Výrok
I. Manželství manželů [Jméno manželky], rozené [jméno FO] a [Jméno manžela], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Manželka se návrhem podaným dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že po uzavření manželství se mezi manžely začaly projevovat názorové neshody a patologické chování manžela, manželka k manželovi ztratila důvěru, když v prosinci 2025 vyšlo najevo, že manžel dlouhodobě lhal o zásadních otázkách své minulosti, rodinných poměrů a majetku, manželé spolu od prosince 2025 nežijí, nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají. Manželství je dle manželky rozvrácené, přičemž rozvrat je trvalý. Z manželství se nenarodily žádné děti.Manžel se k návrhu na rozvod manželství v průběhu řízení připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný.Jednotlivé skutečnosti má soud za prokázané z následujících důkazů:Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem [adresa], u obou jde o manželství první, rodné příjmení manželky zní [jméno FO] (prokázáno oddacím listem ze dne [datum] a shodným tvrzením účastníků). Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se shodli, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno a ani jeden z nich nemá zájem v manželství setrvat (prokázáno nesporným tvrzením účastníků). Manželé uzavřeli dne [datum] Smlouvu o manželském majetkovém režimu o režimu oddělených jmění ( prokázáno notářským zápisem ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno] / [Anonymizováno], [Anonymizováno].Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2025, manželství je trvale a hluboce rozvráceno, z manželství se nenarodily děti. Manželé si upravili své majetkové poměry Smlouvou o manželském majetkovém režimu o režimu oddělených jmění uzavřené ve formě notářského zápisu dne [datum] a shodli se, že obnovení manželského soužití nelze očekávat.Po právní stránce soud věc posoudil následovně:Podle § 755 zák. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ( dále jen o.z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Podle § 757 o.z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, nebo podají-li manželé návrh společný a je-li zjištěno shodné tvrzení manželů o rozvratu manželství a o záměru dosáhnout rozvodu, platí, že jsou podmínky podle § 755 odst. 1 splněny, pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.Soud uzavřel, že byly naplněny všechny podmínky ustanovení § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a proto manželství účastníků rozvedl v souladu s § 755 odst. 1 o. z..Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013, podle nějž v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.