Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 421 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení:- ve výši 12,75 % ročně z částky 3 920 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení,- ve výši 12,75 % ročně z částky 3 243 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení,- ve výši 12 % ročně z částky 5 358 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 13 421 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že je ze zákona příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku po žalovaném za období do 31. 3. 2024 (nárok č. 1) odvozuje žalobkyně z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“) a za období od 1. 4. 2024 (nárok č. 2 a nárok č. 3) z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a § 47 zákona č. 30/2024 Sb. doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně zjistila, že ke dvěma motorovým vozidlům nebylo v níže uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv k tomu byl žalovaný jako provozovatel těchto vozidel dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. povinen. V žalobě žalobkyně k jednotlivým nárokům (vozidlům) uvedla následující:Nárok č.
1 (vozidlo č. 1). Žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1000 cm3 a nepřesahující 1350 cm3 registrační značky [SPZ] (dále jen „vozidlo č. 1“) neměl za období od 31. 10. 2023 do 19. 2. 2024 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 3 920 Kč představující základ příspěvku tvořený příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 35 Kč vynásobenou počtem dní (112), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.Nároky č. 2, 3 (vozidlo č.
2). Žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1350 cm3 a nepřesahující 1850 cm3 registrační značky [SPZ] (dále jen „vozidlo č. 2“) neměl za období od 5. 6. 2024 do 4. 12. 2024 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na příspěvek. Žalovaný byl k úhradě příspěvku vyzván žalobkyní dne 4. 10. 2024 za období od 5. 6. 2024 do 12. 8. 2024 (nárok č. 2) a dne 23. 1. 2025 za období od 13. 8. 2024 (nárok č.
3). Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku v souhrnné výši 8 601 Kč (3 243 Kč + 5 358 Kč) představující základ příspěvku tvořeného příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 47 Kč vynásobenou počtem dní (183), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 Zákona ve výši 600 Kč (2 × 300 Kč) podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:K nároku č.[Anonymizováno] 1 (vozidlo č. 1). Dopisem ze dne 18. 7. 2024 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo č. 1, jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 31. 10. 2023 do 19. 2. 2024 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 3 920 Kč (112 dní nepojištění vozidla s denní sazbou 35 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne 18. 7. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč dopisem ze dne 8. 10. 2024 (upomínka ze dne 8. 10. 2024). Dopisem ze dne 28. 11. 2024 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 28. 11. 2024, podací lístek).K nárokům č. 2, 3 (vozidlo č. 2). Dopisy ze dne 4. 10. 2024 a 23. 1. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo č. 2, jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 5. 6. 2024 do 4. 12. 2024 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 8 601 Kč (183 dní nepojištění vozidla s denní sazbou 47 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzvy ze dne 4. 10. 2024 a 23. 1. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu včetně nákladů na uplatnění ve výši 600 Kč (2 × 300 Kč) dopisy ze dne 2. 1. 2025 a 15. 4. 2025 (upomínky ze dne 2. 1. 2025 a 15. 4. 2025). Dopisem ze dne 21. 5. 2025 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 21. 5. 2025, podací lístek).Na základě citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 13 421 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětná dvě vozidla nebyla po shora uvedenou dobu zákonně pojištěna a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., resp. § 6 odst. 1. zákona č. 30/2024 Sb., tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši.Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. (§ 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb.) se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (§ 6 odst. 1) shora uvedených zákonů, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. (§ 43 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb.) výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., resp. § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2025, činí denní sazba 35 Kč pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 000 cm3 a nepřesahující 1 350 cm3 (vozidlo č. 1) a 47 Kč pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 350 cm3 a nepřesahující 1 850 cm3 (vozidlo č. [hodnota]). Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. má Česká kancelář pojistitelů nárok na proplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužné příspěvky ve výši 3 920 Kč (112 dní × 35 Kč), 8 601 Kč (183 dní × 47 Kč) a dlužné paušální náklady v celkové výši 900 Kč (3 × 300 Kč). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.