Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 716 Kč s úrokem z prodlení z částky 75 716 Kč od 20. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V té části, kde se žádá žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 596 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 120 312 Kč od 21. 8. 2025 do 19. 2. 2026 a z částky 44 596 Kč od 20. 2. 2026 do zaplacení, dále pohledávku ve výši 23 569,26 Kč a úrok ve výši 78,08 % p.a. z částky 98 938,27 Kč od 21. 8. 2025 do 13. 9. 2025 ve výši 4 926 Kč, úrok ve výši 12 % p.a. z částky 98 938,27 Kč od 14. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 8 2025 dosáhne částky 393 868,80 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 231 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 3. 2026 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 143 881 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 2. 2025 byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na základě níž byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč (dále jen „úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 12. 2. 2025. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 7 792 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2025, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná celkem uhradila částku 24 284 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč. Žalobkyně v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. [hodnota], 4 a 5, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 × 499 Kč. Tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč (dle smlouvy 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalovaná byla v prodlení se splátkou č. [hodnota], 4 a 5, celkem tedy [hodnota] × 200 Kč). Následně došlo v důsledku prodlení žalované automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. [hodnota] splatné dne 15. 6. 2025. K datu 19. 8. 2025 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 117 261,52 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 21. 8. 2025 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Na základě shora citované smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží na nové jistině úvěru částku ve výši 117 261,52 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 1 497 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy kapitalizovanou k datu vyhotovení žaloby ve výši 23 569,26 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.
2 Smlouvy ve výši 600 Kč a příslušenství (smluvní a zákonné úroky). Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu řízení nečinná.
3. Na jednání dne 3. 6. 2026 jednal soud v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno na adresu trvalého bydliště dne 13. 4. 2026.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako klientem byla uzavřena dne 12. 2. 2025 Smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč s tím, že celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit v 48 měsíčních splátkách po 7 792 Kč, činila částku 328 224 Kč, kdy sjednaný úrok za poskytnutí úvěru byl ve výši 78,07 % a roční procentuální sazba nákladů (RPSN) dosahovala výše 113,05 %. Mezi stranami bylo ujednáno, že splátky budou žalovanou hrazeny nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce (část A. smlouvy – základní parametry úvěru). V části B. smlouvy je upraven proces uzavření smlouvy, úročení úvěru, splácení úvěru. Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátkou, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů (čl. 6.1. smlouvy). Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k automatickému zesplatnění celého úvěru (čl. 6.3 smlouvy). Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru (čl. 4.2. smlouvy). V případě, že klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z Nové jistiny úvěru za každý den prodlení (čl. 6.5 smlouvy). Součástí smlouvy bylo též pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 954 Kč měsíčně (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu - registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, předsmluvní formulář, listina „Podpis na dálku - smlouva o spotřebitelském úvěru“, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 12. 2. 2025, dodatek č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru, přihláška do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, příloha č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet, informace o pojištění, oznámení o schválení úvěru ze dne 12. 2. 2025 včetně splátkového kalendáře, dodejka). Před poskytnutím úvěru si žalobkyně vyžádala kopii průkazu totožnosti žalované a lustrovala osobu žalované v externích databázích (kopie OP, výpis z NRKI, výpis ze SOLUS). Jistina ve výši 100 000 Kč byla žalobkyní poskytnuta žalované dne 12. 5. 2025 na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru (doklad o vyplacení úvěru). Dopisem ze dne 15. 8. 2025 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru (citovaný dopis). Dne 16. 2. 2026 byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě částek, které se shodují s částkami specifikovanými v žalobě (předžalobní výzva ze dne 16. 2. 2026, podací arch).
6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Dle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Dle § 2291 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V dané věci bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 2. 2025 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet spolu s úroky ve výši 78,08 % ročně, přičemž RPSN činila 113,05 % ročně.
12. Soud se v daném případě, s ohledem na sjednanou výši úroku za poskytnutí finančních prostředků, zabýval otázkou platnosti předmětné smlouvy o úvěru.
13. V posuzované věci byla mezi účastníky ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 78,08 % ročně. V měsíci únoru 2025, kdy byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle veřejně dostupné databáze [jméno FO] národní banky činil úrok u bankami poskytovaných spotřebitelských úvěrů vyjma kontokorentních úvěrů a kreditních karet průměrně 8,28 % ročně. Sjednaný úrok v předmětné úvěrové smlouvě ve výši 78,08 % ročně tedy dosahuje zhruba devítinásobku úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Roční procentuální sazba nákladů vyjadřující celkové náklady úvěru pak v daném případě činila dokonce 113,05 %. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, sp. zn. 33 Cdo 212/2014). Ke stejnému závěru došel i Finanční arbitr ve svém nálezu ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. FA/SU/707/2016, kdy dovodil, že ujednání o výši úroku lze považovat za ujednání v rozporu s dobrými mravy v případě, že sjednaná výše úroku převyšuje hranici obvyklé výše úroku několikanásobně, nejméně však trojnásobně až čtyřnásobně. Soudu náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany. Za situace, kdy si žalobkyně a žalovaná ujednaly roční úrokovou sazbu ve výši 78,08 % ročně a tato výše úroku z úvěru dosahuje devítinásobku průměrné úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru (dle statistiky České národní banky), dospěl soud k závěru, že takové ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (§ 588 o. z.). Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech (úvěrujícím byla nebankovní společnost a spor se týkal úvěrových smluv, u nichž byla zkoumána kolize s dobrými mravy z důvodu nepřiměřeně vysoké roční úrokové sazby), vyjádřené např. v rozsudcích Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019, sp. zn. 30 Co 61/2019, sp. zn. 70 Co 74/2021, sp. zn. 35 Co 345/2022, sp. zn. 53 Co 92/2022, a to i vzhledem k požadavku jednotného rozhodování dle § 13 o. z. S ohledem na skutečnost, že ujednání o úroku z úvěru a jeho výši je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. 25 Co 116/2022-66, č. j. 22 Co 197/2019-99, č. j. 19 Co 102/2022-61, č. j. 22 Co 61/202240, č. j. 70 Co 256/2021- 64, č. j. 30 Co 61/2019-90, č. j.
14 Co 100/2021-126).14. Soud tak uzavírá, že převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. V daném případě žalovaná čerpala jistinu ve výši 100 000 Kč, přičemž žalobkyně v řízení uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 24 284 Kč. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na úhradu poskytnutých finančních prostředků uhradila více, než tvrdí žalobkyně, uložil soud výrokem I. rozsudku žalované zaplatit zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 75 716 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) s tím, že počátek prodlení soud vztáhl k dopisu ze dne 16. 2. 2026, kdy za aplikace § 573 o. z. a při zohlednění lhůty k plnění v této výzvě určené byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení počínaje dnem 20. 2. 2026.
15. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.
16. V rozsahu zbylého požadovaného nároku soud výrokem II. rozsudku žalobu zamítl.
17. Výrok o nákladech řízení (výrok III.) je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla pouze částečný procesní úspěch. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 194,50 Kč, odměnou advokáta podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 6 860 Kč za jeden právní úkon, za 4 úkony tedy 27 440 Kč a 4 paušální částky náhrady po 450 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 4 úkonů právní služby ve výši 1 800 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepsání žaloby, účast na jednání podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Celkové náklady vč. 21% DPH tak činily 42 574,9 Kč. Při zohlednění částečného úspěchu žalobkyně ve věci soud přiznal žalobkyni 5,24 % těchto nákladů řízení (procesní úspěch 52,62 % mínus procesní neúspěch 47,38 % = 5,24 %), tj. po zaokrouhlení částku 2 231 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.