Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

40 C 183/2017

Soud: Obvodní soud pro Prahu 9Datum rozhodnutí: 17. 6. 2024Senát: Obvodní soud pro Prahu 9Č. j.: 40 C 183/2017-328Samosoudkyně: JUDr. Iva JablonskáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 2. 2026Předmět řízení: určení dědického právaECLI:CZ:OSPH09:2024:40.C.183.2017.1
náhrada nákladůdědické řízenízávěťnepominutelný dědicznalecký posudeknáklady řízenínotářský zápisvyděděnípozůstalostlhůtyjistota
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (136) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli [jméno FO], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], a to neopominutelným dědicem v první třídě dědiců.

II. Žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka], k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že je dědicem po zůstaviteli [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], naposledy bytem [adresa], a to z toho důvodu, že je jeho vnukem. Žalobce je dědicem v první třídě dědiců, a to namísto svého zemřelého otce, [jméno FO], nar. [datum], který byl synem zůstavitele. V průběhu dědického řízení, které je vedeno pod sp. zn. [spisová značka], byla předložena listina, která je nadepsána jako „Testament“ a která je označována za závěť sepsanou zůstavitelem. Žalobce v průběhu namítl, že tato závěť je neplatná, a tudíž by tak on měl být jediným dědicem, a to na základě zákonné posloupnosti. Žalobce má za to, že předložená závěť je neplatná a nemůže tak posloužit jako dědický titul žalované.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že listinu označenou jako „Testament“ zůstavitel skutečně vlastnoručně sepsal a podepsal a že z členění textu této listiny jednoznačně vyplývá, že se jedná o jednu závěť obsahující jednoznačný projev vůle zůstavitele. Dále žalovaná namítávala, že žalobce neprokázal, že je vnukem zůstavitele.

3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.[jméno FO], nar. [datum], posledně bytem [adresa], zemřel dne [datum] (úmrtní list ze dne [datum] na č. l. 2 – spis sp. zn. [spisová značka]).[jméno FO] zanechal vlastnoručně sepsanou poslední vůli označenou jako „Testament“ ze dne [datum] (dále jen závěť, ve které povolal jako dědice svého majetku žalovanou. Závěť obsahuje dovětek, že pokud zůstavitel neprodá garáž, stane se jejím dědicem [Jméno žalované] (Testament na č. l. 17 - spis sp. zn. [spisová značka]).Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] Obvodní soud pro [adresa] dle §170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních odkázal žalobce, aby do tří měsíců ode dne doručení tohoto usnesení podal u Obvodního soudu pro [adresa] proti závětní dědičce [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované], že je dědicem po zůstaviteli [jméno FO]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] a bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne [datum] (č. l. 85 - spis sp. zn. [spisová značka]).[jméno FO] se narodil dne [datum], a jeho otcem je [jméno FO], nar. [datum]. [jméno FO] zemřel dne [datum] v [Anonymizováno] (rodný list [jméno FO] ze dne [datum], úmrtní list [jméno FO] ze dne [datum]).Žalobce se narodil dne [Datum narození žalobce], že jeho matkou je [jméno FO], nar. [datum] a otcem je [jméno FO], nar. [datum] (kopie rodného listu [jméno FO] ze dne [datum]).V zápise o narození žalobce je jako otec uveden [jméno FO], nar. dne [datum], a jako prarodič je uveden [jméno FO] (zápis o narození na č. l. [Anonymizováno] - spis sp. zn. [spisová značka]).Znaleckým posudkem č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] byla posuzována závěť. Znalkyně došla k závěru, že závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána [jméno FO], o tomto znaleckém závěru nemá znalkyně žádnou pochybnost. Znalkyně měla k dispozici dostatečné množství srovnávacích materiálů, srovnávací materiály pocházely z různých zdrojů, znalkyně neměla žádnou pochybnost o pravosti a autentičnosti srovnávacích materiálů, některé ze srovnávacích materiálů vznikly v souvislosti s řízením o pozůstalosti manželky zůstavitele. Závěť vykazuje jednotnost, má ucelené členění, jednotnou kvalitu vyhotovení a nic nenasvědčuje tomu, že by bylo v závěti něco doplňováno dodatečně. Pokud se týče kvality psacího tahu, tento vykazuje tzv. tremor (narušení jistoty a plynulosti psaného projevu, zpravidla jej způsobuje stáří či zdravotní stav), který se však vyskytuje i ve srovnávacím materiálu (znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum], výpověď znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]).Dle sdělení Obvodního soudu pro [adresa] nebyl u tohoto soudu veden opatrovnický spis či spis o adopci žalobce (sdělení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. l. 77 spisu [spisová značka]).Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu.Soud se nezabýval existencí naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť žaloba podaná ve smyslu ust. § 170 odst.1 z.ř.s. není určovací žalobou dle ust. § 80 o.s.ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srovnej např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 2561/2006).Je věcí notáře, koho odkáže k podání žaloby, toto není předmětem tohoto soudního řízení.Žaloba na určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli, byla podána v zákonné lhůtě, tj. do dvou měsíců od právní moci usnesení zdejšího soudu z [datum], č. j. [spisová značka], kterým byl žalobce odkázán na podání žaloby na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotně právní lhůtu (ust. § 1672 o.z.), je třeba, aby nejpozději v poslední den soudem stanovené dvouměsíční lhůty byla žaloba doručena soudu, nepostačuje její předání poštovní přepravě. V daném případě byla zákonná lhůta zachována, neboť předmětné usnesení nabylo právní moci dne [datum] a doručeno právnímu zástupci žalobce bylo [datum] (č. l. 85 spisu [spisová značka]). Žaloba byla podána dne [datum], lhůta stanovená tímto usnesením tedy byla dodržena.Žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, protože je v příbuzenském vztahu se zůstavitelem [jméno FO]. Z rodného listu žalobce vyplynulo, že se narodil dne [Datum narození žalobce], že jeho matkou je [jméno FO], nar. [datum] a otcem je [jméno FO], nar. [datum]. Z rodného listu [jméno FO] pak vyplynulo, že ten se narodil dne [datum], a jeho otcem byl [jméno FO], nar. [datum]. [jméno FO] následně zemřel dne [datum] v Kanadě. Z matričních dokumentů žalobce pak vyplynulo, že v zápise o narození žalobce je jako otec žalobce uveden [jméno FO], nar. dne [datum], a jako prarodič je uveden [jméno FO]. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobce je vnukem zůstavitele [jméno FO] a současně má soud za prokázané, že v době smrti zůstavitele, byl již po smrti otec žalobce.Poté soud přistoupil k posouzení otázky platnosti závěti. Dle § 476 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Dle § 476a zákona č. 40/1964 Sb., vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Dle § 476 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Závěť, kterou zůstavitel povolal za dědičku veškerého svého majetku svou švagrovou [Jméno žalované], je napsána i podepsána vlastní rukou zůstavitele a je datována [datum], tudíž předepsané náležitosti obsahuje a je platnou závětí. Soud text na závěti posoudil jako jednu závěť, přičemž text označený „[Anonymizováno]. [Anonymizováno].“ v rámci závěti posoudil jen jako upozornění, že není jisté, zda garáž č. [hodnota] v [adresa] bude majetkem zůstavitele i v době jeho smrti. Otázku, zda závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána [jméno FO], řešila znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která ve svém znaleckém posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] jednoznačně konstatovala, že závěť byla v celém rozsahu napsána a podepsána [jméno FO]. Znalec byl ve věci slyšen, setrval na svých znaleckých závěrech a rovněž objasnil, jakým způsobem při vypracování znaleckého posudku postupoval. Znalecký posudek vyhovuje i z formálního hlediska § 28 zák. č. 254/2019 Sb. Znalec vyhověl znaleckému úkolu tak, jak byl uložen soudem, v rámci svého výslechu srozumitelně a logicky objasnil, jakým způsobem došel ke svému závěru a objasnil, z jakých podkladů vycházel. Soud tak při určení platnosti závěti vycházel ze závěrů znaleckého posudku, když tento posudek soud považuje za věcně i formálně správný, soud nemá pochybnosti o správnosti jeho závěru. Soud hodnotil znalecký posudek jako každý jiný důkaz dle § 132 o.s.ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení dle tohoto ustanovení nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry v posudku obsažené jsou dostatečně odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z tohoto pohledu znalecký posudek daným kritériím plně vyhovuje.Protože soud má za prokázané, že žalovaná je právoplatnou závětní dědičkou, přistoupil k posouzení postavení žalobce jakožto zákonného dědice zůstavitele, a to s ohledem na příbuzenský vztah mezi žalobcem a zůstavitelem (prarodič-vnuk). Vzhledem k tomu, že nedošlo k osvojení žalobce ani dle § 794 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. a ani dle § 833 odst. 1 věty první zák. č. 89/2012 Sb., nedošlo ani k zániku práv a povinností s původní rodinou, dědické právo žalobce trvá. Dle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Zůstavitel zemřel dne [datum], tedy již za účinnosti o.z. Dle § 1635 odst. 1 o.z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Zůstavitel byl vdovec, měl dvě děti, dceru [jméno FO], narozenou dne [datum], která zemřela jako bezdětná, a syna [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum] v Kanadě. [jméno FO] [jméno FO] ([jméno FO]) měl syna, zůstavitelova vnuka [jméno FO] ([jméno FO]) - žalobce, narozeného dne [Datum narození žalobce]. Dle § 1642 o.z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Dle § 1643 odst. 1 o.z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Dle § 1643 odst. 2 o.z. věty druhé je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Dle § 1492 OZ pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl. Platná závěť zůstavitele ze dne [datum] zkracuje povinný díl nepominutelného dědice, žalobci jako zletilému vnukovi zůstavitele tedy náleží povinný díl. Dle § 1635 odst. 1 OZ v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Dle odst. 2 nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.Vzhledem k tomu, že žalobce by byl dle zákonné dědické posloupnosti jediným dědicem a jeho zákonný dědický podíl by byl jedna, jeho povinný díl jako nepominutelného dědice je jedna čtvrtina. Žalobci tedy jako dědici první třídy a zletilému vnukovi zůstavitele náleží povinný díl ve výši jedné čtvrtiny, a to ve smyslu § 1654 a násl. o.z. S ohledem na právě uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.Dle § § 476 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.Dle § § 476 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.Dle § § 476a zák. č. 40/1964 Sb. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.Dle § 1492 zák. č. 89/2012 Sb. pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.Dle § 1635 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.Dle § 1635 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.Dle § 1642 zák. č. 89/2012 Sb. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.Dle § 1643 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.Dle § 1643 odst. 2 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.Dle § 1672 zák. č. 89/2012 Sb. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.Dle § 3069 zák. č. 89/2012 Sb. při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

6. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a náklady zastoupení žalobce advokátem [částka] včetně DPH (odměna advokáta za 17 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a 17 paušálních částkek po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.). Soud vyšel z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996, advokátní tarif. Ustanovení § 8 odst. 7 vyhlášky č. 177/1996, advokátní tarif, nelze v daném případě aplikovat, když dopadá na dědické věci a projednání pozůstalosti podle hlavy III. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti žalované, která byla usnesením soudu z [datum] č.j. [spisová značka] osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 30%, právo na náhradu 70 % nákladů řízení, které platil a které spočívají v odměně a náhradě nákladů znalce ve výši [částka] (odměna za podaný znalecký posudek ve výši [částka] podle usnesení z [datum] čj. [spisová značka] a odměna za účast znalce při jednání dne [datum] ve výši [částka] podle usnesení z [datum] čj. [spisová značka]) a v nákladech ve výši [částka] za dožádání velvyslanectví ČR v Kanadě ohledně vystavení kopie úmrtního listu. Protože 70 % nákladů řízení, které stát zaplatil činí částku [částka] a protože žalovaná zaplatila zálohou na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka], byl žalované usnesením z [datum] čj. [spisová značka] vrácen přeplatek zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem zaplacené žalovanou ve výši [částka] a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací