Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka- úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení- a úrokem ve výši 29,7 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum], doplněným dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Před uzavřením Smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil o odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, kdy zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě a byly ověřeny doklady uvedenými v části „ověřené dokumenty“. Žalovaná v žádosti uvedla, že má příjem ze statní sociální podpory a její měsíční příjem činí [částka], žije v nájmu, současně ověřil majetkovou situaci ze složenek. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29,7 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky Poslední splátka byla uhrazena dne [datum], kdy žalovaná uhradila celkem [částka], přičemž částka [částka] byla použita na úhradu jistiny a zbývající částka [částka] byla použita na úhradu poplatku. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení z částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], úroku ve výši 29,7 % ročně z jistiny [částka] od [Anonymizováno] zaplacení a úroku z prodlení z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované výzvu před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstal zcela nečinná.
3. Na ústním jednání dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně, která se k jednání dostavila byla poučena dle § 118 a odst. 3 o.s.ř.. o tom, aby prokázala svá tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované úvěr řádně splácet.
4. Po takto provedeném poručení právní zástupce žalobkyně odkázal na žalobu a podání ze dne [datum], s tím, že ničeho dalšího nemá.
5. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich zejména následující skutková zjištění.
6. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou jako zákazníkem uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], dle níž se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky v částce [částka] a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit věřiteli vedle jistiny i částku [částka] (úrok ve výši [částka], zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a poplatek za doplňkovou služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]) a pojištění ve výši [částka]. Celková částka, kterou byla žalovaná na základě Smlouvy povinna zaplatit, činila [částka], a to v 52týdenních splátkách po [částka], s tím, že úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % a RPSN 215,15 %. Na poskytnutý úvěr uhradila žalovaná celkem [částka] (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], tabulka unoření). Před uzavřením smlouvy sepsal právní předchůdce žalobkyně se žalovavou zákaznickou kartu, ve které žalovaná uvedla své rodné číslo, číslo dokladu (OP). Dále sdělila, že je svobodná, žije s rodiči, v současné době je na rodičovské dovolené s příjmem [částka], příjmy ostatních členů domácnosti činí [částka] a výdaje cca [částka] měsíčně (Karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr). Předmětná pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla společností [právnická osoba], postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně Seznamu postupovaných pohledávek). Žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši dluhu informována společností [právnická osoba], dopisem ze dne [datum] a byla vyzvána k úhradě dluhu (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [Anonymizováno] podacího lístku). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně (Výzva k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku).
7. Soud tak měl v prvé řadě za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).
8. Žalobkyně nicméně nepředložila a zejména neoznačila dostatečné důkazy (tedy neunesla důkazní břemeno) ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Z provedených důkazů nevyplývá, jakým způsobem žalobkyně získala uvedené v žádosti o poskytnutí úvěru, a pokud je snad měla získat toliko z tvrzení žalované v žádosti o úvěr, ale zejména jakým způsobem je ověřovala. To se týká především údajů o příjmech blíže nespecifikovaných ostatních členů v domácnosti. Zejména však absentují jakékoli údaje o výdajích žalované, popř. její domácnosti. Konkrétní údaje konkrétního dlužníka tedy nebyly věřitelem zjištěny a ověřeny řádně a žalobkyně tedy řádně neprověřila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (resp. žalobkyně toto řádné prověření v řízení neprokázala). Dle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18 v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně (a nikoli pouze relativně, jak zněl text zákona).
9. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit po pouční dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované, což však dle soudu neučinila, kdy žalobkyně uvedla, že ničeho dalšího nemá a znovu odkázala na žalobu a její doplnění včetně předložených důkazů. Žalobkyně soudu nedoložila žádné další důkazy týkající se příjmů a výdajů žalované, jako např. pracovní smlouvu, platový výměr, důkazy týkající se bydlení (smlouva o nájmu bytu, výpis z katastru nemovitost), výdaje na bydlení, splátky hypotéky apod., kdy poskytovatel je povinen klientem uváděné příjmy a výdaje nejen zjistit, ale zejména ověřit. Tento nedostatek žalobkyně nezhojila i předloženou zákaznickou kartou.
10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) je spotřebitel v takovém případě povinen vrátit (toliko) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Jelikož žalovaná se k jednání nedostavila nemohl soud zkoumat její možnosti a proto určil pariční lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. S ohledem na výše uvedené soud žalované uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistiny úvěru, po odečtení všech dosavadních plateb, vztahujících ke smlouvě. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaná zaplatila celkem [částka], celkem je tak žalovaná povinna vrátit žalobkyni [částka] (výrok I.).
12. Jelikož je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nemohl žalobkyni po právu vzniknout ani žádný další nárok z této smlouvy. Žaloba byla proto zamítnuta též co do smluvních úroků kapitalizovaných i nekapitalizovaných. Co se týká zákonného úroku z prodlení z jistiny, pak Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, usměrnil dosavadní soudní praxi, která převážně kvalifikovala nárok na vrácení jistiny úvěru jako bezdůvodné obohacení v režimu občanského zákoníku. Nejvyšší soud vyjasnil, že právní úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje lex specialis, kdy teprve soud svým rozhodnutím určuje splatnost dluhu, která tak nastává v budoucnu. Za takové situace samozřejmě není možno uvažovat o prodlení dlužníka před uplynutím soudem stanovené lhůty, a tedy ani přiznat jakékoli úroky z prodlení. Soud tedy žalobu zamítl v celém zbývajícím rozsahu nad rámec holé nesplacené jistiny (výrok II).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, kdy poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je stejný.