34 C 236/2025

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum], domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jim částku ve výši [částka] s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedli, že Městský soud v Praze zjistil úpadek žalované a povolil jeho řešení oddlužením, přičemž insolvenční řízení bylo vedeno pod sp. zn. MSPH [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenčním správcem žalované ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO]. Insolvenční správce sepsal do soupisu majetkové podstaty stavební parcelu č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, rodinný dům v [adresa], objekt bydlení, dále pozemkovou parcelu č. [Anonymizováno], trvalý travní porost, dále pozemkovou parcelu č. [Anonymizováno], zahradu, dále pozemkovou parcelu č. [hodnota], zahradu, dále pozemkovou parcelu č. [hodnota], zahradu a dále pozemkovou parcelu č. [hodnota], trvalý travní porost, to vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [Jméno žalobce B] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „Nemovitosti“). Žalobci nabyli vlastnické právo k Nemovitostem na základě kupní smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem dne [datum], právní účinky zápisu nastaly ke dni [datum] a zápis byl proveden dne [datum]. Žalobci si pořizovali Nemovitosti za účelem bydlení. Předpokládali, že poté, co žalovaná pozbyla vlastnické právo k Nemovitostem, tyto vyklidí a vyklizené je předá žalobcům. Žalovaná tak ovšem neučinila a žalobci tudíž nemohou Nemovitosti užívat. Žalobci se proto domáhají proti žalované vydání bezdůvodného obohacení (ve výši tzv. obvyklého nájemného), neboť tato užívá Nemovitosti žalobců, aniž by jí k tomu svědčil jakýkoli právní titul. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek o ceně obvyklého nájmu za užívání Nemovitostí znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO], který vyčíslil znaleckým posudkem č. [č. účtu] ze dne [datum] obvyklé nájemné za užívání předmětných Nemovitostí tak, že obvyklá cena nájemného činila v roce 2022 částku [částka] / rok, v roce 2023 částku [částka] / rok, v roce 2024 částku [částka] / rok a v roce 2025 částku [částka] / rok. Žalobci se touto žalobou domáhají bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] v částce [částka], tj. [částka] za období od [Anonymizováno] do [datum], dále [částka] za rok 2023, dále [částka] za rok 2024 a dále [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalobci žalovanou před podáním žaloby vyzvali k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum].

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobců neuznává. Žalobci koupili nemovitost v roce 2018 vědomě s právní vadou s přesvědčením, že budou těžit z bezpráví, o kterém byli před koupí vyrozuměni – žalovaná byla zbavena svého vlastnického práva na základě svévole insolvenční správkyně, která v insolvenčním řízení ve prospěch věřitele uznala jeho spornou pohledávku. Žalovaná neměla v důsledku protiústavní úpravy právo se proti sporné pohledávce účinně bránit. Žalobcům bylo umožněno získat Nemovitosti za polovinu tržní ceny, čímž se na úkor žalované obohatili již na samém počátku, a to nejméně o 3,5 až 4 miliony Kč. V řízení o určení vlastnictví Nemovitostí a neplatnosti kupní smlouvy, na jejímž základě si žalobci nárokují své vlastnictví, byla podána ústavní stížnost, o které dosud nebylo rozhodnuto. Žalovaná spatřuje jednání žalobců v rozporu s dobrými mravy. Již v letech 2024-2025 musela žalovaná ustoupit bezpráví, když po ní žalobci soudně vymáhali bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] v řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9. Žalovaná v daném řízení přistoupila na soudní smír z důvodu, že byl ubezpečena, že po ní žalobci žádné další nároky vymáhat nebudou. Žalovaná dále dodala, že se jí žalobci snažili všemožně znemožnit užívání Nemovitostí, když kolem domu kladli různé nástrahy ve formě ostnatých drátů, dále zničili zámky vstupních dveří, odřízli přívod elektřiny v hlavním rozvaděči, čímž došlo i k odpojení objektu od vody, neboť čerpadlo ve studni fungovalo na elektrický pohon. Žalovaná dále rozporovala výši žalobci požadovaného bezdůvodného obohacení, neboť objekt je studený, vlhký, nezateplený, bez izolace a přístupu k vodě. Původně byl obýván jen přes léto jako rekreační objekt. Žalovaná rozporovala žalobci předložený znalecký posudek, neboť znalec zřejmě nevěděl, že je objekt odstřižen od přístupu k vodě, navíc jej pak znalec porovnával s novodobými moderními rodinnými domy. Žalovaná proto navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Žalobci v reakci na vyjádření žalované argumentovali, že žalovaná si protiřečí. Na jednu stranu uvádí, že objekt rodinného domu byl žalobcům prodán „pod cenou“ o cca 3,5 až 4 miliony Kč. Na druhou stranu pak žalovaná uvádí, že objekt nemá žádnou užitnou hodnotu.

4. Ve věci bylo podepsaným soudem nařízeno ústní jednání, na kterém strany setrvaly na svých stanoviscích a smírné řešení sporu tak nebylo možné.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Z Kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [tituly před jménem] [jméno FO], zástupcem insolvenčního správce dlužníka (žalované), jakožto prodávajícím, a žalobci, jakožto kupujícími. Dle čl. II. bodu 1. předmětem této smlouvy je převod Nemovitostí. Dle čl. III. bodu 1. prodávající tímto prodává Nemovitosti za dohodnutou celkovou kupní cenu [částka] kupujícím, kteří Nemovitosti za tuto kupní cenu kupují a do společného mění manželů přijímají tak, jak stojí a leží ve stavu, jak se s ním seznámili během prohlídky. Dle bodu 2. tohoto článku kupující dále výslovně prohlašují, že si Nemovitosti před podpisem smlouvy důkladně prohlédli a seznámili se s jeho faktickým i právním stavem. Dle čl. IV. bodu 3 kupující prohlašují, že si jsou vědomi skutečnosti, že Nemovitosti jsou v současné době obývány dlužnicí (žalovanou). Dle čl. VII. bodu 1. smluvní strany se tímto dohodly, že uzavřením této smlouvy došlo prodávajícím k předání Nemovitostí kupujícím a k jejich převzetí kupujícími od prodávajícího (Kupní smlouvou ze dne [datum]).

7. Z Výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k Nemovitostem svědčí žalobcům (SJ [jméno FO] a [jméno FO]). Nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum]. Právní účinky zápisu k okamžiku [datum]. Zápis proveden dne [datum] (Výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum]).

8. Z Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka], soud zjistil, že tímto byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno jeho řešení oddlužením (Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka]). Z Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka], soud zjistil, že tímto bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře (Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka]). Z Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. MSPH [spisová značka] [Anonymizováno], soud zjistil, že tímto byl zástupcem insolvenčního správce ustanoven [jméno FO] (Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. MSPH [spisová značka]).

9. Z Rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], právní moc dne [datum], soud zjistil, že tímto byla zamítnuta žaloba žalobkyně (v tomto řízení žalované), aby soud určil, že žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) je vlastníkem Nemovitostí (Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Z Rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], právní moc dne [datum], soud zjistil, že výrokem II. tohoto byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Dle bodu 20. odůvodnění žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) nemá naléhavý právní zájem co do určení vlastnického práva k Nemovitostem, a to proto, že platnost smlouvy, jíž byl v insolvenčním řízení zpeněžen majetek z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, lze napadnout a zkoumat – případnou neplatnost takové smlouvy prosadit – jedině prostřednictvím incidenční žaloby, podané v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu dle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona. Dle bodu 23. odůvodnění žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) tedy měla možnost napadnout předmětnou kupní smlouvu v rámci insolvenčního řízení žalobou na neplatnost kupní smlouvy, což také učinila, ovšem v takto započatém řízení řádně nepokračovala, jelikož svým dispozitivním úkonem podanou žalobu následně změnila na žalobu na určení vlastnictví, čímž sama opustila procesní institut upravený IZ ke zpochybnění kupní smlouvy, na jejímž základě došlo k převodu vlastnictví k Nemovitostem na žalované (v tom řízení žalobce). Dle bodu 24. odůvodnění (konec věty prvé) žalovaní (v tomto řízení žalobci) Nemovitosti v rámci insolvenčního řízení řádně nabyli na základě kupní smlouvy a proti vlastnímu prodeji žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) proti vlastnímu prodeji žádné konkrétní námitky neuplatňovala. Zcela správný je proto závěr soudu I. stupně, že žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem (Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Strany v řízení učinily nesporným, že žalovaná proti shora citovanému rozsudku Vrchního soudu podala dovolání a tomuto nebylo vyhověno.

10. Z Usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto bylo usnesení soudu I. stupně (tj. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) změněno tak, že se řízení do rozhodnutí o dovolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] nepřerušuje. Dle bodu 11. odůvodnění Vrchní soud v Praze přisvědčil Městskému soudu v Praze v závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na žalovaném určení. Tvrzení o pochybení insolvenční správkyně není způsobilé zvrátit převod vlastnického práva na [jméno FO] a [Jméno žalobce A]. Určující je pouze to, zda byly nemovité věci v rámci insolvenčního řízení zpeněženy postupem dle § 289 a § 293 insolvenčního zákona, přičemž platnost kupní smlouvy ze dne [datum] by mohla být zpochybněna toliko v řízení o žalobě dle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona. Tento postup nelze obcházet podáním žaloby na určení vlastnického práva. [Jméno žalované] měla možnost v rámci insolvenčního řízení napadnout předmětnou kupní smlouvu žalobou na neplatnost, což také učinila, avšak v řízení řádně nepokračovala, když žalobu změnila na žalobu na určení vlastnictví. Nemovité věci byly v insolvenčním řízení řádně zpeněženy a námitky uplatňované v tomto řízení [Jméno žalované] nejsou způsobilé vlastnictví nabyvatelů zpochybnit. Řízení sp. zn. [spisová značka] tak bylo k [datum] pravomocně skončeno (Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

11. Z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto byl schválen smír ve znění, že žalovaná se zavazuje zaplatit žalobcům částku [částka] a k rukám zástupce žalobců na náhradě nákladů řízení částku [částka], to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2025, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. Z odůvodnění soud zjistil, že částka představuje bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

12. Ze dvou fotografií soud zjistil, že na těchto je zachyceno čerpalo (dvěma fotografiemi).

13. Z Předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně doručenky, resp. vrácené obálky soud zjistil, že žalobci žalovanou před podáním žaloby vyzvali k vydání bezdůvodného obohacení, kdy poukázali na skutečnost, že žalovaná za období od [datum] do dne [datum] získala na jejich úkor částku [částka]. Rovněž připomenuli, že jejich vlastnické právo bylo pravomocně vyřešeno, když navíc usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo dovolání žalované odmítnuto (Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně doručenky, resp. vrácené obálky).

14. Z Vyjádření ke znaleckému posudku č. [č. účtu] vypracovaného dne [datum] znaleckou kanceláří v oboru ekonomika, ceny a odhady – nemovitosti, [právnická osoba], soud zjistil, že předmětem vyjádření je znalecký posudek č. [č. účtu] o obvyklém nájemném v rodinném domě č.p. [Anonymizováno] v [adresa] v letech 2021 až 2025. Z vyjádření soud dále zjistil, že vzhledem k poloze, stavu a vybavení se jedná o rodinný dům vesnického typu velmi nízkého standardu. Takové objekty jsou obvykle využívány k rekreačním účelům. Rozsáhlé pozemky trvalého travního porostu v okolí nejsou do pronájmu zahrnuty. Pro určení nájemného pro rok 2025 použil znalec srovnávací metodu, jako vzory zařadil do porovnání rodinné domy k pronájmu. [právnická osoba] jsou moderní nebo po rekonstrukci, ležící v sídelních částech obcí, s ústředním topením, moderními kuchyněmi, v příslušenství garáž nebo bazén. Jde tedy o úplně jiný segment realitního trhu a použité hodnoty korekčních koeficientů neodpovídají rozdílům mezi vzorky a oceňovanou nemovitostí. Pro určení nájemného pro roky 2021 až 2024 použil znalec agregované hodnoty z neveřejného zdroje ([Anonymizováno]). Výchozí hodnotu průměrného nájemného rodinného domu v ČR z roku 2021 pro následující roky navyšoval dle vlastního uvážení o 5 až 10 %. Tyto agregované hodnoty naprosto nemohou odrážet polohu, stav či vybavení oceňované nemovitosti. Ve vyjádření je zohledněno, že znalec při vypracování neměl informaci, že od roku 2023 má dům odpojen přívod vody z vrtu a pitnou vodu je od té doby nutno dovážet. Jako užitková je užívána dešťová voda, koupelna je nefunkční. Tato informace by určení nájemného dále významně ovlivnila (Vyjádřením ke znaleckému posudku č. [č. účtu] vypracovaného dne [datum] znaleckou kanceláří v oboru ekonomika, ceny a odhady – nemovitosti, [právnická osoba]).

15. Ze Znaleckého posudku číslo položky [č. účtu] vypracovaného dne [datum] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechu znalce při jednání soudu dne [datum], soud zjistil, že účelem tohoto bylo stanovení obvyklého nájemného předmětné Nemovitosti v období let 2021 a 2025. Nemovitost je ve znaleckém posudku podrobně popsána jako rodinný dům, samostatně stojící objekt na samotě nedaleko obce, jde o lokalitu s převážně rekreačními objekty. Dům je zděný, částečně podsklepený, přízemní s podkrovím, které není obýváno, se střechou sedlovou. Dům je napojen na vodovod z vlastní vrtané studny, kanalizaci do žumpy a elektro přípojky. K námitce žalované, že studna je dlouhodobě mimo provoz, znalec při výslechu uvedl, že tato se dá snadno zase připojit a na závěrech znaleckého posudku tato skutečnost ničeho nemění. V kuchyni je kuchyňská linka, elektrický sporák s plotýnkami. Vytápění je kamny na pevná paliva a elektrickými přímotopy. Ohřev TUV bojlerem a průtokovým ohřívačem v kuchyni. Stavba je odhadem z roku 1930, rekonstrukce byla provedena okolo roku 1975, kdy bylo zřízeno podkroví a koupelny; další rekonstrukce proběhla okolo roku 2003, tj. střešní krytina, klempířské konstrukce, repase dřevěných oken, betonové podlahy včetně podlahových krytin v I. NP, dále rekonstrukce rozvodů sítí, osazení el. bojleru, kamna. Objekt byl v době místního šetření dne [datum] nepřístupný. Znalec, nicméně při výslechu uvedl, že by na závěrech znaleckého posudku nemohlo ničeho změnit, pakliže by měl možnost dům podrobně prohlédnout zevnitř. Znalec uvedl, že měl k dispozici fotodokumentaci s tím, že běžně se znalecké posudky dělají tak, že není přístup do objektu a tento se nafotí pouze zvenku (v tomto případě však měl znalec navíc k dispozici i fotografie vnitřku, což je oproti běžné situaci při oceňování nadstandard). Znalec dospěl k závěru, že průměrná cena nájmu rodinného domu v ČR v roce 2021 byla [částka] /m², tj. v případě domu o dispozici 99,50 m² celkem [částka] /měsíc, tedy [částka] /rok. Znalec při výslechu zdůvodnil, že vycházel ze statistických údajů internetového portálu [Anonymizováno]. Znalec uvedl, že tento zdroj považuje za zcela věrohodný, jde o soutěž realitních kanceláří, které by si nedovolily poskytnut údaje, které nejsou pravdivé nebo relevantní. Zároveň dodal, že vycházel z tohoto zdroje, neboť jiný zdroj statistik není. Všechny ostatní zdroje totiž mají statistiku tržních cen, ale nikoli nájemních; nájmy rodinných domů v předchozích letech totiž nebyly zcela běžné. Znalec dále dospěl k závěru, že průměrná cena nájmu rodinného domu v ČR v roce 2022 byla [částka] /m², tj. v případě domu o dispozici 99,50 m² celkem [částka] /měsíc, tedy [částka] /rok. Znalec dále dospěl k závěru, že průměrná cena nájmu rodinného domu v ČR v roce 2023 byla [částka] /m², tj. v případě domu o dispozici 99,50 m² celkem [částka] /měsíc, tedy [částka] /rok. Konečně pro rok 2024 pak znalec dospěl k závěru, že průměrná cena nájmu rodinného domu v ČR v roce 2024 byla [částka] /m², tj. v případě domu o dispozici 99,50 m² celkem [částka] /měsíc, tedy [částka] /rok. V porovnání s rokem 2021 tedy cena nájmu pro rok 2022 vzrostla o 5 %, v roce 2023 pak vzrostla o 10 % a v roce 2024 opět o 10 %. K námitce žalované, pak znalec v rámci svého výslechu zdůvodnil, že k procentnímu nárůstu na ceně nájmu v jednotlivých letech nepřistupoval svévolně (jak tvrdí žalovaná), ale i v tomto případě (tedy procentnímu navýšení) vždy vycházel ze statistiky dle zdroje [Anonymizováno]. Pokud jde o určení ceny nájmu pro rok 2025, znalec použil porovnávací hodnotu (metodu), kdy na základě této dospěl k závěru, že výsledná porovnávací hodnota pro rok 2025 činí [částka] /měsíc, tedy [částka] /rok. K námitce žalované, že dům je vlhký a studený a nelze jej tak porovnávat s moderními domy, které znalec za účelem stanovení ceny nájmu použil, znalec vysvětlil, že dům viděl zvenku a žádné mokré zdi na něm nejsou. Použití moderních domů jakožto srovnávacího vzorku znalec vyvážil tím, že provedl srážku 20 %, tedy použil koeficient 0,8. Znalec dále poukázal na skutečnost, že předmětný dům byl v minulosti nabízen k pronájmu za částku [částka] /noc (Znaleckým posudkem číslo položky [č. účtu] vypracovaného dne [datum] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechem znalce při jednání soudu dne [datum]).

16. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené provedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci zamítl důkazní návrh žalované na provedení revizního znaleckého posudku, a to z důvodu nadbytečnosti a hospodárnosti vedení řízení, neboť znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] zajistil naprosto spolehlivý podklad pro rozhodnutí soudu, kdy znalec v rámci svého výslechu obhájil své závěry a srozumitelně vysvětlil, jak k nim dospěl. Pokud jde o otázku samotného vlastnického práva žalobců k Nemovitostem, soud v daném případě vycházel zejména s listinných důkazů, o jejichž věrohodnosti neměl žádných pochybností, a to konkrétně z kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které žalobci k Nemovitostem nabyli vlastnické právo (a této odpovídajícímu výpisu z katastru nemovitostí, dle kterého rovněž vlastnické právo k Nemovitostem žalobcům svědčí). Ačkoliv otázka vlastnického práva žalobců byla i v jiných řízeních ze strany žalované opakovaně zpochybňována (a ani toto řízení nebylo výjimkou), soudy, nicméně, vždy tuto vždy posoudily v neprospěch žalované (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], právní moc dne [datum]; nebo dále Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Soud má vlastnické právo žalobců k Nemovitostem za nepochybně prokázané a žalovaná tak Nemovitosti, resp. předmětný dům, užívá bez právního důvodu. Při stanovení výše obvyklého nájemného soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který tvoří ve vztahu k této otázce dostatečný a zcela spolehlivý podklad. Znalecký posudek obsahuje veškeré náležitosti ve smyslu § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Znalec při svém výslechu stvrdil své závěry ve znaleckém posudku uvedené a zároveň věrohodně vysvětlil, jakým způsobem k těmto dospěl a také vyvrátil veškeré námitky žalované. Vysvětlil, že pokud jde o roky 2021 – 2024, vycházel ze statistických údajů uveřejněných na portálu Realiťák roku, tento zdroj považuje za věrohodný a zároveň co do existujících statistik nájmů také zdroj jediný. Vyvrátil námitku žalované (vycházející ze znalecké kanceláře [právnická osoba]), že procentní nárůst výše nájmu určil pouze na základě svého uvážení (tedy svévolně), neboť i v tomto vycházel ze statistických údajů (což lze matematicky ověřit a skutečně to odpovídá). Pokud jde o určení ceny nájmu za rok 2025 a námitku žalované, že jakožto srovnávací vzorek byly použity moderní domy zatímco předmětný dům je starý a vlhký, znalec vysvětlil, že tato nerovnováha byla vyvážena srážkou 20 % (tj. použitím koeficientu 0,8), kdy o této znalec navíc uvedl, že je naopak ku prospěchu žalované, neboť standardně se používá srážka 5 %. Znalec dům zhlédl zvenku a s jistotou prohlásil, že se na domě žádné vlhké zdi nenacházejí. Znalec zároveň vysvětlil, že na jeho závěrech by nemohlo ničeho změnit ani to, kdyby měl možnost prohlédnout domek zevnitř. Uvedl, že standardně se domy prohlédnou zvenčí a již na základě tohoto lze učinit spolehlivý závěr, v tomto případě však měl znalec navíc k dispozici fotografie interiéru. I v otázce přístupu k vodě znalec uvedl, že odpojený přívod vody se dá snadno znovu napojit (resp. opravit) a ani tato skutečnost nemůže mít znatelný vliv na cenu nájmu. Soud považoval znalecký posudek za věrohodný i s ohledem na letité zkušenosti znalce a vysoký počet jím dosud zpracovaných znaleckých posudků. Soud při svém rozhodování uvážil i vyjádření znalecké kanceláře [právnická osoba] a námitky ke znaleckému posudku v něm uvedené při výslechu předestřel znalci. Jak již bylo uvedeno výše, znalec veškeré v tomto vyjádření uvedené námitky jednoznačně vyvrátil, kdy navíc poukázal na skutečnost mající vliv na věrohodnost vyjádření znalecké kanceláře [právnická osoba], a sice, že je v tomto užívána nesprávná terminologie (např. „dům velmi nízkého standardu“, kdy znalci termín neznají a nepoužívají). Konečně soud vycházel i z toho, že vyjádření není opatřeno znaleckou doložkou, což má rovněž vliv na důkazní sílu této listiny (v porovnání se znaleckým posudkem, který má jistě váhu nesrovnatelně vyšší). Soud má za to, že z provedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, aby mohl ve věci rozhodnout a za takové situace je nežádoucí řízení prodlužovat. Provedené listinné důkazy tak tvoří spolehlivý a úplný podklad pro rozhodnutí soudu.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

18. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. MSPH [spisová značka], byl zástupcem insolvenčního správce ustanoven [jméno FO]. Žalobci na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi nimi, jakožto kupujícími, a [tituly před jménem] [jméno FO] LL.B. (zástupcem insolvenčního správce dlužníka [Jméno žalované]), jakožto prodávajícím, nabyli vlastnické právo k Nemovitostem. Žalovaná v období od [datum] do [datum] užívala předmětný dům, aniž by jí k tomu svědčil právní důvod, tudíž se na jejich úkor bezdůvodně obohatila.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Soud v daném případě shledal, že žaloba byla podána po právu. Soud se nejprve zabýval otázkou vlastnického práva žalobců k Nemovitostem, které žalovaná zpochybňovala. Dospěl však k jednoznačnému závěru, že vlastnické právo žalobců k Nemovitostem bylo prokázáno. Jak již bylo uvedeno výše, žalobci nabyli vlastnické právo k Nemovitostem na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi nimi, jakožto kupujícími, a [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]., zástupcem insolvenčního správce dlužníka [Jméno žalované], jakožto prodávajícím (usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře a usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. MSPH [spisová značka] -[Anonymizováno] byl zástupcem insolvenčního správce ustanoven [jméno FO].). Tomuto stavu rovněž odpovídá stav zapsaný v katastru nemovitostí, jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí, který byl v tomto řízení rovněž proveden k důkazu. Vlastnické právo žalobců k Nemovitostem bylo i v jiných řízeních ze strany žalované zpochybňováno, soudy, nicméně, tuto otázku vždy rozhodly v neprospěch žalované. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla zamítnuta žaloba, aby soud určil, že žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) je vlastníkem Nemovitostí. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], právní moc dne [datum], v jehož odůvodnění bylo konstatováno, že žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) měla možnost napadnout předmětnou kupní smlouvu v rámci insolvenčního řízení žalobou na neplatnost kupní smlouvy, což také učinila, ovšem v takto započatém řízení řádně nepokračovala, jelikož svým dispozitivním úkonem podanou žalobu následně změnila na žalobu na určení vlastnictví, čímž sama opustila procesní institut upravený IZ ke zpochybnění kupní smlouvy, na jejímž základě došlo k převodu vlastnictví k Nemovitostem na žalované a žalovaní (v tom řízení žalobci) Nemovitosti v rámci insolvenčního řízení řádně nabyli na základě kupní smlouvy. Strany pak v tomto řízení učinil nesporným, že žalovaná proti rozsudku Vrchního soudu podala dovolání, přičemž tomuto nebylo vyhověno. K obdobnému závěru pak dospěl i Městský soud v Praze v usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který v odůvodnění uvedl, že Nemovitosti byly v insolvenčním řízení řádně zpeněženy a námitky uplatňované v tomto řízení žalovanou nejsou způsobilé vlastnictví nabyvatelů zpochybnit a řízení sp. zn. [spisová značka] tak bylo k [datum] pravomocně skončeno. S ohledem na vše výše uvedené tak soud má vlastnické právo žalobců k Nemovitostem za nepochybně prokázané.

22. Žalovaná Nemovitosti, resp. předmětný dům užívala již v období od [datum] do [datum], přičemž strany ohledně nároku žalobců na vydání bezdůvodného obohacení za toto období uzavřely smír, jenž byl schválen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Pakliže žalovaná v tomto řízení namítala, že smír uzavřela pouze za podmínky, že se žalobci zavázali, že již po žalované žádné další nároky uplatňovat nebudou, soud konstatuje, že takové ujednání ze soudem schváleného smíru nikterak nevyplývá. Jelikož žalovaná dům bez právního důvodu užívala i v období od [datum] do [datum], je tak dle shora citovaného § 2991 o. z. povinna žalobcům vydat, oč se obohatila.

23. Soud při rozhodování o výši bezdůvodného obohacení, resp. ceny obvyklého nájmu, vycházel ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], číslo položky [č. účtu], vypracovaného dne [datum]. Jak již bylo uvedeno výše, soud shledal tento znalecký posudek zcela věrohodným a spolehlivým podkladem pro jeho rozhodnutí. Znalecký posudek obsahuje veškeré zákonné náležitosti, znalec při svém výslechu setrval na svých závěrech uvedených v písemném vyhotovení znaleckého posudku, tyto bezpečně obhájil a se spolehlivým odůvodněním vyvrátil a vysvětlil veškeré námitky žalované, která tato vůči znaleckému posudku vznesla. Soud se s veškerými námitkami žalované proti znaleckému posudku vypořádal v části hodnocení důkazů tohoto rozsudku (pod bodem 16. odůvodnění tohoto rozsudku), na které v tomto směru odkazuje. Na základě uvedeného tak soud neměl žádný důvod ze znaleckého posudku nevycházet. Žalovanou navrhované zadání a vypracování revizního znaleckého posudku by v dané případě bylo zcela nadbytečné a nehospodárné, kdy by tato záležitost ve svém důsledku pouze nedůvodně celé řízení prodloužila. Pouze pro úplnost pak soud k námitce žalované, že jednání žalobců je v rozporu s dobrými mravy, uvádí, že této nelze přisvědčit. Pakliže žalobci řádně nabyli vlastnické právo k Nemovitostem a žalovaná je navzdory této skutečnosti nadále užívá a odmítá je opustit, nelze v jednání, kdy se žalobci po žalované domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání domu bez právního titulu spatřovat jednání v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z. a contrario).

24. Znaleckým posudkem číslo položky [č. účtu] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], vypracovaným dne [datum], byla určena cena obvyklého nájemného v roce 2022 částkou [částka] /rok, což při vydělení počtem dní v roce (365) vychází na částku [částka] /den; jelikož rozdíl mezi daty [datum] až [datum] činí celkem [hodnota] dní, odpovídá tak obvyklé nájemné za tuto část roku 2022 při vynásobení počtem těchto dní částce [částka]. Cena obvyklého nájemného za rok 2023 byla znaleckým posudkem stanovena částkou [částka] /rok a za rok 2024 částkou [částka] /rok. Pokud jde o rok 2025, znaleckým posudkem byla určena cena obvyklého nájemného částkou [částka] /rok, což při vydělení počtem ní v roce (365) vychází na částku [částka] /den; jelikož rozdíl mezi daty [datum] až [datum] činí celkem [hodnota] dní, odpovídá tak obvyklé nájemné za tuto část roku částce [částka]. Součtem částek [částka], [částka], [částka] a [částka] soud dospěl k výsledné částce [částka]. Z uvedeného důvodu soud proto žalobcům výrokem II. tohoto rozsudku přiznal částku [částka], a to v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. spolu s úrokem z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu s žalobním návrhem žalobců od [datum] (tj. den podání žaloby).

25. Žalobci vzali žalobu co do zbývajícího rozsahu, tj. částky [částka] při jednání soudu dne [datum] zpět, soud proto výrokem I. řízení co do této částky dle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř., zastavil, jelikož žalovaná se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu vyslovila svůj souhlas.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku (resp. byli neúspěšní jen v poměrně nepatrné části, když žalobu vzali co do částky [částka] zpět), nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částek:- [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle § 12 odst. 4 a. t.;- [částka] za jednoduchou výzvu k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka];- [částka] za žalobu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle 12 odst. 4 a. t.;- [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle 12 odst. 4 a. t.; a- [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky [částka] podle 12 odst. 4 a. t.;tj. celkem [částka], kdy s ohledem na počet zastupovaných osob je nutno tuto částku vynásobit dvěma, tj. [částka]. Odměna byla tímto způsobem vypočtena v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dle kterého: „Odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 AT ve znění účinném od [datum] určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení.“K takto vypočtené odměně je dále nutno připočíst 2x 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., tj. [částka], neboť dle komentářové literatury: „Za společné úkony při zastupování či obhajobě více osob přísluší ke každému úkonu tolik režijních paušálů, kolik je zastupovaných či obhajovaných osob. To vyplývá z gramatického znění ustanovení § 12 odst. 4 a. t., v němž zákonodárce používá množné číslo při použití výrazu „společný úkon“ právní služby. Chce tím zdůraznit, že při společném zastupování či obhajobě více osob se jedná v témže časovém okamžiku o tolik úkonů, kolik je zastupovaných či obhajovaných osob. Ke každému úkonu pak podle § 13 odst. 1 a. t. náleží režijní paušál (PAPEŽ, Vladimír. § 12 [Zvýšení nebo snížení]. In: SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, VYCHOPEŇ, Martin, KRYM, Ladislav, PEJCHAL, Aleš a kol. Zákon o advokacii. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 567.)Dále se připočítává cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou:- dne [datum] náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou- dne [datum] náhrada [částka] za 120 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t.a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka] k rukám právní zástupkyně žalobců bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.Pouze pro úplnost pak soud konstatuje, že v daném případě oproti vyúčtování odměny zdejšímu soudu doručenému dne [datum] nepřiznal cestovné za cestu realizovanou dne [datum], když tohoto dne se žádné jednání zdejšího soudu v této věci nekonalo. Soud žalobcům dále nepřiznal odměnu za úkon vyjádření ze dne [datum], neboť se jednalo pouze o krátkou formulaci návrhu otázek na znalce, tedy nejednalo se o vyjádření ve věci samé, jako takové.