Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

24 C 206/2024

Soud: Obvodní soud pro Prahu 9Datum rozhodnutí: 25. 9. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 9Č. j.: 24 C 206/2024-37Samosoudkyně: Mgr. Eva BrožíkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 24. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 17 289,48 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH09:2024:24.C.206.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (49) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s- úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání EPR ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka], úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se na základě Smlouvy zavázal splatit úvěr s úrokem 16,9 % ročně, případně další ceny dle sazebníku. Žalovaný se dále zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], a to vždy do 20. dne daného kalendářního měsíce. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že splátky nehradil řádně a včas. Jelikož došlo k prodlení s úhradou tří splátek, případně jediné splátky v době delší než 3 měsíce, využila žalobkyně svého práva a úvěr prohlásila za splatný. Upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a současně byl upozorněn, že jestliže ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradí dojde ke dni [datum] k zesplatnění dluhu. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalovaná částka přestavuje jistinu ve výši [částka], řádný úrok [částka], úrok z prodlení [částka] a poplatky [částka]. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci nařídil soud jednání na [datum], ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv měl předvolání řádně doručeno.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s výší úvěrového limitu [částka], kdy žalovaný se zavázal platit úrok z úvěru ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách (smlouva o úvěru). Žalovaný načerpal úvěr postupným čerpáním až do výše [částka] a ve prospěch účtu provedl platby v celkové výši [částka] (podklady pro soudní konání). Dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (citované dopisy, podací lístky).

6. Před uzavřením smlouvy sepsala žalobkyně se žalovavým žádost o poskytnutí úvěru, ve které žalovaný uvedl své rodné číslo, číslo dokladu (občanský průkaz). Dále sdělil, že pracuje u spol [právnická osoba]. s příjmem [částka], s tím že jeho výdaje činí [částka], kdy doložil výpisy z účtu za měsíce červenec, srpen a září [Anonymizováno] (žádost o spotřebitelský úvěr, výpisy z účtu).

7. Soud tak měl v prvé řadě za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaný načerpal postupně částku [částka] a provedl platby ve výši [částka].

8. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila dostatečné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Z provedených důkazů nevyplývá, jakým způsobem žalobkyně získala údaje, uvedené v listině „Posouzení úvěruschopnosti žadatele“, a pokud je snad měla získat toliko z tvrzení žalovaného v žádosti o úvěr, jakým způsobem je ověřovala. To se týká především údajů o výdajích žalovaného, popř. jeho domácnosti. Konkrétní údaje konkrétního dlužníka tedy nebyly věřitelem zjištěny a ověřeny řádně a žalobkyně tedy řádně neprověřila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyně toto řádné prověření v řízení neprokázala). Dle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18 v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně (a nikoli pouze relativně, jak zněl text zákona).

9. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit na ústní jednání dne [datum], kde byla soudem poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného úvěr řádně splácet a k otázce čerpání a splácení úvěru. Po takto provedeném poučení žalobkyně uvedla, že žalovaný čerpal finanční prostředky v částce [částka] a platby žalovaného činili celkem [částka]. Ničeho dalšího žalobkyně neuvedla, o poskytnutí lhůty nežádala.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. S ohledem na výše uvedené soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěrů, po odečtení všech dosavadních plateb, vztahujících se ke smlouvě. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] na které žalovaný uhradil celkem [částka], a proto mu byla uložena povinnost zaplatit celou jistinu ve výši [částka] (výrok I.)

12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření jednotlivých úvěrových smluv) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Jelikož žalovaný se k jednání nedostavil nemohl soud zkoumat jeho možnosti a proto určil pariční lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z této smlouvy. Žaloba byla proto zamítnuta též co do smluvních poplatků, smluvních pokut, smluvních nákladů na vymáhání a smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holé nesplacené jistiny (výrok II).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací