Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno Zástupce], advokáta se sídlem kanceláře [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa], poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši [částka], a to platnou ve výši [částka] dne [datum] a platnou ve výši [částka] dne [datum]. Žalobce získal pohledávku za žalovanou na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že ze strany právního předchůdce žalobce nebyla žalobci doložena smlouva o uzavření smluvně závazkového vztahu, domáhá se žalobce vůči žalované plnění z titulu bezdůvodného obohacení, neboť finanční prostředky byly prokazatelně na účet žalované připsány.
2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř.
4. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, žežalovaná je majitelkou účtu č. [č. účtu], kdy na tento účet byla dne [datum] připsána částka [částka] s poznámkou „půjčka dle smlouvy [Anonymizováno] od [právnická osoba] “ a dne , datum[částka] částka, pod VS [var. symbol] s poznámkou „půjčka dle smlouvy [Anonymizováno] od [právnická osoba] “ (výpis z účtu žalované).mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které získal žalobce pohledávku za žalovanou v celkové výši [částka], když o této skutečnosti byla žalovaná písemně informována (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení žalované).žalovaná byla před podáním žaloby žalobcem o úhradu dlužné částky upomenuta (předžalobní výzva).
5. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši [částka], které žalovaná žalobci a ani jeho právnímu předchůdci dosud nevrátila. Na straně žalované tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle ust. § 2390 a násl. o.z., neboť žalované se dostalo plnění bez právního důvodu a žalovanou tak stíhá povinnost k jeho vrácení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaná ani netvrdila a tím méně prokázala, že by řádně dostála svým závazkům vůči žalobci.
6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzporu uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady bezdůvodného obohacení za poskytnutí finančních prostředků bez uzavření smluvně závazkového vztahu, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícím v tom, že žalovanému byly na jeho účet právním předchůdcem žalobce zaslány finanční prostředky, a to bez uzavření smluvně závazkového vztahu, kdy tyto nebyly vráceny. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takovéhoto návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudím poplatkem ve výši [částka], dále odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši [částka] (tři úkony právní služby á [částka] – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) + 21 % DPH a 3 x režijní paušál á [částka] + 21 % DPH. V souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.
8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř.