34 C 216/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] utrpěla pracovní úraz spočívající v akutní stresové reakci vyvolané jednáním s nadřízeným [adresa], vedoucím vozovny [adresa]. Žalobkyně se dne [datum] dostavila k panu [jméno FO] k projednání směn (s ohledem na její plánovaný nástup do práce po pracovní neschopnosti). [jméno FO] žalobkyni sdělil, že po dobu čekání na odborná vyšetření jí v termínu 11. 7. – [datum] nařizuje dovolenou, čímž implicitně došlo ke zrušení dlouhodobě plánované a schválené dovolené v termínu 7. 8. – [datum] (neboť dovolená by již žalobkyni nestačila). Jednání pana [jméno FO] bylo hrubé a žalobkyni nejvíce zasáhla jeho arogance s tím, že žalobkyni nepřímo zrušil dlouho dopředu naplánovanou a zaplacenou dovolenou, aby ji mohl určit jinou dovolenou. Ještě téhož dne žalobkyně následně s panem [jméno FO] hovořila telefonicky (o čemž má nahrávku). Následujícího dne, tj. [datum], žalobkyně telefonicky hovořila se zástupcem pana [jméno FO], panem [jméno FO], a vysvětlila si s ním situaci. Zástupce pana [jméno FO] žalobkyni sdělil, že už o věci ví a situace bude napravena hned [datum], což se také fakticky stalo. Zhruba hodinu po jednání s panem [jméno FO] dne [datum] se žalobkyně zhroutila natolik, že její přítel [jméno FO] měl obavy o její zdravotní stav a odvezl ji na pohotovost. Akutní stresová reakce se u žalobkyně projevila tím, že přestávala vnímat okolí, bušilo jí srdce, hlava hledala rychlé řešení nastalé situace, jelikož nařízená/zrušená dovolená zasahovala nejen do jejího soukromí, ale i do soukromí celé její rodiny; pořád se jí v hlavě točila věta vedoucího „jsem vedoucí, jsem se tak rozhodl“. Dne [datum] byl žalovanou sepsán záznam o evidenci pracovního úrazu a dne [datum] záznam o úrazu. Dle lékařského posudku o ohodnocení bolesti vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] došlo u žalobkyně k poškození zdraví spočívajícím v akutním stresovém syndromu s ohodnocením 100 bodů. Jelikož výše jednoho bodu pro bolestné a ztížení společenského uplatnění v roce 2023 odpovídala částce [částka], domáhá se proto žalobkyně částky [částka] představující pouze bolestné (což žalobkyně upřesnila u jednání [datum]). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě požadované částky předžalobní výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že činí nesporným, že žalobkyně je její zaměstnankyní, s ostatním však nesouhlasí. Aby se v daném jednalo o pracovní úraz ve smyslu jeho zákonné definice, musí jít v případě duševního poškození zdraví o působení vnějších vlivů prostředí, které vybočuje z určité normy, je nestandardní, mající prokazatelně stresový faktor, který se jinak v daném prostředí nevyskytuje. V případě žalobkyně však žádné násilné působení zevních vlivů nenastalo, neboť dle svědkyně popisující prostředí, paní [jméno FO], ve kterém dle slov žalobkyně mělo dojít k vyvolání stresové poruchy, bylo toto prostředí zcela standardní, ničím nevybočující z běžného normálu. Pakliže by byl přijat závěr, že i zcela standardní situace v běžném pracovním prostředí může vyvolat pracovní úraz vyvolávající duševní poruchu, tak by v podstatě každý labilnější zaměstnanec běžně míval pracovní úraz, s čímž nelze souhlasit. Záznam o evidenci pracovního úrazu byl sepsán pouze proto, že se stalo poškození zdraví na pracovišti a žalovaná v té době nedisponovala žádným jiným formulářem. Žalovaná má za to, že nebyly naplněny znaky vzniku pracovního úrazu, neboť v daném případě šlo o běžný konflikt na pracovišti. Žalovaná dále doplnila, že zákoník práce zaměstnavateli umožňuje změnit čerpání dovolené, pročež nebyl důvod, aby se žalobkyně rozčilovala, když pan [jméno FO] jednal v mantinelech zákona. Žalobkyně se dne [datum] dostavila do kanceláře pana [jméno FO] a sdělila mu, že aktuálně nemá způsobilost k řízení tramvaje a je nutno provést doplňková vyšetření, což potrvá cca měsíc. Očekávala, že jí na celou tuto dobu pan [jméno FO] přidělí placenou překážku na straně zaměstnavatele. [jméno FO] uplatnil běžný postup v souladu se zákoníkem práce a pravidly žalované, tj. přidělil překážku na maximálně 14 dní a poté nařídil dovolenou. Stačilo, aby žalobkyně panu [jméno FO] sdělila, že má již naplánovanou zahraniční dovolenou v srpnu. [jméno FO] by tomu přiložil maximální prioritu a žalobkyni by vyšel vstříc tak, jak to v obdobných případech činí standardně. Žalobkyně však pana [jméno FO] neinformovala o tom, že plánuje cestu do zahraničí, chovala se arogantně bez možnosti celkově situaci dořešit a pouze prohlásila, že si věc vyřídí jinak a svévolně bez jakéhokoliv dalšího závěru kancelář opustila. Celé události byla svědkem tehdejší ekonomka paní [jméno FO]. Druhý den, tj. [datum], se žalobkyně vrátila do kanceláře pana [jméno FO], kde úřadoval jeho zástupce pan [jméno FO], který se žalobkyní celou věc znovu otevřel a vše nastavili k oboustranné spokojenosti.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání, na kterém strany setrvaly na svých stanoviscích a smírné řešení sporu tak nebylo možné.

4. Účastníci učinili nesporným, že předmětný incident proběhl dne [datum] a že žalobkyně měla naplánované pracovně lékařské prohlídky na dny [datum] a [datum]. Účastníci dále učinili nesporným, že žalobkyně na schůzce dne [datum] panu [jméno FO] sdělila pouze to, že s čerpáním dovolené v jím nařízené termínu nesouhlasí. Pouze podepsala, že se čerpáním dovolené nesouhlasí a neuvedla proč. [jméno FO] tedy žalobkyně nesdělila, že jí vadilo nařízení dovolené kvůli tomu, že má zaplacenou dovolenou v srpnu. Účastníci dále učinili nesporným, že hned následujícího dne, tj. dne [datum], byla věc telefonicky komunikována s panem [jméno FO] a žalobkyni bylo přislíbeno, že věc bude uvedena do stavu, který žalobkyni vyhovoval, tedy panem [jméno FO] nařízená dovolená byla zrušena a žalobkyni byl vrácen termín dovolené v srpnu. Učiněno tak bylo fakticky dne [datum].

5. Účastníci dále učinili nesporným, že dne 21. 6. měla žalobkyně pracovní volno, dne 22. 6. a 23. 6. byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 24. 6. a 25. 6. měla žalobkyně pracovní volno, dne 26. 6. a dne 27. 6. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 28. 6. měla žalobkyně pracovní volno, dne 29. 6. byla žalobkyně na školení (obecná překážka), dne 30. 6. byla žalobkyně 4 hodiny na jednání odborové organizace za 4 hodiny na jednání se zaměstnavatelem, dne 1. 7. a 2. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 3. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 4. 7. měla žalobkyně dovolenou, dne 5. 7. a 6. 7. měla žalobkyně náhradu na neodpracovaný svátek, dne 7. 7. čerpala dovolenou, dne 8. 7., 9. 7. a 10. 7. žalobkyně měla pracovní volno, dne 11. 7. a 12. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 13. 7. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 14. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 15. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 16. 7. byla žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 17. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 18. 7. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře a 4 hodiny byla na překážkách na straně zaměstnavatele, dne 19. 7. byla žalobkyně 4 hodiny u lékaře, zde byla uznána pracovně schopnou a 4 hodiny pracovala, dne 20. 7. žalobkyně pracovala, dne 21. 7. a 22. 7. měla žalobkyně pracovní volno, 23. 7. až 27. 7. žalobkyně pracovala, dne 28. 7. měla žalobkyně pracovní volno, dne 29. 7 a 30. 7. žalobkyně pracovala a dne 31. 7. byla žalobkyně 4 hodiny na odborové organizaci a 4 hodiny měla jednání se zaměstnavatelem ohledně BOZP.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z Lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne [datum] soud zjistil, že se jednalo o lékařskou prohlídku z důvodu konce platnosti lékařské prohlídky. Žalobkyně byla [tituly před jménem] [právnická osoba] shledána zdravotně způsobilá s podmínkou: korekce zraku brýlemi/kontaktními čočkami (Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti ze dne [datum]).

8. Z Lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne [datum] soud zjistil, že se jednalo o mimořádnou prohlídku pro nemoc delší než 8 týdnů. Žalobkyně byla [tituly před jménem] [právnická osoba] shledána zdravotně způsobilá s podmínkou: korekce zraku brýlemi/kontaktními čočkami + pouze ranní směny (Lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti ze dne [datum]).

9. Z listiny Dovolenka ze dne [datum] soud zjistil, že vedoucí vozovny [adresa] žalobkyni dle § 217 odst. 1 zákoníku práce určil čerpání dovolené ve dnech od [datum] do [datum]. Svědek: ekonomka vozovny p. [jméno FO]. Na listině je podpis [adresa] a parafa [jméno FO]. V dolní části listiny je rukou vepsáno: „Nesouhlasím s čerpáním nařízené dovolené během probíhající mimořádné lékařské prohlídky.“ Následuje podpis žalobkyně (listinou Dovolenka ze dne [datum]).

10. Ze Zprávy o ambulantním vyšetření na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice ze dne [datum] soud zjistil, že pacientka přichází sama bez objednání po konfliktu se šéfem se žádostí o medikaci. Dle zprávy „potřebuje nějaké prášky, protože se dneska pohádala se šéfem a nezvládá to. Závěr: reakce na stres. Doporučení: Pravidelná psychiatrická medikace neindikovaná, při úzkosti a nespavosti lze jako SOS užít Atarax 25 mg 1 tabletu (Zprávou o ambulantním vyšetření na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice ze dne [datum]).

11. Z Lékařského posudku o ohodnocení bolesti ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl vystaven [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] Jako příčina úrazu je uvedena hádka s vedoucím – akutní reakce na stres. Klasifikace poškození zdraví: akutní stresový syndrom, č. položky 22, počet bodů 100 (Lékařským posudkem o ohodnocení bolesti ze dne [datum]).

12. Ze Záznamu o evidenci pracovního úrazu pořadové číslo 13/2023 ze dne [datum] soud zjistil, že k úrazu mělo dojít [datum] v 9:30 hodin. Druh zranění je uveden jako duševní, a to akutní stresová reakce. K úrazu mělo dojít při vyřizování pracovních záležitostí s vedoucím vozovny. Popis úrazového děje: Při nařízení dovolené zaměstnavatelem došlo k vyhrocení situace z psychického hlediska. Záznam sepsal [jméno FO] (Záznamem o evidenci pracovního úrazu pořadové číslo 13/2023 ze dne [datum]).

13. Ze Záznamu o úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že dle této listiny došlo dne [datum] v 9:30 hodin k úrazu v kanceláři vedoucího vozovny [adresa] při jednání ohledně pracovních záležitostí. Druh zranění: reakce na stres, zdroj úrazu: stresová situace. Nebylo zjištěno žádné porušení předpisů ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele. Listina je podepsána žalobkyní (úrazem postižený zaměstnanec) a [jméno FO] (za zaměstnavatele) (Záznamem o úrazu ze dne [datum]).

14. Z Interního sdělení – Šetření pracovního úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že tato listina byla sepsána [adresa]. Na žádost žalobkyně byl sepsán pracovní úraz a prošetřeny jeho okolnosti vedoucím vozovny. Po zjištění všech okolností tuto událost p. [jméno FO] jednoznačně nepovažuje za pracovní úraz, ani ji tak nehodlá kvalifikovat. V konkrétním případě pouhé projednání dovolené nepovažuje za důvod k psychické nestabilitě. Řidič tramvaje musí v rámci zdravotní způsobilosti k výkonu své profese vykazovat přiměřený stupeň psychické odolnosti. Jednání žalobkyně považuje za nevhodné, vypočítavé a manipulativní (Interním sdělením – Šetřením pracovního úrazu ze dne [datum]).

15. Ze Zápisu z projednání stížnosti podané zaměstnancem na jiného zaměstnance podle bodu 8.5 KS soud zjistil, že se jednalo o zápis z projednání stížnosti ze dne [datum] v době od 12:00 do 13:00 hodin, kterou podala žalobkyně na [adresa]. Dle listiny se pan [adresa] omlouvá žalobkyni za svůj výrok, že je její jednání manipulativní a vypočítavé a vzájemně se dohodli že se pokusí po pracovní stránce spolupracovat. Nedorozumění s nadřízenou dovolenou v roce 2023 bylo též vykomunikováno a považuje se za uzavřené. Žalobkyně i [adresa] se budou navzájem snažit do budoucna hledat nové komunikační cesty ve svém pracovním vztahu (Zápisem z projednání stížnosti podané zaměstnancem na jiného zaměstnance podle bodu 8.5 KS).

16. Z Oznámení o registraci pojistné události ze dne [datum] soud zjistil, že tímto bylo žalobkyně ze strany pojišťovny Kooperativa sděleno, že dne [datum] zaregistrovali na základě předložených dokladů pojistnou událost pod číslem pojistné události [Anonymizováno] (Oznámením o registraci pojistné události ze dne [datum]).

17. Z Docházky žalobkyně soud zjistil, v jakých jednotlivých dnech byla žalobkyně (zejména v měsících červnu a červenci) na překážkách na straně zaměstnavatele, v jakých dnech byla u lékaře, v jakých dnech čerpala dovolenou a v jakých dnech pracovala. Účastníci při jednání soudu dne [datum] skutečnosti v této listině uvedené učinili nespornými, viz bod 5. odůvodnění tohoto rozsudku (Docházkou žalobkyně).

18. Z Pokynu [Anonymizováno] soud zjistil zejména bod 4.27, dle kterého po ukončení dočasné pracovní neschopnosti je řidič tramvaje povinen tuto skutečnost bez zbytečného průtahu oznámit vedoucímu provozovny (Pokynem [Anonymizováno]).

19. Ze Směrnice SM 2011-066-09 soud zjistil, že zaměstnanci, který žádá o čerpání dovolené, je zaměstnavatel povinen zajistit bezodkladnou informaci o termínu čerpání dovolené v elektronické nebo písemné podobě (Směrnicí SM 2011-066-09).

20. Z Fotografie nástěnky s nadpisem „Dovolená pro rok 2026“ soud zjistil, že pokud budou mít zaměstnanci nějaké zvláštní požadavky, nechť kontaktují vedoucího provozovny. Na konci listiny [adresa] sděluje, že doufá, že dovolenou na rok 2026 s vynaložením maximálního společného úsilí zvládnou naplánovat ke spokojenosti všech (Fotografií nástěnky s nadpisem „Dovolená pro rok 2026“).

21. Z Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobkyně byla uznána dočasně pracovně neschopnou v období od 30. 3. do [datum] (Rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti).

22. Z Výzvy k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy ze dne [datum], dále z Výzvy k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy a k vyřízení jejího služebního hlášení a žádosti o prošetření ze dne [datum], dále z Výzvy k vyřízení služebního hlášení dle platných předpisů ze dne [datum], dále ze Žádosti o prošetření ze dne [datum], z Výzvy k náhradě mzdy za poskytnutí pracovního volna ze dne [datum], z Výzvy k vydání záznamu o pracovním úrazu a žádosti o prošetření postupu vedoucího vozovny a osobní projednání věci ze dne [datum], ze Žádosti o proplacení kolektivní výkonnostní odměny za prosinec 2019 ze dne [datum] a z Výzvy ke smíru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně v letech 2018 až 2025 opakovaně vyzývala žalovanou k prošetření či vyřízení záležitostí uvedených v titulu příslušných výzev (Výzvou k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy ze dne [datum], Výzvou k dodržování pracovněprávních předpisů a k náhradě mzdy a k vyřízení jejího služebního hlášení a žádosti o prošetření ze dne [datum], Výzvou k vyřízení služebního hlášení dle platných předpisů ze dne [datum], Žádostí o prošetření ze dne [datum], Výzvou k náhradě mzdy za poskytnutí pracovního volna ze dne [datum], Výzvou k vydání záznamu o pracovním úrazu a žádosti o prošetření postupu vedoucího vozovny a osobní projednání věci ze dne [datum], Žádostí o proplacení kolektivní výkonnostní odměny za prosinec 2019 ze dne [datum] a Výzvou ke smíru ze dne [datum]).

23. Z Předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě bolestného za utrpěný pracovní úraz dne [datum] a dne [datum] (Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy).

24. Z listiny Výpověď [jméno FO] v záležitosti paní [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil její následující obsah: Byla jsem pozvána vedoucím vozovny panem [adresa] k jednání s paní [Anonymizováno]. [jméno FO] dne [datum] projednával s paní [Anonymizováno] přidělení dovolené poté co ukončila pracovní úraz. [jméno FO] předložil paní [Anonymizováno] tiskopis dovolenky a doprovodný dopis. [jméno FO] [Anonymizováno] se značně rozrušila a dle mého názoru s ní nebylo možné věcně jednat. [jméno FO] [Anonymizováno] nesouhlasila s předloženými dokumenty, zvyšovala hlas a odešla s tím, že si záležitost bude řešit svým způsobem. [jméno FO] s ní jednal slušně, nezvyšoval na ni hlas a nechal ji odejít. To je vše, co si z uvedené záležitosti pamatuji.“ Listina je podepsána paní [jméno FO] (listinou Výpověď [jméno FO] v záležitosti paní [Anonymizováno] ze dne [datum]).

25. Ze Záznamu telefonního hovoru žalobkyně s [adresa] ze dne [datum] na CD soud zjistil, že na tomto pan [jméno FO] navrhuje žalobkyně 2 varianty řešení její situace ohledně pracovně lékařských prohlídek a dovolené. Žalobkyně navrhuje panu [jméno FO] třetí variantu, kdy chce, aby jí pan [jméno FO] do provedení pracovně lékařských prohlídek dal na překážky na straně zaměstnavatele a zrušil nařízenou dovolenou s tím, že to pak bude v klidu bez právníků. Dovolenou by si pak vzala v září nebo v říjnu. Následuje diskuze různých variant, kdy žalobkyně na panem [jméno FO] v klidu navrhované řešení zvýšeným hlasem autoritativně prohlašuje „Ne, takhle to nebude!“. Sděluje, že věc pošle právníkovi a právník jí na to napíše vyjádření a podle toho budou postupovat dál. [jméno FO] po celou dobu telefonního hovoru hovoří klidným hlasem. Žalobkyně v druhé části hovoru na pana [jméno FO] opakovaně zvyšuje hlas a autoritativně prosazuje jí navrhované řešení nastalé situace (Záznamem Záznamu telefonního hovoru žalobkyně s [adresa] ze dne [datum] na CD).

26. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] podstoupila lékařskou prohlídku, na které jí [tituly před jménem] [jméno FO] objednal ještě na další 2 prohlídky, a to ve dnech 13. 7. a 18. 7. Žalobkyně se proto následujícího dne (tj. [datum]) dostavila za vedoucím vozovny [adresa], aby mu sdělila, že z důvodu nutnosti absolvování dalších lékařských prohlídek v červenci 2023 nebude moci nyní nastoupit do práce. Dne [datum] byla celý den na překážkách na straně zaměstnavatele. Jelikož byly letní prázdniny, byly dostupné termíny prohlídek až 13. 7. a 18. 7. a bylo nutno vyřešit, jakým způsobem bude administrována nemožnost práce žalobkyně do té doby. [jméno FO] se na žalobkyni podíval a sdělil „A co teď teda dál?“ a nařídil žalobkyni dovolenou v termínu od [datum] do [datum]. Žalobkyně na to reagovala s tím, že to nepodepíše. Žalobkyně uvedla, že pan [jméno FO] poté zavolal paní [jméno FO], aby podepsala, že žalobkyně odmítá převzít převzetí dovolené. Žalobkyni to rozlítilo, tak z jednání odešla domů. Uvedla, že poté, co přišla domů, zrudla a přítel jí chtěl zavolat záchrannou službu. Nakonec ji odvezl na pohotovost do Vojenské nemocnice. Žalobkyně ohledně toho, co jí fakticky a fyzicky bylo, vypověděla, že se jí zvedl tlak, bolela jí hlava a nerozuměla tomu, jak s ní někdo může tímto způsobem jednat. Ohledně toho, zda má žalobkyně z této události nějaké následky, uvedla, že se dodnes klepe, když si na to vzpomene. Žalobkyně roli paní [jméno FO] v předmětném incidentu hodnotí tak, že paní [jméno FO] je vždy indiferentní. Ohledně pana [jméno FO] žalobkyně uvedla, že tento dal následujícího dne po incidentu (tj. [datum]) věci do pořádku; ve věci byl indiferentní, nemůže říci, že by pro ni měl pochopení. Ohledně následků události do jejího života žalobkyně uvedla, že se o zásah jednalo, neboť měli naplánovanou dovolenou (5 dospělých a 2 děti). Žalobkyně uvedla, že jí vedoucí pana [jméno FO] sdělila, že s ním nikdo problém nemá, stěžuje si na něj vždy pouze ona. Žalobkyně uvedla, že pan [jméno FO] nikdy nekřičí, jedná se o tichý nátlak, který nedokáže blíže popsat (účastnickou výpovědí žalobkyně).

27. Ze svědecké výpovědi [adresa] soud zjistil, že tento je nadřízeným žalobkyně, vedoucím vozovny. V zaměstnání u žalované nestačí ukončit pracovní neschopnost, ale pro nástup do práce je nezbytný posudek jejich lékaře. Svědek věděl, že bude měsíční prodleva mezi vyšetřením, které je nutno, aby žalobkyně podstoupila, tudíž měl dvě možnosti, tj. nařídit překážku na straně zaměstnavatele nebo dovolenou (to však lze až po 14 dnech). Svědek se rozhodl, že půjde cestou, že žalobkyni nejprve nařídí překážku na straně zaměstnavatele a po uplynutí 14 dnů žalobkyni nařídí dovolenou. Po 14 dnech může žalobkyni nařídit dovolenou, aniž by se kohokoli ptal; nařídit jí může i dříve, to však pouze se souhlasem žalobkyně (tento mu však nebyl udělen). Žalobkyně svědkovi sdělila, že to tak nechce, načež jí svědek odvětil, že tím nesouhlasit může, ale z titulu své pracovní pozice (vedoucí) jí to nařídit může. Žalobkyně na to reagovala tak, že aniž by se svědkem jakkoli dále diskutovala, že si to zařídí jinak a zvedla se odešla. Kdyby žalobkyně svědkovi sdělila, že tam jsou nějaké osobní záležitosti, tak by to určitě řešil a snažil by se jí vyjít vstříc – údajně to prý mělo spočívat v tom, že žalobkyně měla dlouhodobě domluvenou cestu na Ukrajinu, o čemž však svědek nevěděl, protože mu to žalobkyně neřekla. Svědek se snažil vést rozhovor klidně a věcně, žalobkyně naopak věc klidně neřešila a nejednala tak, jak by se očekávalo při jednání zaměstnance se svým nadřízeným. Svědek uvedl, že se žalobkyní nesepsal žádný záznam o pracovním úrazu, jelikož z jeho pohledu se o žádný pracovní úraz nejednalo. Svědek považuje za v pořádku, že se za ním žalobkyně [datum] dostavila osobně; neměla věc řešit jiným způsobem, např. telefonicky. Ohledně toho, zda si na svědka někdo jiný stěžuje, svědek uvedl, že by to bylo divné, kdyby si na něj v kolektivu 250 lidí nikdo nestěžoval. Svědek vychází zaměstnancům ohledně nařizováno dovolené vždy vstříc. Celému incidentu byla přítomna [jméno FO]. Po incidentu odjel na dovolenou a věc se žalobkyní následně řešil jeho zástupce, pan [jméno FO]. Svědek uvedl, že mu po události paní [jméno FO] řekla, že byla velmi překvapena chováním žalobkyně a svědka ocenila v tom směru, že se nenechal strhnout situací, a i přes negativní chování žalobkyně jednal nadále korektně. Svědek dále uvedl, že žalobkyně často dělá to, že vtrhne do kanceláře a začne jednání ve stylu „Já chci…“ a takové jednání s nadřízeným svědek nepovažuje za standardní. Svědek má ke všem zaměstnancům stejný vztah a všem se snaží vyhovět nebo naopak nevyhovět stejným způsobem. Pakliže by vyhověl požadavkům žalobkyně, byli by tím ostatní zaměstnanci znevýhodněni. Žalobkyně na svědka působí nestabilním způsobem. Zažil s ní i situaci, kdy si žalobkyně vzala léky a řekla mu, že si teď vzala léky a nemůže pracovat. Svědek má za to, že po řidičích tramvaje se vyžaduje vyšší stupeň psychické odolnosti. Pakliže by drobná neshoda s vedoucím mohla způsobit pracovní úraz, lze si jen těžko představit, jak by řidič tramvaje zvládl situaci, když mu např. někdo vejde nebo vjede před tramvaj (svědeckou výpovědí [adresa]).

28. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně byla předmětnému incidentu přítomna od samého začátku. [jméno FO] si ji standardně volal k jednání, aby měl nějakého svědka ohledně toho, jak jednání probíhá, aby tam nebyl se řidičem sám. Na jednání se nic zvláštního nedělo, pan [jméno FO] žalobkyni předložil dovolenku, jenom ta z toho byla rozrušená. [jméno FO] na žalobkyni nijak hlas nezvyšoval, naopak na něj zvyšovala hlas žalobkyně (nelze však říct, že by na něj přímo křičela). [jméno FO] se všemi zaměstnanci řeší věci klidně, se všemi zaměstnanci vždy postupuje stejně a ani obsah tohoto jednání se nějak nevymykal ostatním jednáním s jinými řidiči. Rozrušení žalobkyně se projevovalo tak, že žalobkyni se nelíbila dovolenka a nechtěla ji; rozhodně si ale nestěžovala, že by jí bylo nějak špatně. Žalobkyně se poté zvedla a řekla, že bude věc řešit po svém (svědeckou výpovědí [jméno FO]).

29. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že tento je zástupcem vedoucího [adresa]. Svědek incidentu dne [datum] přítomen nebyl. [jméno FO] nastupoval na dovolenou, tudíž svědek měl věc se žalobkyní dořešit, a to tak, aby byli zaměstnanci vždy (pokud možno) spokojeni. Pokud za svědkem přijde zaměstnanec, že se mu něco událo na pracovišti ze zdravotního hlediska, tak to s ním sepíše a poté to odešle na příslušné oddělení. Když za ním žalobkyně přišla, že má za to, že si jí stal pracovní úraz a stalo se to na pracovišti, svědek to byl povinen s ní sepsat, a to v intencích formuláře tak, jak je to standardní. Svědek sám nehodnotí, zda jde či nejde o pracovní úraz, neboť lékařským zprávám nerozumí. Pouze to sepíše a pošle to příslušnému oddělení dál. Zjišťuje pouze to, zda k tomu došlo na pracovišti a pokud ano, věc sepíše. Svědek hodnotí pana [jméno FO] jako bezproblémovou osobu, neví o tom, že by měl ještě s někým dalším nějaké konflikty. Svědek uvedl, že mezi panem [jméno FO] a žalobkyní však existuje jistá antipatie, ale pan [jméno FO] s ní vždy jedná korektně (svědeckou výpovědí [jméno FO]).

30. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že je kamarád žalobkyně. Dne [datum] byl svědek u žalobkyně. Žalobkyně přišla domů rozrušená a začala vyprávět, co se stalo v práci při jednání s nadřízeným. On ji utěšoval, že se to určitě nějak vyřeší. Následně žalobkyni volal vedoucí, hovor volal cca 5 minut. Svědek uvedl, že se poté žalobkyně nervově zhroutila. Svědek žalobkyni odvezl do ÚVN, kde žalobkyně podstoupila různá vyšetření. Posílali je z oddělení na oddělení, nikde však nic nezjistili, až na psychiatrii, kde žalobkyni dali léky. Rozrušení žalobkyně svědek popsal tak, že žalobkyni bolela hlava, zčervenala, byla celá rozhozená, jelikož měla zaplacenou dovolenou (svědeckou výpovědí [jméno FO]).

31. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci zamítl důkazní návrh žalobkyně na zadání a vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti vedení řízení. Soud v daném případě při svém rozhodování vycházel jak z (mezi účastníky) nesporných skutečností, tak i z listinných důkazů, dále však především ze svědeckých výpovědí, resp. též účastnické výpovědi žalobkyně. Pokud jde o listinné důkazy, důležitým pro rozhodnutí ve věci je listina nazvaná Dovolenka ze dne [datum], ze které skutečně vyplynulo, že pan [jméno FO], jakožto nadřízený žalobkyně, žalobkyni při jednání totožného dne nařídil dovolenou v období od 11. 7. do [datum] dovolenou a žalobkyně s tímto nesouhlasila. Z interního sdělení – šetření události ze dne [datum] je zřejmé, že událost byla v minulosti šetřena ze strany [adresa] a ze zápisu z projednání stížnosti ze dne [datum] je pak patrné, že nedorozumění ohledně nařízené dovolené v roce 2023 mělo být stranami vykomunikováno a je považováno za uzavřenou událost. Soud v dané věci pro rozhodnutí považoval za klíčový též důkaz nahrávkou telefonního hovoru mezi žalobkyní a [adresa] ze dne [datum] (krátce po předmětném incidentu), ze kterého si učinil obraz o tom, že se pan [jméno FO] situaci ohledně dovolené se žalobkyní snažil řešit konstruktivně, mluvil klidným a vstřícným hlasem a žalobkyni nabídl různá řešení. Oproti tomu žalobkyně na svého nadřízeného zvyšovala hlas, autoritativně se snažila prosadit svoje řešení situace (např. nekompromisním sdělením: „Takhle to nebude!“) a namísto věcného řešení avizovala to, že věc předá svému právníkovi a podle toho budou postupovat dál. Pokud jde o svědkyni Evu [jméno FO], tato při svém výslechu zcela potvrdila to, co uvedla v listině Výpověď v záležitosti paní [Anonymizováno] ze dne [datum]. Soud jí uvěřil v tom směru, že byla přítomna celému jednání (nikoli pouze jeho konci tak, jak tvrdí žalobkyně), neboť tato osoba nemá zájem na výsledku řízení, při jejím výslechu byl zřejmý její nestranný přístup k věci a soud shledal přesvědčivým její vysvětlení, že byla v minulosti k jednáním s řidiči ze strany pana [jméno FO] zvána standardně, aby měl tento pro případ nedorozumění či jiných událostí svědky. Sama žalobkyně tuto osobu v rámci svého účastnického výslechu označila jako indiferentní. Skutečnost, že [jméno FO] byla přítomna celé věci byla potvrzena též svědkem [adresa], jehož výpověď soud rovněž shledal věrohodnou. Svědkyně [jméno FO] a svědek [jméno FO] nezávisle na sobě potvrdili, že [adresa] vždy jedná se svými zaměstnanci korektně a nemají povědomí o tom, že by měl ještě s někým (kromě žalobkyně konflikt). Sama žalobkyně v rámci svého výslechu potvrdila, že jí nadřízená [adresa] sdělila, že kromě ní si na pana [jméno FO] nikdo nestěžuje. Vzhledem k tomu, že (jak již bylo uvedeno výše) soud shledal výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] věrohodnými, má za prokázané, že [adresa] se žalobkyní jednal korektně, situaci se snažil řešit klidným hlasem a věcně. Byla to naopak žalobkyně, kdo v momentě, kdy nadřízený zcela nevyhověl jejím požadavkům, na něj zvýšila hlas a aniž by sdělila, že je skutečným problémem to, že nechce dovolenou v červencovém termínu to, že má již v srpnu zaplacenou zahraniční dovolenou (to, že žalobkyně toto panu [jméno FO] nesdělila, strany učinili nesporným), zvedla se a z jednání odešla s tím, že to bude řešit jinak. Soud shledal rovněž věrohodným i prohlášení [adresa] v rámci jeho svědecké výpovědi v tom směru, že pakliže by věděl, že má žalobkyně zaplacenou dovolenou v srpnu, pak by ji dovolenou v červenci nenařídil. Snaha vycházet zaměstnancům vstříc při určení čerpání dovolené pak vyplývá i fotografie nástěnky, na které jsou deklarovány postupy při nařizovaní dovolené zaměstnancům, kterou žalobkyně sama předložila k důkazu. Soud žalobkyni nikterak neupírá, že může být osobu citlivější na určité podněty, nicméně, jednání s nadřízeným ohledně dovolené (za situace, kdy s ní nadřízený jedná klidně a je to naopak žalobkyně, kdo na svého nadřízeného zvyšuje hlas) nemůže být pracovním úrazem, nýbrž pouhou provozní záležitostí, která obecně není na pracovišti ničím nestandardním. Tím spíše pak za situace, kdy hned následující den ([datum]) byla věc telefonicky komunikována se zástupcem pana [jméno FO], panem [jméno FO], který přislíbil, že situace bude vyřešena k plné spokojenosti žalobkyně a fakticky se tak stalo, což strany rovněž učinily nesporným. Konečně svědek [jméno FO] sice uvedl, že žalobkyně po jednání s nadřízeným rozrušená, nicméně, sám pak v rámci své svědecké výpovědi potvrdil, že po příjezdu do Ústřední vojenské nemocnice byla žalobkyně posílána z oddělení na oddělení, nikde nic nezjistili, až na psychiatrickém oddělení jí napsali určité léky. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že pokud by se v daném případě nejednalo o pracovní úraz, jistě by pak žalovaná nemohla vyhotovit záznam o úrazu a záznam o evidenci pracovního úrazu, soud v tomto směru uvěřil svědkovi [jméno FO], který věrohodně vysvětlil, že pakliže za ním někdo ze zaměstnanců přijde, že se mu na pracovišti něco přihodilo a chce to sepsat, tak to s ním sepíše a posléze záznamy pošle příslušnému oddělení žalované, a to vše aniž by zkoumal oprávněnost, tedy to, zda se skutečně jedná či nejedná o pracovní úraz (neboť sepis listin k žádosti osoby je jeho pracovní povinností). Soud má proto za to, že z provedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, aby mohl ve věci rozhodnout. Provedené listinné důkazy, svědecké výpovědi, záznam telefonního hovoru, jakož i nesporné skutečnosti tak tvoří spolehlivý a úplný podklad pro rozhodnutí soudu.

32. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

33. Žalobkyně se dne [datum] v dopoledních hodinách dostavila do kanceláře svého nadřízeného [adresa], vedoucího vozovny [adresa], aby s ním projednala svůj nástup do práce, resp. aby mu sdělila, že do práce v současnosti nastoupit nemůže, neboť je nezbytné, aby ještě předtím, konkrétně ve dnech [datum] a [datum], absolvovala další pracovně lékařské prohlídky. Celému jednání byla přítomna tehdejší ekonomka [jméno FO]. Bylo nutné vyřešit, jak bude administrativně vyřešena absence žalobkyně do té doby. [adresa] věc po celou dobu řešil klidně a konstruktivně, a to s výsledkem, že v prvních dnech bude žalobkyně na překážkách na straně zaměstnavatele a v období od [datum] do [datum] žalobkyni nařídil dovolenou. Žalobkyně chtěla být po celou dobu na překážkách na straně zaměstnavatele. Žalobkyni se nařízení dovolené v tomto termínu nelíbilo, neboť měla v období od [datum] do [datum] již schválenou a zaplacenou zahraniční dovolenou a pakliže by musela čerpat dovolenou již v období od [datum] do [datum], tak už by jí dovolená na srpnový termín nevystačila a musela by ji zrušit. [jméno FO] žalobkyni srpnovou dovolenou nezrušil. Tento konkrétní důvod (tj. že má zaplacenou zahraniční dovolenou v srpnu) však svému nadřízenému nesdělila, pouze zvýšeným hlasem autoritativně prohlásila, že jí to nelíbí a věc si vyřeší jinak a posléze se zvedla a odešla. [adresa] žalobkyni následně telefonoval, kdy jí opět klidným hlasem a konstruktivně nabídl dvě varianty řešení, žalobkyně však na svého nadřízeného zvyšovala hlas, prosazovala své vlastní řešení situace a prohlásila, že věc předá svému právníkovi. [jméno FO] žalobkyni po ukončení hovoru odvezl do Ústřední vojenské nemocnice, kde je posílali z oddělení na oddělení, nikde nic nezjistili, až na psychiatrii žalobkyni předepsali Atarax pro SOS případy (pravidelná psychiatrická medikace však nebyla indikována). [adresa] poté nastoupil na dovolenou, proto byla následujícího dne, tj. [datum] věc telefonicky řešena s jeho zástupcem [jméno FO], který žalobkyni přislíbil, že věc bude uvedena do stavu, který žalobkyni zcela vyhovoval, a to hned dne [datum], což se také fakticky stalo.

34. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

35. Dle § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Dle odst. 3 tohoto ustanovení zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Dle odst. 4 tohoto ustanovení zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu61), ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.

36. Dle § 269 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

37. Dle § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

38. Soud v daném případě shledal, že žaloba není důvodná. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce, jsou pracovní úraz (poškození na zdraví zaměstnance nebo jeho smrt úrazem, k němuž došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním), vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody (jeho základu) je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. V řízení o odškodnění pracovního úrazu má tedy žalobce (poškozený) procesní povinnost tvrdit [srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a posléze i prokázat [srov. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.] všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik nároku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 21 Cdo 967/2022 nebo dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2026, sp. zn. 21 Cdo 2130/2025.

39. Žalobkyně při jednání soudu dne [datum] výslovně upřesnila úrazový děj, dle kterého ji zasáhla arogance a hrubé jednání [adresa] při jednání dne [datum], který ji autoritativně nařídil dovolenou v termínu od [datum] do [datum]. Žalobkyně totiž měla v období od [datum] do [datum] schválenou a zaplacenou dovolenou, a pokud by měla červencová dovolená tak, jak ji nařídil [adresa], platit, musela by žalobkyně srpnovou dovolenou zrušit, a to z důvodu, že už by jí dovolená nevystačila. [jméno FO], nicméně, žalobkyni srpnovou dovolenou nezrušil.

40. Soud má za to, že v řízení bylo zcela prokázáno, že k žádnému arogantnímu ani hrubému jednání ze strany [adresa] vůči žalobkyni nedošlo. Z výpovědí svědků [jméno FO], jakož i [jméno FO], vyplynulo, že [adresa] se svými zaměstnanci vždy jedná korektně a těmto osobám není známo, že by měl s jinými zaměstnanci nějaké konflikty. Sama žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi potvrdila, že na ní [adresa] při jednání [datum] nezvýšil hlas (pouze popsala, že se z jeho strany jedná o „tichý nátlak“, který však nedokázala blíže popsat) a že jí nadřízená [adresa] sdělila, že je to pouze žalobkyně, kdo si na [adresa] stěžuje, přičemž s nikým jiným tato osoba konflikty nemá. Svědkyně [jméno FO], která byla celému incidentu přítomna, potvrdila, že [adresa] jednal se žalobkyní dne [datum] zcela korektně a byla to naopak žalobkyně, kdo na svého nadřízeného zvyšoval hlas a následně se zvedl a odešel s tím, že si věc vyřeší jinak. Strany pak v řízení učinily nesporným, že žalobkyně svému nadřízenému sdělila pouze to, že s čerpáním dovolené v termínu nařízeném [adresa] (tj. 11. 7. – [datum]) nesouhlasí a neuvedla proč (tj. z důvodu zaplacené zahraniční dovolené v termínu 7. 8. – [datum]). Konečně pak nahrávkou telefonního hovoru, který následoval po osobní schůzce, pak bylo zcela prokázáno, že o hrubém či arogantním jednání ze strany [adresa] nelze vůbec hovořit. Nahrávkou bylo naopak prokázáno, že žalobkyně se svým nadřízeným hovoří autoritativně a zvyšuje na něj hlas.

41. Pokud jde o obsahovou stránku jednání mezi žalobkyní a [adresa] dne [datum], i tato byla zcela v souladu se zákoníkem práce. Dle § 217 odst. 1 zákoníku práce dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, je však při určení čerpání dovolené povinen přihlížet vedle provozních důvodů i k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Strany v řízení učinily nesporným, že žalobkyně panu [jméno FO] nesdělila důvod, pro který nesouhlasí s čerpáním dovolené v jím nařízeném červencovém termínu. Svědeckou výpovědí [adresa] má soud za prokázané, že pokud by tento věděl o tom, že žalobkyně má již v srpnu zaplacenou dovolenou, určitě by žalobkyni nenařídil dovolenou na červenec, aby musela srpnovou dovolenou v důsledku této zrušit. Snaha vycházet zaměstnancům vstříc byla prokázána i deklarací [adresa] na listině na nástěnce, dle které tento vyslovil snahu vynaložit maximálně společné úsilí a dovolené všech zaměstnanců naplánovat ke spokojenosti všech. Jeho svědeckou výpovědí pak bylo prokázáno, že jeho cílem je postupovat v případě všech zaměstnanců stejně a všem se snažit vyhovět, popř. nevyhovět ve stejném rozsahu tak, aby to bylo spravedlivé. Soud proto dospěl k závěru, že [adresa] neporušil povinnost ve smyslu § 217 odst. 1 věta druhá zákoníku práce, tj. povinnost při určení dovolené přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Konečně pak soud uzavřel, že [adresa] dostál i poslední povinnosti stanovené v § 217 odst. 1 zákoníku práce, a to určenou dobu čerpání dovolené žalobkyni písemně oznámit alespoň 14 dní předem, neboť jednání, na kterém byla k podpisu předložena „dovolenka“ (a na kterou žalobkyně vepsala, že s ní nesouhlasí), proběhlo dne [datum] a počátek čerpání nadřízeným určené dovolené byl od [datum], tj. zákonem stanovená 14ti denní lhůta byla nepochybně dodržena. Námitku žalobkyně, že nařízení dovolené bylo v rozporu s § 217 odst. 4 zákoníku práce soud rovněž neshledal důvodnou, neboť žalobkyně v době nadřízeným nařízené dovolené nebyla uznána dočasně práce neschopnou. Ustanovení § 217 odst. 4 zákoníku práce navíc hovoří o překážkách na straně zaměstnance, nikoli o překážkách na straně zaměstnavatele. Komentářová literatura k této problematice konstantně uvádí následující: „Nastanou-li překážky v práci na straně zaměstnavatele, nebrání nic tomu, aby zaměstnavatel na jejich dobu určil čerpání dovolené, pokud je to možné zejména při dodržení povinnosti určit čerpání dovolené nejméně 14 dnů předem.“ (VRAJÍK, Michal. § 217 [Rozvrh čerpání; určení; žádost]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 9. Dostupné na beck-online.cz.); nebo dále „Překážky v práci na straně zaměstnavatele určení čerpání dovolené nebrání. Zaměstnavatel ale musí splnit podmínky možného nařízení čerpání, zejména povinnost určení alespoň 14 dnů předem“ (BOGNÁROVÁ, Věra. § 217 [Určení čerpání dovolené]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1006, marg. č. 5.).

42. Stranou pozornosti nemůže zůstat ani skutečnost, že požadavkům žalobkyně bylo hned následujícího dne po předmětném incidentu, tj. [datum], zcela vyhověno. Strany v řízení učinily nesporným, že dne [datum] žalobkyně telefonicky hovořila se zástupcem [adresa], [jméno FO], který jí přislíbil, že věc bude uvedena do stavu, který žalobkyni vyhovoval, tj. [adresa] nařízená dovolená byla zrušena a žalobkyni byl vrácen termín dovolené v srpnu, přičemž fakticky tak bylo učiněno dne [datum]. Ze zápisu z projednání stížnosti podané zaměstnancem na jiného zaměstnance podle bodu 8.5 KS ze dne [datum] pak soud zjistil, že dle tohoto bylo nedorozumění mezi žalobkyní a [adresa] ohledně nařízené dovolené v roce 2023 vykomunikováno a považuje se za uzavřené, přičemž žalobkyně a pan [jméno FO] se budou do budoucna navzájem snažit hledat nové komunikační cesty v pracovním vztahu. Soud poukazuje na skutečnost, že dle tohoto zápisu je předmětný incident označen pouze jako „nedorozumění“, přičemž listina je podepsána i žalobkyní, z čehož lze usuzovat, že s tímto souhlasí.

43. Soud žalobkyni neupírá, že některé osoby mohou reagovat na jisté situace citlivěji. Svědek [jméno FO], který žalobkyni dne [datum] odvezl do Ústřední vojenské nemocnice však sám vypověděl, že je po příjezdu do nemocnice posílali z oddělení na oddělení, nikde nic nezjistili a až na psychiatrii ji předepsali jistou medikaci. Dle zprávy o ambulantním vyšetření Psychiatrického oddělení Ústřední vojenské nemocnice ze dne [datum] pacientka (žalobkyně) přišla sama bez objednání po konfliktu se šéfem se žádosti o medikaci, přičemž závěrem vyšetření je reakce na stres s tím, že pravidelná psychiatrická medikace není indikována, pouze při úzkosti a nespavosti lze jako SOS využít Atarax 1 tabletu. Žalobkyně se tedy mohla v důsledku nedorozumění s nadřízeným, jakožto osoba citlivější rozrušit, objektivně je však nutno uzavřít, že daný incident nijak významně nevybočoval ze standardních situací, ke kterým na pracovišti běžně dochází.

44. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022: „Posttraumatická stresová porucha, která se u poškozeného zaměstnance vyvinula v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl tento zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel (svědek) vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a která současně extrémně vybočovala z běžných, každodenních podmínek výkonu jeho práce, je poškozením zdraví způsobeným pracovním úrazem, za které zaměstnavatel odpovídá podle § 269 odst. 1 ZPr….Podstatné je, že traumatizující události byl zaměstnanec vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a že událost u něj vyvolala (byla způsobilá vyvolat) mimořádně intenzivní stresující zážitek (spojený například s obavou o osud zasažených spoluzaměstnanců nebo s uvědoměním si fatálních následků, jež by zaměstnance postihly, kdyby se v místě působení události sám nacházel), který vedl k poškození jeho psychického zdraví..“ Pro dokreslení celkové kontextu je nutno uvést, že v citovaném případě šlo o situaci, kdy při razících pracích došlo k sesuvu zeminy a zavalení bagristy (spolupracovníka žalobce) v okamžiku, kdy se žalobce chystal vjet nákladním vozem do vyhloubené jámy pro zeminu, tudíž k poškození jeho psychického zdraví došlo v důsledku obavy o jeho vlastní život.

45. Z uvedeného je zřejmé, že judikatura Nejvyššího soudu obecně připouští, že i poškození psychického zdraví může být za určitých podmínek pracovním úrazem. Musí se však jednat o extrémně vybočující situaci z běžných každodenních podmínek výkonu práce zaměstnance, popř. mimořádně intenzivní stresující zážitek. Tímto však dle přesvědčení soudu nařízení dovolené v souladu se zákoníkem práce, a to navíc za situace, kdy nadřízený jedná klidně, zatímco zaměstnankyně s nadřízeným hovoří autoritativně a zvyšuje na něj hlas, nepochybně není. Pro úplnost soud dále znovu odkazuje na výše citovaný judikát, dle kterého subjektivní emociální prožitek úrazovým dějem není (k tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1792/2004).

46. Vzhledem ke všemu výše uvedenému proto soud uzavřel, že v daném případě se o pracovní úraz ve smyslu § 271k odst. 1 zákoníku práce nejedná a předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci ve smyslu § 269 odst. 1 zákoníku práce naplněny nebyly, a proto žalobu jakožto nedůvodnou zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z jedenácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. odpor ze dne [datum], vyjádření po podaném odporu ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum] (úkony dle § 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.), dále příprava na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (neboť příprava účasti na jednání je samostatným úkonem dle § 1 odst. 3 písm. b/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a dále samotná účast na jednáních před soudem konaných ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 1 odst. 3 písm. c/ vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Částka ve výši [částka] za úkon namísto částky [částka] za úkon uvedené v § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 S., byla aplikována v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Lhůta k plnění byla soudem určena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.