RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

52 C 213/2026

Soud: Obvodní soud pro Prahu 9Datum rozhodnutí: 2026-06-19Senát: Obvodní soud pro Prahu 9Č. j.: 52 C 213/2026-25Soudkyně: Mgr. Katarína KuhnováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-09-29Předmět řízení: o 53 281 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPH09:2026:52.C.213.2026.25
náklady řízenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (87) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 11,5 % ročně od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované v žalobě ze dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši [částka] a žalovaná se jej zavázala splatit nejpozději do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost dosud nesplnila a dostala se tak do prodlení, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru ve shora uvedené výši, stejně jako na zaplacení ujednaného úroku v kapitalizované výši [částka]. Žalobkyně nabyla postavení věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná přesto svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřila, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřela dne [datum] smlouvu nazvanou „o úvěru“ č. [hodnota]. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy měla žalované poskytnout ujednanou peněžní částku na bankovní účet označený žalovanou č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit nejpozději [datum] společně se smluvním úrokem 279,83 % ročně (RPSN 660 %) (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). K této smlouvě bylo následně uzavřeno 10 dodatků, na jejichž základě byla poskytnutá částka navýšena na [částka] (zjištěno ze smluvních dodatků č.[hodnota] až 10).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] 1 900 Kč, dne [datum] další částku [částka], dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka] a dne [datum] 1 900 Kč (zjištěno z výpisů z potvrzení o platbě).

7. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně z titulu smlouvy č. [hodnota] zaplatila celkově [částka] (zjištěno ze potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [hodnota]).

8. Z titulu smlouvy o postoupení pohledávek [datum] byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy). Žalované bylo postoupení řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu).

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své zástupkyně k úhradě dlužné částky, přičemž zde stanovila lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Tato výzva byla odeslána poštou dne [datum] (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu).

10. Soud dále dne [datum] vyzval žalobkyni k doložení, že právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy č. [hodnota] úvěruschopnost žalované. Výzva soudu, byla právní zástupkyni žalobkyně doručena [datum]. Žalobkyně na výzvu v soudem stanovené lhůtě do [datum], ani později (do [datum]) nikterak nezareagovala a důkazy, týkající se prověřování úvěruschopnosti, k žalobě nepředložila.

11. Soud si tedy učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] výše uvedenou smlouvu, na jejímž základě jí byla úplatně a dočasně poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaná žalobkyni či její právní předchůdkyni dosud vrátila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, k tomuto neuvedla skutková tvrzení a zejména nepředložila žádné listinné důkazy. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované předžalobní výzvu se třídenní lhůtou k plnění (jíž je nutno vykládat jako třídenní počítanou ode dne doručení výzvy), žalovaná však ani poté zbývající dlužnou částku neuhradila.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupovala ve smluvním styku s právní předchůdkyní žalobkyně-podnikatelkou jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., tj. člověk jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, je nutné na smlouvy uzavřené mezi účastníky (žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně) pohlížet jako na ujednávající spotřebitelský úvěr ve smyslu shora uvedených zákonných citací. Navzdory příslušné soudní výzvě však žalobkyně neprokázala, že by byla před uzavřením smluv v potřebné míře ověřována úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Dle prokázaného stavu tak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela nanejvýš z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, což pro splnění podmínek § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zásadně nepostačuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024 či usnesení Nejvyššího soud ze dne 13. 8. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1316/2024). Na smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je proto bez dalšího nutno pohlížet jako na neplatnou dle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Dle § 2993 věty prvé o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Žalobkyni, jakožto postupníkovi pohledávky za žalovanou v souladu s § 1879 a násl. o. z., tak vznikl nárok žádat po žalované toliko vrácení částky, jež jí byla poskytnuta – v dosud nesplacené části. Žalovaná žalobkyni či její právní předchůdkyni plnila v částce [částka], jak plyne z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [hodnota]. A bylo-li jí tedy celkově bez právního důvodu (z titulu neplatné smlouvy) poskytnuto [částka], zbývá jí zaplatit [částka] ([Anonymizováno] – [částka]). Soud proto uložil žalované povinnost, zaplatit žalobkyni zbývající dlužnou částku [částka], jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. Pokud žalobkyně požadovala úhradu částky [částka] a z té jí byla přiznána částka [částka], pak je částka [částka] ([Anonymizováno] – [částka]), nedůvodná. Proto ve zbytku nedůvodné žaloby, pro zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 11,5 % ročně od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů, žalobu zamítl (výrok I.).

19. Ve vztahu ke splatnosti žalovanou dlužné částky pak soud dodává, že mohla nastat nejdříve na základě doručení předžalobní výzvy žalované k plnění, neboť původně ujednaný okamžik splatnosti dle neplatné smlouvy nemůže v tomto ohledu nabývat větší relevance. Dne [datum] byla poštovnímu doručovateli předána předžalobní výzva, jež byla dle fikce v § 573 o. z. doručena žalované dne [datum], a splatnost dle lhůty k plnění ve výzvě stanovené tak nastala [datum]. Výše úroku z prodlení je pak stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

20. K plnění soud žalované určil obecnou lhůty upravenou § 160 odst. 1 o. s. ř..

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením dosud žádné náklady nevznikly, když nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem a neučinila žádné vyjádření ve věci.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací