Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 11,50%.
II. Žaloba se pokud jde o částky [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úrok z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 12%, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ( společností [právnická osoba], IČ: [IČO]) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, zejm. výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.
2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum].
3. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dále úrokem ve výši 12 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6.6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka].
4. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku [částka]. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky [částka] je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje.
5. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], dlužné smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.
6. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud jednal v její nepřítomnosti ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).
8. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
9. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] a žalovaná uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši [částka], který se zavázala splatit spolu s částkou [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (dále jen „poplatek“), v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. RPSN byla ve smlouvě sjednána ve výši ve výši 135,71%. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je vdaná, bezdětná, čistý měsíční příjem je [částka], celkový příjem domácnosti je pak [částka], pravidelné měsíční výdaje jsou [částka]. [adresa] 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy ( prokázáno zákaznickou kartou žádost o spotřebitelský úvěr, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne [datum]).
10. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední úhradu provedla [datum], cekem byla uhrazena částka [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou uhrazeno ničeho a to ani přesto, že k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzývána ( prokázáno tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy č. [hodnota] obsahující seznam postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], vč, podacího lístku ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum], vč. podacího lístku ze dne [datum]).
11. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako plně věrohodné, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.
12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
13. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] a žalovaná uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši [částka], který se zavázala splatit spolu s částkou [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. RPSN byla ve smlouvě sjednána ve výši ve výši 135,71%. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je vdaná, bezdětná, čistý měsíční příjem je [částka], celkový příjem domácnosti je pak [částka], pravidelné měsíční výdaje jsou [částka]. [adresa] 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední úhradu provedla [datum], cekem byla uhrazena částka [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou uhrazeno ničeho, a to ani přesto, že k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzývána.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně15. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Dle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.17. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Dle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Dle § 588 věty prvé o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.21. Dle § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.22. Dle § 2291 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.23. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala splatit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve 18. měsíčních splátkách, přičemž ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši [částka], což představuje roční úrokovou sazba ve výši 85,99% a RPSN ve výši 135,71%. Ač je možnost ujednat si výši úrokové sazby obsahovým projevem smluvní volnosti stran a případný zásah soudu do autonomie vůle stran pro rozpor s dobrými mravy by měl představovat zásah výjimečný a vždy odůvodněný mimořádnými okolnostmi daného případu, nelze v dané věci odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný se smlouvou zavázal k úhradě poplatku, jež soud chápe jako úplatu za poskytnutí úvěru, tedy ekvivalent úroku, ve výši, která se blíží výši poskytnutého úvěru. Vzhledem k tomu, že podstatným znakem lichvy je hrubý nepoměr vzájemných plnění představující rozpor s ústavní zásadou přiměřenosti ( srovnej také nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3308/16), dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva vykazuje znaky smlouvy lichevní, jež jí činí v celém rozsahu neplatnou. Posouzení platnosti smluv optikou korektivu dobrých mravů se opakovaně zabýval jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud, lze zmínit např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].25. Zde je nutno doplnit, že i pro případ, že by smlouva nebyla vyhodnocena jako lichevní a z toho důvodu absolutně neplatná, zabýval by se soud také zkoumáním otázky, zda právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti s odbornou péčí náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr ve sjednaných splátkách. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání totiž nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Aktuální judikatura Ústavního soudu pak stojí na tom, že obecné soudy by „měly poskytovatele úvěrů vést … k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Úvěr má být spotřebiteli poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.26. To nepochybně právní předchůdce žalobkyně v dané věci řádně a s odbornou péčí nesplnil, neboť posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, pokud vůbec proběhlo, tak toliko formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Právní předchůdce žalobkyně se spokojil s údaji nahlášenými žalovanou, které navíc zcela postrádají reálných rozměrů, zejména pokud jde o položku měsíčních výdajů. Tvrzení žalované při uzavírání úvěrové smlouvy si právní předchůdce nijak neověřil, resp. prověření nebylo nijak prokázáno. Takové zjištění by soud vedlo jednoznačně k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál povinnosti odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, což činí rovněž smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, když odporuje § 86 odst. 1 ZSÚ; a k této neplatnosti soud musí přihlédnout bez návrhu (§ 87 odst. 1 ZSÚ).27. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žalovaná převzala předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je tedy povinna tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou [částka], která představuje rozdíl mezi částkou [částka] a částkou [částka], tedy celkem uhrazenou částkou, jejíž úhrada vyplynula z listinných důkazů a nesporného tvrzení žalobkyně.28. Soud proto žalobě vyhověl pouze částečně, kdy žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši [částka] (výrok I.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítnul, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok II.).29. Výrok III. o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované tak náleží náhrada nákladů řízení, žádné jí však nevznikly, resp. jejich vznik se ze spisu nepodává.