9 C 236/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 49 296 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovanou došlo dne 6. 9. 2020 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva č. [hodnota] “). Právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové a osobní poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované dne 6. 9. 2021 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „jistina č. [hodnota] “), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě č. [hodnota] zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 16 333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy č. [hodnota] ve výši 10 201 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, a částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky, a částku 4 632 Kč za službu komfortního flexibilního splácení. Žalovaná se celkovou částku zavázala uhradit v 52týdenních splátkách po 699 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 9. 2021. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ke dni 25. 6. 2023 činila dlužná jistina částku 9 221,67 Kč a dlužný poplatek 3 628,33 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 221,67 Kč dále úrokem ve výši 15 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy, a to od 6. 9. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky. Pohledávka vyplývající ze Smlouvy č. [hodnota] byla včetně příslušenství, a se všemi právy s ní spojenými, ze strany Právní předchůdkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 21. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 29 991,78 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 29 991,78 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 12 850 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 221,67 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 628,33 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 5 250,74 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 117,14 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 221,67 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 221,67 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 5 250,74 Kč je úrokem ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9 221,67 Kč od 6. 9. 2021, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do 21. 10. 2024. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 117,14 Kč je zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9 221,67 Kč od 20. 4. 2023, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 21. 10. 2024. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl (dále jen „Pohledávka č. [hodnota] “).

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], a žalovanou došlo dne 19. 7. 2020 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva č. [hodnota] “). Právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové a osobní poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované dne 19. 7. 2020 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „jistina č. [hodnota] “), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě č. [hodnota] zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 946 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy č. [hodnota] ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 11,75 % ročně, a částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky, a částku 4 164 Kč za službu komfortního flexibilního splácení. Žalovaná se celkovou částku zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po 2 141 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 4. 2022. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ke dni 19. 4. 2022 činila dlužná jistina částku 18 184,95 Kč a dlužný poplatek 18 261,05 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 184,95 Kč dále úrokem ve výši 11,75 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy, a to od 20. 4. 2022, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky. Pohledávka vyplývající ze Smlouvy č. [hodnota] byla včetně příslušenství, a se všemi právy s ní spojenými, ze strany Právní předchůdkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 21. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 60 372,28 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 60 372,28 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 36 446 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 184,95 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 18 261,05 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 5 967,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 264,67 Kč, úroků ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 184,95 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 184,95 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 5 967,79 Kč je úrokem ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 184,95 Kč od 20. 4. 2022, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do 21. 10. 2024. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 264,67 Kč je zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 184,95 Kč od 19. 5. 2022, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 21. 10. 2024. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl (dále jen „Pohledávka č. [hodnota] “).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č. l. 7 p.v. spisu). Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4), a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná uzavřela jako klient se společností [právnická osoba], IČO: [IČO], jako poskytovatelem úvěru dne 19. 7. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala za tento spotřebitelský úvěr zaplatit poplatek v částce 24 946 Kč, který byl složen z úroku ve výši 19 282 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 714 Kč a poplatek za flexibilní splácení činí 2 450 Kč. Celková částka, kterou měla klientka zaplatit, činila 44 946 Kč a částka měla být uhrazena v 21měsíčních splátkách ve výši 2 141 Kč (v případě první až předposlední splátky) a 2 126 Kč (v případě poslední splátky), která byla splatná vždy ke konci splátkového období. Zápůjční úroková sazba činila 86,00 % a RPSN činila 142,04 %.

7. Ze Zákaznické karty ze dne 19. 7. 2020- Žádosti o spotřebitelský úvěr plyne, že žadatelka uvedla, že bydlí v nájemním bytě, má základní vzdělání, je vdova, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná má příjem ze [Anonymizováno], který je ve výši 13 206 Kč (jako zdroj informace byl uveden [Anonymizováno]). Další příjmy domácnosti žalované jsou ve výši 20 000 Kč (zdroj neuvedla). Žalovaná nemá žádnou zápůjčku u jiné společnosti ani kreditní kartu. Žalovaná ke svým výdajům uvedla, že jsou ve výši 5 000 Kč měsíčně a dále má splátky vůči společnosti [právnická osoba] ve výši 3 000 Kč.

8. Z Tabulky umoření ze dne 25. 10. 2024 plyne, že žalovanou byl čerpán úvěr ve výši 20 000 Kč dne 19. 7. 2020 a uhrazeno bylo celkem 8 500 Kč.

9. Žalovaná uzavřela jako klient se společností [právnická osoba], IČO: [IČO], jako poskytovatelem úvěru dne 6. 9. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč. Smlouva byla uzavřena jako refinancování úvěru č. [hodnota], na kterém byl ke dni uzavření smlouvy zůstatek ve výši 6 305 Kč, pročež měla být žalované vyplacena částka snížená o zůstatek dlužné částky ve výši 13 695 Kč. Žalovaná se zavázala za tento spotřebitelský úvěr zaplatit poplatek v částce 16 333 Kč, který byl složen z úroku ve výši 10 201 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2 072 Kč a poplatek za flexibilní splácení činí 2 560 Kč. Celková částka, kterou měla klientka zaplatit, činila 36 333 Kč a částka měla být uhrazena v 52týdenních splátkách ve výši 699 Kč (v případě první až předposlední splátky) a 684 Kč (v případě poslední splátky), která byla splatná vždy ke konci splátkového období. Zápůjční úroková sazba činila 88,00 % a RPSN činila 167,11 %.

10. Ze Zákaznické karty ze dne 5. 9. 2020- Žádosti o spotřebitelský úvěr plyne, že žadatelka uvedla, že bydlí v nájemním bytě, má [Anonymizováno] vzdělání, je [Anonymizováno], nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná má příjem ze [Anonymizováno], který je ve výši 14 000 Kč (jako zdroj informace byl uveden [Anonymizováno]). Další příjmy domácnosti žalované jsou ve výši 26 000 Kč (zdroj neuvedla). Žalovaná nemá žádnou zápůjčku u jiné společnosti ani kreditní kartu. Žalovaná ke svým výdajům uvedla, že jsou ve výši 5 000 Kč měsíčně a dále má splátky vůči společnosti [právnická osoba] ve výši 5 000 Kč.

11. Z Tabulky umoření ze dne 25. 10. 2024 plyne, že žalovanou byl čerpán úvěr ve výši 20 000 Kč dne 6. 9. 2020 a uhrazeno bylo celkem 23 483 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitelem a [Jméno žalobkyně]., jako postupníkem plyne, že Pohledávka č. [hodnota] a Pohledávka č. [hodnota] žalované byla postoupena na postupníka (Příloha č. [hodnota] – Smlouvy o postoupení pohledávek, Potvrzení o uhrazení za postoupené pohledávky). Žalobkyně žalovanou informovala o postoupení pohledávky Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024, kterou odeslala dne 11. 11. 2024 (Podací lístek ze dne 11. 11. 2024), a současně s tímto sdělením vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 90 364,06 Kč za Pohledávku č. [hodnota] a Pohledávku č. [hodnota], a to do deseti dnů ode dne doručení tohoto dopisu.

13. Výzvou k plnění ze dne 31. 12. 2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 69 284,78 Kč, a to nejpozději do 15. 1. 2025. K odeslání výzvy došlo dle Podacího lístku ze dne 31. 12. 2025 téhož dne.

14. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 49 296 Kč s příslušenstvím byla podána po právu jen částečně.

15. Právní předchůdkyně se dne 19. 7. 2020 zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se tyto zavázala splácet ve výši a lhůtě dle sdělení právní předchůdkyně. Úroková sazba činila 86 % ročně, RPSN činila 142,04 %. Žalované byl poskytnut úvěr 20 000 Kč, na který uhradila ve splátkách 8 500 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně měla údajně k dispozici výměr důchodu žalované, ale žádné potvrzení o skutečné výši jejich výdajů (Pohledávka č. [hodnota]) Právní předchůdkyně se dne 6. 9. 2020 zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se tyto zavázala splácet ve výši a lhůtě dle sdělení právní předchůdkyně. Úroková sazba činila 88 % ročně, RPSN činila 167,11 %. Žalované byl poskytnut úvěr 20 000 Kč, na který uhradila ve splátkách 23 483 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně měla údajně k dispozici výměr [Anonymizováno] žalované za [Anonymizováno], ale žádné potvrzení o skutečné výši jejich výdajů (Pohledávka č. [právnická osoba] za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024. K úhradě byla žalovaná vyzvána dopisem datovaným dne 21. 10. 2024, odeslaným dne 11. 11. 2024, a to do deseti dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Dále byla žalovaná opakovaně vyzvána k úhradě do 15. 1. 2025 dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 12. 2024 podaným téhož dne.

16. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 28. 6. 2022 (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k 28. 6. 2022 (dále jen „ZSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřeli dne 19. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o. z., § 2 odst. 1 ZSÚ), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento vrátit spolu s úrokem 86 % ročně ve splátkách dle určení právní předchůdkyně. Právní předchůdkyně a žalovaná dále uzavřeli dne 6. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o. z., § 2 odst. 1 ZSÚ), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento vrátit spolu s úrokem 88 % ročně ve splátkách dle určení právní předchůdkyně. Tyto Smlouvy (Smlouvu č. [hodnota] a Smlouvu č. [hodnota]) však soud shledal za absolutně neplatné (§ 580 odst. 1 o. z.). Soud při závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vycházel z toho, že právní předchůdkyně nedostála své povinnosti prověřit schopnost žalované, jakožto spotřebitele, splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ bylo její povinností před poskytnutím spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, a včetně povinnosti věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované informace o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], jehož závěry se uplatní i za současné právní úpravy). Jakkoliv právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výměru [Anonymizováno] žalované, ničím nepodložila další zdroj příjmu domácnosti žalované, který uvedla ve výši 20 000 Kč v případě Smlouvy č. [hodnota] a v případě Smlouvy č. [hodnota] ve výši 26 000 Kč. Pokud žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované o dalším zdroji příjmů domácnosti, které není ničím podloženo, zcela jednoznačně povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost žalované nedostála. Žalobkyně dále nikterak nedoložila, jakým způsobem zjišťovala, jaké jsou skutečné výdaje žalované, když lze těžko uvěřit skutečnosti, že za nájemní bydlení a další běžné náklady utratí žalovaná měsíčně pouze částku 5 000 Kč, a dále nijak neprověřovala, zda nemá žalovaná další závazky vyjma těch u [právnická osoba], jež ale také nijak nedoložila příslušnými listinami. Dále nedoložila, že by žalovanou skutečně lustrovala v bankovních a nebankovních registrech (např. registry SOLUS, NRKI, BRKI) nebo veřejných rejstřících (insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně tak na řádné splněné své povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ rezignovala.

24. Soud tak uzavírá, že převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatných smluv, je povinna nesplacenou částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení.

25. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou 11 500 Kč, když právním předchůdcem žalobkyně byla žalované poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč (Pohledávka č. [hodnota]), na kterou žalovaná vrátila 8 500 Kč. V případě Pohledávky č. [hodnota] nedošlo k bezdůvodnému obohacení, jelikož na částku 20 000 Kč, která byla žalované poskytnuta uhradila 23 483 Kč, tedy částku vyšší, než jí byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by uhradila méně nebo více nad rámec uvedeného. Žalované tak byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 11 500 Kč (výrok I.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud vztáhl k dopisu zaslanému 11. 11. 2024, který obsahoval výzvu k úhradě do deseti dnů, tedy počátek prodlení započal dne 25. 11. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení nečinná, nemohl soud zjistit její možnosti pro určení lhůty k vrácení bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

26. Ve vztahu k dalším nárokům pohledávky, kdy se žalobkyně dále domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 117,14 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 250,74 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 221,67 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem 15 % ročně z částky 9 221,67 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, částky 24 946 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 264,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 967,79 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 184,95 Kč od 25. 10. 2024 do 24. 11. 2024, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 684,95 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, úrokem 11,75 % ročně z částky 18 184,95 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok II.).

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla jen částečný procesní úspěch. Při srovnání rozsahu procesního úspěchu žalobkyně a procesního neúspěchu žalobkyně by žalobkyni stíhala povinnost k částečné náhradě nákladů řízení žalované, avšak vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá práv na náhradu nákladů řízení.