Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku 6 996 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 6 696 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně,částku 9 786 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 9 486 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně,částku 10 437 Kč,zákonný úrok z prodlení z částky 10 137 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 542 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 219 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „Zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dne 29. 2. 2024 a doručila dne 15. 3. 2024. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], číslo technického průkazu [IBAN] (dále pouze „vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník/provozovatel neměl ode dne 12. 11. 2022 do dne 22. 1. 2023 a dále ode 12. 5. 2023 do dne 21. 8. 2023 a ode dne 23. 1. 2023 do dne 11. 5. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst.
2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 72 dní a dále 102 dní a 109 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst.
3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst.
4 Zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 14. 5. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 1. 10. 2024 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit: 1/ dlužnou částku ve výši 6 996 Kč, která se skládá: - ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1 písm. l/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 93 Kč) – 72 dní krát 93 Kč = 6 696 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., 2/ dlužnou částku ve výši 9 786 Kč, která se skládá: - ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1 písm. l/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 93 Kč) – 102 dní krát 93 Kč = 9 486 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., 3/ dlužnou částku ve výši 10 437 Kč, která se skládá: - ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1 písm. l/ vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 93 Kč) – 109 dní krát 93 Kč = 10 137 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak ničeho uhrazeno nebylo.2. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila ([Anonymizováno]), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Dopisy ze dne 29. 2. 2024 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici z registru vozidel, vyplývá, že vozidlo, jehož je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období ode dne 12. 11. 2022 do dne 22. 1. 2023 a dále ode 12. 5. 2023 do dne 21. 8. 2023 a ode dne 23. 1. 2023 do dne 11. 5. 2023 pojištěno s tím, že předpisy příspěvku za tato období činí: 1/ 6 996 Kč (72 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 93 Kč a náklady uplatnění 300 Kč), 2/ 9 786 Kč (102 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 93 Kč a náklady uplatnění 300 Kč), 3/ 10 137 Kč (109 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 93 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzvy ze dne 29. 2. 2024, informace k zásilce). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 5. 6. 2024 a 8. 7. 2024 (citované dopisy, informace k zásilce, doručenky). Dále byl žalovaný vyzván společností [právnická osoba]. k úhradě dlužné částky, a to dopisy ze dne 5. 8. 2024 a 27. 8. 2024 (citované dopisy). Dopisy ze dne 1. 10. 2024 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínky ze dne 1. 10. 2024, informace k zásilce, podací archy). Žalovaný byl ve výše uvedeném období provozovatelem/vlastníkem shora citovaného vozidla (zjištěné údaje o vozidle, rozsudek Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]).
5. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žaloba na zaplacení částky 27 219 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.
6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako provozovatel shora uvedeného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 písm. a/ a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by ve shora uvedeném období svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnil. Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v žalobkyní stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě: 1/ částky 6 996 Kč, která sestává z částky 6 696 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. l/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.), 2/ částky 9 786 Kč, která sestává z částky 9 486 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. l/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) a 3/ částky 10 437 Kč, která sestává z částky 10 137 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. l/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky příspěvku nepojištěných vozidel úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných vozidel, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se nepojištěného vozidla. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou její právní zástupkyní řádově ve stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný jako provozovatel/vlastník vozidla neměl v určitém období uzavřeno pojištění odpovědnosti a vznikla mu povinnost k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobce. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 090 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění - § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení v celkové výši 2 542 Kč zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.