Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to v měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do každého 25. dne v měsíci k rukám žalobce, počínaje prvním měsícem po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou, byť jediné splátky.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení, nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhal na žalované, zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je příspěvkovou organizací, zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zřizovací listiny je oprávněn hlavním městem Prahou, k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne [datum] provedl žalobce odtah motorového vozidla [jméno FO], RZ: [SPZ]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti, provozovaném žalobcem a ke dni podání žaloby nebylo vozidlo vyzvednuto. V návaznosti na postup podle ustanovení § 19d zákona o pozemních komunikacích podal žalobce návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl příslušným silničním správním úřadem po přezkoumání postupu žalobce z hlediska jeho souladu se zákonem povolen a vozidlo bylo dne [datum] prodáno. Vozidlo bylo prodáno za [právnická osoba] Kč. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozovaném žalobcem, stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy. Cena za nucený odtah a střežení vozidla na parkovišti je tedy tvořena součtem částky za odtah ([částka]) a částky ve výši [částka] za tzv. parkovné dle výše uvedených sazeb a celkového počtu dnů ode dne, kdy bylo vozidlo umístěno na parkovišti (tzn. dne provedení odtahu včetně) do dne prodeje vozidla, celkově tedy za 371 dní. Předmětem žaloby je neuhrazené parkovné v období od [datum] do [datum] (dražba vozidla). Dlužná částka je pak tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. Ke dni podání této žaloby činí dlužná částka [částka]. Žalovaná neuhradila dlužnou částku, ani na základě předžalobní výzvy, která jí byla odesílána dne [datum]. Výzva byla doručena dne [datum], žalovaný měl plnit nejpozději dne [datum] a v prodlení je dle názoru žalobce nejpozději dne , datum2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila dne [datum] a požádala o možnost splácet dluh ve splátkách, nejvýše v částkách [částka] měsíčně. Žalovaná požádala o prominutí nebo částečné prominutí dluhu, neboť je v plném invalidním důchodu, nyní je částečně imobilní, stará se o ní syn (který má vážné zdravotní problémy) a v roce [Anonymizováno] jí zemřel manžel. Ona sama nemá řidičský průkaz a její syn ho také nevlastní. Požádala tehdy známého, aby s autem odjel z důvodu čištění ulice. Dědické řízení trvalo dlouho a vůz skončil v dražbě. Důkazy k prokázání tíživé finanční situace, pak žalovaná doplnila v podání ze dne [datum].3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobce i žalovaná, ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů a ze skutkových tvrzení žalobce, dále zejména ze Změny zřizovací listiny ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobce ([Anonymizováno]) je oprávněn hlavním městem [Anonymizováno], k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Tvrzením žalobce a z Protokolu o odtahu vozidla č. [hodnota], soud zjistil, že dne [datum] provedl žalobce odtah motorového vozidla [jméno FO], bez uvedení reg. značky, barva zelená, a to na pokyn vlastníka pozemní komunikace, dle § 19 d) zákona č. 13/1997 Sb. Tvrzením žalobce, z rozhodnutí Úřadu městské části [adresa], odbor dopravy č.j. [č. účtu] ze dne [datum], z potvrzení o udělení příklepu, č.j. [spisová značka], [spisová značka], soud zjistil, že dne [datum] byl povolen prodej vozidla a vlastníkem předmětného vozidla se stal vydražením movité věci ze dne [datum], [jméno FO]. Tvrzením žalobce, Změny zřizovací listiny ze dne [datum], včetně Přílohy č. [hodnota] a z usnesení Rady [adresa] ze dne [datum], má soud prokázáno, že cena za odtah vozidla činila [částka], cena za střežení za první až třetí den činila [částka], za čtvrtý až sto osmdesátý den činila [částka] a cena za střežení za každý následující den částka činila [částka]. Tvrzením žalobce, z karty vozidla ze dne [datum], z Oznámení o odtahu vozidla ze dne [datum], z výzvy k odstranění vozidla ze dne [datum], z oznámení o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo ze dne [datum], z rozhodnutí Úřadu městské části [adresa], odbor dopravy č.j. [č. účtu] ze dne [datum], dále z předžalobní výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne [datum] a související dodejky, soud zjistil, že žalovaná byla vlastníkem vozidla, ke dni odtahu a odtah vozidla byl učiněn dne [datum] a žalovaná na základě výzvy ze dne [datum] a ze dne [datum], žalované vozidlo [jméno FO], nevyzvedla z odtahového parkoviště a je tak povinna uhradit žalobci další dlužné parkovné za období ode dne odtahu, od [datum] do [datum] (do dražby vozidla), tedy za 371 dnů ve výši [částka]. Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti po zemřelém manželovi žalované, panu [Anonymizováno] (zemřelý [datum]. Dluh za parkovné, ke dni podání žaloby, žalovaná neuhradila.5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud zjištěn následující skutkový stav. Žalobce je oprávněn k odtahu vozidel. Žalobce odtáhl dne [datum] automobil [jméno FO], RZ: [SPZ], přičemž provozovatelem a vlastníkem tohoto automobilu byla žalovaná. Dražba vozidla za cenu [právnická osoba] Kč byla uskutečněna dne [datum] a vlastníkem vozidla se stala osoba rozdílná od účastníků. Žalované tak vznikl dluh za střežení automobilu na odstavném parkovišti ve výši [částka], který představuje poplatek na dlužné parkovné v období od [datum] do [datum]. Žalovaná byla k úhradě dluhu opakovaně vyzývána, avšak do dnešního neuhradila ničeho.6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle ust. § 13d odst 1) zákona 13/1997, v lastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Odst 2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. Odst 4) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobce a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v části jistiny vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobce, který je oprávněn k odtahu vozidel, odtáhl dne [datum] automobil [jméno FO] RZ: [SPZ], přičemž provozovatelem a vlastníkem tohoto automobilu, byla ke dni odtahu, žalovaná, jak vyplývá z karty vozidla a také z rozhodnutí Úřadu městské části [adresa], odbor dopravy č.j. [č. účtu] ze dne [datum]. S ohledem na to, že žalovaná po odtahu vozidla, vozidlo neodvezla z hlídaného parkoviště, a ani odvézt nemohla, neboť nemá řidičské oprávnění, žalované vznikl dluh za střežení automobilu na odstavném parkovišti v celkové výši [částka], za období od [datum] do [datum], celkem za 371 dní. Parkovné by činilo celkovou výši [částka] a skládalo by se z parkovného za 371 dní ( 3 dny x [částka] za den + 177 dní x [částka] za den + 191x50 Kč za den), dále se dluh skládal z ceny za odtah ve výši [částka], a celkový dluh by činil výši [částka], avšak vozidlo bylo prodáno v dražbě (dne [datum]) za částku [právnická osoba] Kč, proto žalovaný dluh činí výši [částka] (83.000 – [částka]). Žalovaná byla k úhradě dluhu, vyzývána, avšak do dnešního dne ničeho neuhradila. Žalovaná ve svých vyjádřeních k této žalobě, žádala o prominutí, alespoň části dluhu nebo příslušenství. S ohledem na shora uvedené, když žalovaná nesporovala vlastnictví žalovaného vozidla, a když žalovaná neprokázala, že by vozidlo z odtahového parkoviště odvezla dříve (před datem [datum]), nebo že by již dlužné parkovné uhradila, proto soud uložil žalované povinnost, zaplatit žalobci částku [částka], jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.8. Dle § 2 odst. 3 o.z. (občanského zákoníku) výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 580 odst. 1, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Normy občanského práva jsou podle výslovné úpravy § 1 odst. 2 o.z., zásadně normami dispozitivního charakteru. Jen tak je totiž subjektům občanskoprávních vztahů umožněno, aby si v souladu s uplatňujícím se principem autonomie mohly v podmínkách tržního hospodářství, volné soutěže a konkurence smlouvou svobodně uspořádat občanskoprávní vztahy a jejich obsah, tj. souhrn vzájemných subjektivních občanských práv a povinností, odchylně od občanského zákoníku. Tak mohou subjekty občanskoprávních vztahů nejlépe realizovat vlastní osobní a hospodářské představy a záměry v souladu s jejich individuálními zájmy a potřebami, neboli realizovat je po svém. Což znamená, že v prvé řadě je rozhodující to, co si smluvní subjekty dohodly. Tato smluvní svoboda má však své meze a nemůže se dostat-pod sankcí absolutní neplatnosti-do rozporu se zákonem (§ 580 odst.1 o.z.). Aby se právní úkon příčil dobrým mravům ve smyslu § 547 o.z., musel by se jeho obsah ocitnout v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. Dobré mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ke konkretizaci takto obecně stanovených pravidel je třeba užít dalších vodítek, ze kterých lze usoudit, co je ve vztahu k žalobě na vrácení zaplaceného nájemného ze strany nájemce, v souladu se společenskými, kulturními a mravními normami. Ustanovení § 547 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními (vztahujícími se nejen k žalovanému, nýbrž i k žalobci) a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2003, sp. zn. 21 Cdo 633/2002, uveřejněný pod C 2084 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). Když dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. shodně např. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96. Zákonné úroky z prodlení, by soud zde posoudil, dle ustanovení § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Je pravdou, že žalovaná dluh (vysokou jistinu 81.000 Kč) neuhradila do [datum], a od [datum] se nachází v prodlení s úhradou dluhu, avšak žalovaná bude nově povinna hradit dluh v pravidelných splátkách, které když včas a v plné výši neuhradí, stane se celý dluh splatným. Soud shledal, že s ohledem na mimořádné okolnosti u žalované, když žalovaná je sice dlužníkem za parkovné na odtahovém parkovišti (a v této části soud žalobě vyhověl), avšak s ohledem na to, že žalovaná nevlastní řidičské oprávnění a ani její syn (viz vyjádření žalované ze dne [datum]) a vozidlo pravděpodobně užíval pouze její manžel až do svého úmrtí v roce [Anonymizováno], by přiznání zákonných úroků z prodlení, bylo v rozporu s dobrými mravy. Tedy s ohledem na shora uvedené, by další finanční zatížení osoby bylo v rozporu s dobrými mravy, zejména u osoby, která situaci se špatně zaparkovaným vozidlem nezavinila, neboť nevlastní řidičské oprávnění a vozidlo sama na pozemní komunikaci neumístila, proto soud žalobci zákonné úroky z prodlení nepřiznal (a žalobu v této části zamítl), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 148 o.s.ř. tak, že nepřiznal žalobci, nárok na náhradu nákladů řízení, z důvodu mimořádných okolností na straně žalované, když žalovaná se nachází v tíživé životní situaci, pobírá pouze invalidní důchod, je dlouhodobě nemocná a navíc má úmysl celý dluh ve značně vysoké výši ([částka]), splatit, a to v pravidelných splátkách.10. S ohledem na žádost žalované, neboť se nachází v tíživé životní situaci (invalidní důchod, onemocnění) a žalobce se na výzvu soudu (k navrhovaným splátkám), nikterak nevyjádřil, soud žalované umožnil hradit dluh ve splátkách, dle § 160 odst. 1, věta druhá o.s.ř., vždy ve výši [částka] měsíčně. Všechny splátky jistiny, soud uložil žalované zaplatit, pod ztrátou výhody splátek, pokud tedy žalovaná neuhradí, byť jedinou splátku, stane se celý dluh splatným.