisu) a soud tak po částečném zastavení řízení rozhodoval již jen o nároku č. [hodnota].
2. V žalobě žalobkyně ohledně nároku č. [hodnota] uvedla, že na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou částkou zavázal zaplatit částku [částka]. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v hotovosti v 53týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však závazky ze smlouvy neplnil a dostal se do prodlení. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkovou částku [částka], poté již neuhradil ničeho. V tomto řízení se v případě tohoto nároku žalobkyně domáhá částky [částka] složené z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků z prodlení z celkové dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka [částka], převzetí částky [částka] žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. [adresa] 960 Kč měl žalovaný uhradit v pravidelných 53týdenních splátkách po [částka]. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých bylo v případě půjček na 53 týdnů sjednáno RPSN ve výši 206,8 % ročně.
6. Z dopisu ze dne [datum], z podacího lístku a z informace o zpracování osobních údajů soud zjistil, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byl žalovaný vyzván k tomu, aby částku [částka], tj. dluh ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] a že smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] uhradil žalobkyni.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], ze seznamu pohledávek a z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky soud zjistil, že pohledávka uplatněná v tomto řízení byla postoupena na žalobkyni.
8. Z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum].
9. Z výpisu ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby k srpnu 2007 (ARAD) – opatřeno soudem z úřední činnosti - soud zjistil, že úrokové sazby pro domácnosti a spotřebitele se v tomto období pohybovaly v rozmezí od 12,53 % ročně.
10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě kterých mu byla v [Anonymizováno] [Anonymizováno] poskytnuta částka [částka] a žalovaný měl uveden částku splácet v 53týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Ve smlouvě bylo sjednáno RPSN ve výši 206,8 % ročně a poplatek [částka]. Na celkovou částku [částka] však žalovaný uhradil toliko částku [částka] a ve zbývajícím rozsahu je tak stále v prodlení. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na dlužnou částku něčeho uhradil.
12. Za takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, jak je vysvětleno a rozebráno dále.
13. Právní posouzení:
14. Soud v souladu s § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“ vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. V tomto případě byla uzavřena smlouvao půjčce dle § 387 zákona č. 40/1964 Sb.
15. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
16. Dle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum] platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
17. Dle § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum] platí, že bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
18. Jak bylo v řízení prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným v [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka [částka] a žalovaný měl půjčky splatit v pravidelných 53týdenních splátkách spolu s poplatky a náklady úvěru. Celkem se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] a zaplatit náklady úvěru ve výši 206,8 % ročně.
19. Soud ohledem na zjištění učiněná ze systému České národní banky týkajícího se úrokové sazby (ARAD) za srpen 2007, tj. za období, kdy byla smlouva uzavřena, však dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná (§ 580 odst. 1 OZ, resp. § 39 zákona č. 40/1964 Sb.), když je zřejmé, že sjednaný úrok ve smyslu poplatku ve výši 6 960 Kč a RPSN ve výši 206,8 % je zcela v rozporu s dobrými mravy.
20. Jak totiž vyplývá z Databáze časových řad ARAD, týkající se úrokových sazeb bank k úvěrům, které byly bankami poskytnuté domácnostem a spotřebitelům, byla výše úvěrů v srpnu 2007 ve výši 12,53 % ročně a je tak zřejmé, že sjednané úroky v daném případě jsou po zohlednění sjednaných poplatků a nákladů úvěru ve výši několikanásobně přesahující 4násobek běžné úrokové sazby a takové úroky tak zcela zjevně odporují dobrým mravům.
21. Z daného důvodu tak soud shledal uzavřenou smlouvu o půjčce za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb.). Jak bylo v obdobných věcech opakovaně rozhodnuto Městským soudem v Praze (rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j.
22 Co 197/2019 – 99; ze dne 19. 11. 2021, č. j. 62 Co 320/2021 – 57; ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 – 40; ze dne 27. 4. 2022, č. j. 19 Co 102/2022 – 61), žalobkyně je profesionálem na trhu poskytování nebankovních úvěrů. Musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úvěrovou sazbou. Jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírané žalobkyní byly opakovaně shledány soudy absolutně neplatnými. Zdejší soud neshledal žádných důvodů a skutečností, pro které by právě tyto úvěrové smlouvy měly být shledány za platné, když úroky jsou zcela zjevně nepřiměřeně vysoké, a to ve všech čtyřech případech.22. Nárok žalobkyně tak soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný se měl obohatit tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.) v celkové výši [částka], když žalovaný dosud žalobkyni vrátil toliko částku [částka]. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak dosud přetrvává ve výši [částka], a právě v této části soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl (§ 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.). V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by danou částku žalobkyni uhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 OZ), přiznal soud žalobkyni, jejíž aktivní legitimace je založena na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (srov. § 1879 a násl. OZ) také úroky z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až ode dne [datum], když dle předžalobní výzvy měl žalovaný dlužnou částku žalobkyni uhradit nejpozději do [datum] s tím, že tato předžalobní výzva byla žalovanému prokazatelně doručena – srov. výrok ad I.
23. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl (výrok ad II).
24. O náhradě nákladů řízení (výrok ad III) rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když jinak procesně úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.