Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka], k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení [částka] s přísl. z titulu úhrady zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] za prodlení žalované s plněním povinnosti uložené jí rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu z vypořádání společného jmění manželů částku [částka], do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], dluh se stal splatným dne [datum]. Dluh žalovaná uhradila až dne [datum].
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že za způsobené prodlení není odpovědná, kdy se do prodlení dostala s ohledem na jednání žalobce, jehož nárok neodpovídá smyslu institutu prodlení a rovněž s ohledem na průtahy Obvodního soudu pro [adresa] v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] ohledně úschovy dluhopisů.
3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] bylo rozvedeno manželství účastníků a tento rozsudek nabyl právní moci [datum], tímto dnem tak došlo i k zániku společného jmění manželů (účastníků tohoto řízení). Následně rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu z vypořádání společného jmění manželů částku [částka], do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], dluh se stal splatným dne [datum]. Citovaným rozsudkem byla žalované do jejího výlučného vlastnictví přikázána jednotka č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], v budově [adresa], č. p. [Anonymizováno], byt. dům, postavený na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], dále osobní automobil zn. [Anonymizováno], rok výroby [Anonymizováno] [SPZ] SPZ, , movité věci - křeslo [Anonymizováno], movité věci - osvětlení [Anonymizováno] [Anonymizováno] - lasvit, podnik žalované, obchodní firma [Jméno žalované], podnikající pod IČO [IČO], obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , [Anonymizováno] kusů hromadných dluhopisů, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] z [Anonymizováno] kusů hromadných dluhopisů č. HD [Anonymizováno] složený v úschově vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], dluh ve výši [částka] vůči společnosti [právnická osoba] s. r. o.[IČO] IČO, z úschovy vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (spis Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] ve smyslu rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Současně žalobce žalované sdělil, že s ohledem na prodlení vzniká povinnost žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % (předžalobní výzva včetně odeslaných e-mailů a jejich doručenek).Dne [datum] byla usnesením Obvodního soudu pro [adresa] zahájena exekuce k vymožení dlužné částky ve výši [částka] po žalované, kdy exekucí byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vydal potvrzení o skončení exekuce, a to s ohledem na to, že žalovaná uhradila dlužnou částku ve výši [částka] (spis soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] sp. zn. [spisová značka] – [Anonymizováno], zejména vyrozumění o zahájení exekuce z [datum], č. j. [spisová značka], oznámení o skončení exekuce ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).Dne [datum] byly vydány hromadné dluhopisy, vždy o jmenovité hodnotě [částka], kdy eminentem je [právnická osoba] s.r.o., a dluhopisy byly vydány na řad žalobce, v počtu 36 ks hromadných dluhopisů. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byly tyto dluhopisy přikázány do výlučného vlastnictví žalované. Tyto dluhopisy byly předmětem soudní úschovy vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], kdy návrh na soudní úschovu učinil emitent těchto dluhopisů, společnost [právnická osoba] s.r.o. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pak bylo rozhodnuto, že soud vydává žalované částku [částka]. Následně dne [datum] byla žalované vyplacena částka ve výši [částka] (spis Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], zejména usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], záznam o vydání ze dne [datum]). Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.
4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání podílu z vypořádání společného jmění manželů částku [částka], do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], dluh se stal splatným dne [datum]. Dluh žalovaná uhradila až dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani přes výzvu žalobce částku [částka] ve lhůtě stanovené soudem neuhradila, vznikla jí povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení určený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum] do [datum]. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu 15% úroku z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] až do úplného zaplacení dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dobrovolně neuhradila, uplatnil žalobce svůj nárok v rámci exekučního řízení. Dluh byl žalovanou zaplacen dne [datum] na základě exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] z Exekutorského úřadu [adresa] – východ pod sp. zn. [spisová značka], v návaznosti na exekuční příkaz soudního exekutora ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Dne [datum] vystavil exekutorský úřad oznámení o skončení exekuce pro úplné vymožení exekuované částky.V návaznosti na provedené dokazování má soud za prokázané, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] v prodlení s úhradou částky [částka]. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila a žalobci proto za období od [datum] do [datum] náleží zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kdy povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení z jistiny se opírá o § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. Výše úroků z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Soud v daném případě neshledal důvodnou námitku žalované, že nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy. Podle rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] „ačkoli využití institutu úroku z prodlení nelze v zásadě považovat za výkon práva, který by byl v rozporu s dobrými mravy, uvedené neplatí bezvýjimečně. Při posouzení rozporu výkonu práva – spočívajícího v požadavku na úhradu úroků z prodlení – s dobrými mravy je třeba dbát především jeho účelu, kterým je zejména zajištění pohledávky poskytnutím ochrany věřiteli působením hrozbou zvyšujícího se dluhu na dlužníka a sankcionování dlužníka za porušení povinnosti splnit dluh řádně a včas. Odepřít ochranu práva věřitele je pak možné pouze tehdy, pokud by nárok na úrok z prodlení tato hlediska přehlížel, především jestliže by nevycházel ze smyslu institutu prodlení.“ Žalovaná v daném případě splnila svou povinnost jí pravomocně uloženou rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] až v rámci exekučního řízení. Rozsudkem zdejšího soudu byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku [částka] do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí, tedy do [datum]. Žalovaná v této lhůtě dobrovolně neplnila. Žalovaná dobrovolně svůj dluh žalobci neplnila ani následně, kdy až po téměř půl roce od okamžiku, kdy nastala splatnost dlužné částky, se žalobce domáhal splnění svého nároku v rámci exekučního řízení. Soud konstatuje, že žalobce dal žalované dostatečný časový prostor dluh uhradit, kdy žalobce zahájil toto řízení podání žaloby až dne [datum]. Je to naopak žalovaná, kdo se snaží těžit ze svého nepoctivého jednání ve smyslu § 6 odst. 2 o.z. Žalobce tím, že požaduje zákonný úrok z prodlení využívá účelu úroku z prodlení, kterým je zajištění pohledávky, které slouží k poskytnutí ochrany věřitele, ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu.Uplatnění předmětného nároku žalobcem soud neshledal v rozporu s dobrými mravy. Ve vztahu k použití korektivu dobrých mravů Nejvyšší soud v obecné rovině dovozuje, že ust. § 6 a § 8 o.z. jsou právními normami s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, jež přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě sám vymezil aplikovanou hypotézu ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Judikatura dovolacího soudu je konstantní v závěru, že prizmatem souladu s dobrými mravy lze posuzovat základ nároku na vydání bezdůvodného obohacení (nikoliv jeho výši). Dobré mravy je třeba chápat jako relativně neurčitý pojem, jenž umožňuje soudu v souladu s pravidly ekvity přihlédnout ke všem okolnostem konkrétní kauzy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1151/2015, 28 Cdo 2480/2019). Judikatura přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013, je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení § 6 a § 8 o.z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3382/2017, 28 Cdo 2488/2022). Při posuzování otázky, zda žalobní nárok byl uplatněn v rozporu s dobrými mravy, je třeba vycházet z toho, že odepření výkonu práva pro rozpor s dobrými mravy by mělo zůstat výjimečným postupem a vést k nalezení spravedlnosti v případech nepřiměřené tvrdosti zákona, nikoliv však k oslabování právní jistoty a ochrany subjektivních práv stanovených zákonem (viz např. rozhodnutí Nejvyššího sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V daném případě skutková zjištění shledaná soudem neopodstatňují odepření žalobního požadavku coby rozporného s dobrými mravy.Soud neshledal důvodnou námitku žalované, že za prodlení není odpovědná s ohledem na průtahy v rámci řízení, které bylo zdejším soudem vedeno pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo vydání úschovy žalované, v rámci kterého mělo dojít ze strany zdejšího soudu k nesprávnému úřednímu postupu a k průtahům, které způsobily, že se žalovaná dostala do prodlení. I kdyby soud došel k závěru, že ze strany zdejšího soudu došlo v rámci řízení o vydání úschovy k průtahů, neodůvodňuje tato skutečnost to, že žalovaná byla v prodlení s úhradou v tomto řízení dlužné částky. Žalovaná se domáhala vydání úschovy ve výši [částka] a předmětem prodlení žalované pak byla částka [částka]. Nelze uzavřít, že případně včasné nevydání úschovy znemožnilo žalované úhradu dlužné částky, a to proto, že předmětná úschova nebyla jediným aktivem žalované. Žalovaná disponovala dalšími aktivy, kterými mohla své dluhy uhradit. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byly do výlučného vlastnictví žalované přikázány jak nemovité, tak movité věci uvedené v bodu 3 odst. 1 tohoto rozsudku, jejichž hodnota výrazně převyšovala částku [částka], s jejíž úhradou byla žalovaná v prodlení. Žalovaný mohla tyto věci zpeněžit a dluh vůči žalobci uhradit. Případně mohla a měla vyvolat jednání s žalobcem o možném řešení této situace. Toto ale žalovaná neučinila. Soud tedy uzavírá, že žalovaná měla dostatek prostředků k úhradě předmětného dluhu ve výši [částka] a že finanční prostředky, které byly předmětem soudní úschovy nebyly jediným zdrojem úhrady předmětného dluhu vůči žalobci. Soud proto shledal žalovanou za prodlení odpovědnou.
5. Na daný případ aplikoval soud zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 6 odst. 1) o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 1) o.z. nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7) o.z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8) o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
6. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a náklady zastoupení žalobce advokátem [částka] včetně DPH (odměna advokáta za 4 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a 4 paušální částky dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.).