Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 12,75 %.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a částku [částka], se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru a dobu splatnosti úvěru. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění [Anonymizováno] žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky dne [datum] a [datum] uzavřel se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, a to dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol], jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 1. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. V upomínce ze dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši [částka] sestávají z nesplacené jistiny ve výši [částka] a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši [částka], nejpozději splatných dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky [částka] jakožto smluvní pokuty, kdy pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal [datum]. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od data prodlení [datum] do data odeslání předžalobní výzvy [datum] ve výši [částka]. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky formou předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], avšak dluh uhrazen nebyl.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání k jednání spolu se žalobou řádně a včas doručeno, žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, o odročení nepožádala, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř..
3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] na základě, které žalobkyně podnikatel, poskytla žalovanému, jako spotřebiteli, úvěr ve výši nejprve [částka] a posléze ještě [částka], který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit, a to na základě této smlouvy a za podmínek v ní stanovených. Úvěr byl nezajištěný, bezhotovostní, s pravidelným splácením úroků, kdy úvěrový limit činil [částka]. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s tím, že bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěr úvěrovaný splácí každý měsíc, a to vždy nejpozději k 1. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěrující a úvěrovaný se dohodli, že úvěrující je oprávněn jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu, dojde-li k porušení smluvních podmínek úvěrovaného uvedené v této smlouvě; v případě zesplatnění úvěru je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Dne [datum] poskytla žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (zjištěno z potvrzení o platbě částky [částka] dne [datum] a potvrzení o platbě částky [částka] dne [datum]). Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, takže dopisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru a celková dlužná částka činí [částka], žalovaný byl zároveň vyzván k zaplacení této částky (zjištěno z dopisu – zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, byl žalovaný k jejímu zaplacení následně vyzván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum], jež mu zaslala právní zástupkyně žalobkyně (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], včetně potvrzené o podání doporučené zásilky).
4. Dle exportu v systému [Anonymizováno] [jméno FO] úrokové sazby u úvěrů pro domácnost, obyvatelstvo a spotřebitelské činily 9,45 % ročně a u revolvingových úvěrů 17,91 % ročně.
5. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím a částky ve výši [částka] byla podána po právu pouze částečně.
6. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Dle § 588 věty prvé o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Dle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] (a následně dne [datum]), po řádném ověření úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (§ 2395 o.z.), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši nejprve [částka] a následně dalších [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve výši 40 % měsíčně.
12. Soud se v daném případě, s ohledem na sjednanou výši úroku za poskytnutí finančních prostředků, zabýval otázkou platnosti předmětné smlouvy o úvěru.
13. V posuzované věci byla mezi účastníky ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. V měsíci květnu 2024, kdy byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle databáze [jméno FO] národní banky nepřevyšovaly u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami úroky nejvyšší úrokové sazby 9,45 % ročně (úvěry - domácnosti - obyvatelstvo), resp. 17,91 % ročně (úvěry - domácnosti - obyvatelstvo, kontokorenty a revolvingy). Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 40 % měsíčně tedy dosahuje více než 26-ti násobku úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy (vycházeje ze sazby u revolvingových úvěrů). Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Ke stejnému závěru došel i Finanční arbitr ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], kdy dovodil, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně. Soudu náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si žalobkyně a žalovaný ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně a tato výše úroku z úvěru dosahuje více než dvaceti šesti násobku nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru (dle statistiky [jméno FO] národní banky), dospěl soud k závěru, že takové ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (§ 580 o.z. ve spojení s § 576 o.z.), a to za situace, kdy žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů (soudu je známo z rozhodovací činnosti) a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala. Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech (úvěrujícím byla nebankovní společnost a spor se týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřeně vysoké roční úrokové sazby), vyjádřené např. v rozsudcích Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] sp. zn. [spisová značka], a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování dle § 13 o. z.
14. Soud tak uzavírá, že převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou [částka], která byla žalovanému žalobkyní poskytnuta a nebyla vrácena. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by něčeho na úhradu této částky žalobkyni uhradil.
15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši [částka] (výrok I.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl k dopisu ze dne [datum], kdy za aplikace ust. § 573 o.z. při zohlednění lhůty k plnění v této výzvě určené, byl žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení počínaje dnem [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, nemohl soud zjistit jeho možnosti pro určení lhůty k vrácení bezdůvodného obohacení. O lhůtě k plnění soud tak rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.
16. Ve vztahu k dalším nárokům žalobkyně, kdy se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále částku [částka] soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok II.).
17. Výrok III. tohoto rozsudku se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla pouze částečný procesní úspěch. Náklady řízení tvoří tedy zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále odměna advokáta za poskytování právních služeb dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sbírky, o odměnách advokátů a náhradních advokátů za poskytování právních služeb (tzv. advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to v daném případě ve výši [částka] za tři úkony právní služby, tj. [částka] za jeden úkon (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky) + náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony právních služeb po [částka], bez DPH, neboť zást. žalobkyně není plátcem DPH. Celková výše nákladů řízení je tedy [částka]. Při zohlednění pouze částečného úspěchu žalobkyně ve věci soud přiznal žalobkyni 20 % těchto nákladů řízení (procesní úspěch 60 % mínus procesní neúspěch 40 % = 20 %), tj. částku [částka] Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
18. O lhůtě k plnění soud rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.