Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62 870 Kč od 15. 7. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 115 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 28. 2. 2024 tvrdila, že s žalovanou dne 6. 9. 2021 uzavřela smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná v období od 19. 7. 2022 do 8. 2. 2023 odebrala elektřinu v ceně 5 279 Kč (včetně DPH), na které byla vystavena faktura č. [tel. číslo], se splatností k 27. 2. 2023. Žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobkyně dále tvrdila, že s žalovanou dne 20. 12. 2021 uzavřela smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná v období od 15. 10. 2022 do 18. 6. 2023 odebrala plyn v ceně celkem 57 591 Kč (včetně DPH), na které byly vystaveny faktura č. [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] se splatností k 17. 3. 2023, 29. 5. 2023 a 14. 7. 2023. Žalovaná nezaplatila ničeho a to ani na základě učiněné předžalobní výzvy. Žalobkyně se zaplacení dlužných 62 870 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení od 15. 7. 2023, domáhala podanou žalobou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“).
4. Z předložených listinných důkazů (smlouva o sdružených dodávkách elektřiny č. [Anonymizováno] smlouva o sdružených dodávkách plynu č. [Anonymizováno], faktur č. [tel. číslo], [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo], předžalobní výzva z 15. 1. 2024 včetně dokladů o odeslání), které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, soud shledal jako zcela důvěryhodné, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o skutkovém stavu: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 6. 9. 2021 uzavřela smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná v období od 19. 7. 2022 do 8. 2. 2023 odebrala elektřinu v ceně 5 279 Kč (včetně DPH), na které byla vystavena faktura č. [tel. číslo], se splatností k 27. 2. 2023. Žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobkyně dále tvrdila, že s žalovanou dne 20. 12. 2021 uzavřela smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná v období od 15. 10. 2022 do 18. 6. 2023 odebrala plyn v ceně celkem 57 591 Kč (včetně DPH), na které byly vystaveny faktura č. [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo] se splatností k 17. 3. 2023, 29. 5. 2023 a 14. 7. 2023. Žalovaná nezaplatila ničeho a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 15. 1. 2024.
5. Po právní stránce soud věc posuzoval jakožto vztah upravený zákonem o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (zák.č. 458/2000 Sb., dále jen „EZ“), když na jím neupravené otázky aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“). Smlouvy účastníků soud posoudil jednak jako platně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona) a jednak jako platně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (§ 72 odst. 2 energetického zákona), přičemž na jejich základě byla shledána povinnost obchodníka nebo výrobce elektřiny (žalobkyně) dodávat zákazníkovi (žalované) elektřinu a plyn, čemuž souvztažně odpovídá povinnost zákazníka (žalované) zaplatit cenu odebraného plynu a elektřiny. Uvedená povinnost žalované (zaplatit cenu elektřiny odebrané ve shora uvedeném období) nebyla splněna řádně a včas, pročež se žalovaná dnem následujícím pod dni splatnosti ocitl v prodlení s jejím splněním (§ 1968 OZ). Ode dne prodlení pak žalobkyně má právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).
7. Na náhradě nákladů řízení soud žalované uložil (výrok ad II.) zaplatit žalobkyni 3 115 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci činí paušální náhrada úspěšného účastníka (za dva úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) celkem 600 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 2 515 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. a položka 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku cit. zákona).
8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).