Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku 20 000 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, smlouva o úvěru byla uzavřena se společností [právnická osoba] (původně Crediton [právnická osoba].), IČO: [IČO], a pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 na společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému částku 20 000 Kč prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], přičemž platba byla identifikována variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 26. 12. 2024 a z daného důvodu je úrok z prodlení požadován od 6. 1. 2025. Žalovaný nezaplatil na předmětnou pohledávku ničeho a celková výše nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení činí 20 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Společnost [právnická osoba] poskytla dne 3. 11. 2022 ve prospěch účtu [č. účtu] částku ve výši 20 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena společností [právnická osoba], IČO: [Anonymizováno], společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], a tato společnost předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 včetně přílohy č. [hodnota] - seznam pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně přílohy č. [hodnota] - seznam pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován původním věřitelem (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě, podací lístek ze dne 26. 12. 2024).
6. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.
7. V daném případě žalobkyně prokázala poskytnutí částky 20 000 Kč právním předchůdcem žalobkyně žalovanému, a to na účet vedený na jméno žalovaného. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán právní důvod poskytnutí této částky, když sama žalobkyně uvedla, že probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit, tak soud právní vztah mezi žalobkyní (která je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky - § 1879 a § 1880 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák., dále jen „o.z.“) a žalovaným posuzoval jako vztah plynoucí z bezdůvodného obohacení, tj. jako majetkový prospěch žalovaného získaný plněním bez právního důvodu (§ 2991 o.z.). Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by na úhradu částky 20 000 Kč bylo něčeho zaplaceno, tak soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 20 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z této částky úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady bezdůvodného obohacení z důvodu poskytnutí finančních prostředků bez právního důvodu na účet žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou jejím právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že bylo jednáno o uzavření smlouvy, byly poskytnuty finanční prostředky, avšak smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1200 Kč (tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21% daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 2 615 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.