Výrok
I. Žaloba se částečně zamítá co do částky [částka] s příslušenstvím.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění ze dne [datum] uvedla, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota]. K uzavření došlo prostřednictvím komunikace na dálku (online), kdy žalovanému byl SMS zprávou zaslán unikátní kód. Na základě této smlouvy byla žalovanému dne [datum] vyplacena zápůjčka ve výši [částka] a žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku [částka], tj. vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit její celkové náklady (tedy obchodní úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka]). Danou částku [částka] se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 59 měsíčních splátkách ve výši [částka] s tím, že 60. splátka měla činit [částka]. Splatnost první splátky byla sjednána na den [datum]. Žalovaný závazky, nicméně, porušil, když úvěr řádně nesplácel. Ke dni [datum] tak žalobkyně zbývající dlužnou částku zesplatnila a k tomuto dni činila nesplacená jistina [částka] (žalovaný na jistinu do zesplatnění uhradil [částka] a [částka] s tím, že ode dne zesplatnění žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho). Na neuhrazených obchodních úrocích žalobkyně eviduje pohledávku ve výši [částka] (celkem měl žalovaný uhradit částku [částka] a uhradil [částka]). Na neuhrazených administrativních poplatcích za správu zápůjčky žalobkyně eviduje pohledávku ve výši [částka] (celkem měl žalovaný uhradit částku [částka] a uhradil [částka]). Na neuhrazeném zákonném úroku z prodlení žalobkyně eviduje pohledávku ve výši [částka], na neuhrazené smluvní pokutě pohledávku ve výši [částka] a na neuhrazených účelně vynaložených nákladech pak pohledávku ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byl sjednán spotřebitelský úvěr (zápůjčka) ve výši [částka]. Ve smlouvě byl sjednán pevný úrok ve výši 39 % ročně a RPSN 72,4 %. Celkem měl žalovaný vrátit částku [částka], a to v 60 měsíčních splátkách s tím, že 59 splátek bylo sjednáno ve výši [částka] a poslední splátka ve výši [částka]. Smlouva byla podepsána elektronicky dne [datum] v 13:28:04 hodin.
5. Ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut společnosti [Jméno žalobkyně]. soud zjistil výši poplatků a úrok za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 39 % ročně, úrokovací období měsíční. Listina byla žalovaným podepsána elektronicky dne [datum] v 13:28:04 hodin.
6. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra, případ č. [hodnota], soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a ověřila jeho občanský průkaz. Listina obsahuje shrnutí informací o úvěru.
7. Z obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru soud zjistil jejich obsah.
8. Z přehledu obratů pro majitele účtu, společnost [Jméno žalobkyně]. za období od [datum] do [datum] vystaveného Oberbank AG soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala ve prospěch účtu žalovaného č. 6210/6701002213089132 částku [částka] s poznámkou platby „Výplata půjčky č. [hodnota] “.
9. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil shrnutí informací o poskytované zápůjčce.
10. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí [částka], jako zdroj příjmů zaškrtl možnost „zaměstnání“, do kterého nastoupil v období 5/2018. Jeho měsíční výdaje sestávají z pravidelných splátek půjček ve výši [částka], průměrné měsíční výdaje na léky, internet, telefon apod. pak činí [částka]. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů a jeho náklady na bydlení činí [částka].
11. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] soud zjistil informace o pohybech na tomto účtu. Příjmy na tomto účtu činily [částka] a výdaje [částka], a to za období od [datum] do [datum].
12. Z kopie občanského průkazu žalovaného č. [hodnota] soud zjistil skutečnost, že žalobkyně touto kopií disponuje. Dále z ní byly zjištěny osobní údaje a fotografie žalovaného.
13. Z kopie výplatní pásky soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za období 12/2021 činila [částka], k výplatě je uvedena částka [částka].
14. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celkové částky ve výši [částka] nejpozději do dne [datum].
15. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do [datum].
16. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
17. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] ke dni [datum] soud zjistil, že celková dlužná částka činí [částka] a sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka] (celková suma úhrad činí [částka]), neuhrazených obchodních úroků ve výši [částka] (celková suma úhrad činí [částka]), neuhrazených administrativních poplatků ve výši [částka] (celková suma úhrad [částka]), neuhrazeného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty ve výši [částka] a neuhrazených účelně vynaložených nákladů ve výši [částka].18. [právnická osoba] ze systému ČNB ARAD ze dne 20. 2 2025 soud zjistil, že úroková sazba pro domácnosti – obyvatelstvo, spotřebitelské úvěry, činila v březnu 2022 celkem [hodnota] % ročně. RPSN pro měsíční úvěry dlouhodobé (domácnosti) činilo v březnu 2022 celkem [hodnota] %.19. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se jí je zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem 39 % ročně, RPSN činilo 72,4 %. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, celkem uhradil [částka]. V období, kdy byla smlouva o úvěr uzavřena (tj. březen 2022) činila průměrná úroková sazba u úvěru obdobného typu 8,20 % ročně a RPSN 3,83 %.20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.21. Shora popsaný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a v níž se žalovaný zavázal tyto spolu s úrokem vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroky z úvěru byly sjednány ve výši 39 % ročně a RPSN ve výši 72,4 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. březen 2022 byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 8,20 % a RPSN ve výši 3,83 %. Sjednaný úrok i RPSN tak tyto hodnoty několikanásobně převyšují. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]) a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou.22. Vzhledem k výše uvedenému závěru je tak žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčil (§ 2993 o. z.), tj. [částka], zároveň však ze žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem [částka]. Soud tak žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku [částka]. Zároveň jemu však soud uložil zaplatit z této částky též zákonný úrok z prodlení s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval den [datum]. Jelikož žalobkyně soudu nedoložila žádný doklad o doručení (jakož ani odeslání) listiny o zesplatnění zápůjčky, jakož ani žádné z výzev k plnění, mohl se tak žalovaný s uvedeným poprvé seznámit až v okamžik, kdy mu byla doručena zásilka zdejšího soudu, tj. dne [datum]. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., v délce 3 dnů (výrok II. tohoto rozsudku).23. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok I. tohoto rozsudku).24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když jejich náhrada by příslušela ve věci převážně úspěšně žalovanému. Tomu však žádné náklady v řízení nevznikly, pročež jemu soud jejich náhradu nepřiznal.