Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 300 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 25 723,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 313,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 517,13 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 21 859,51 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 559,51 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 300 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 15 300 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 41 023,88 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnutí úvěru částku 26 910 Kč sestávající z úroků v částce 20 275 Kč, poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 135 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků a poplatků v 18 měsíčních splátkách po 2 884 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nicméně sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední splátku zaplatila dne [datum]. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 9 700 Kč, poté již nezaplatila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky sestávající z dlužné jistiny ve výši 21 859,51 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 19 164,37 Kč, a dále požaduje příslušenství pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované, když si vyžádala informace od žalované o jejích majetkových, pracovních a jiných poměrech, a tyto následně ověřila zejména pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a nájemní/podnájemní smlouvou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v rámci podaného návrhu, a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:
5. Žalovaná dne [datum] požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč, a zároveň uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 7 278 Kč, další příjmy domácnosti činí 5 000 Kč a své měsíční výdaje odhaduje na 2 000 Kč. Dále uvedla, že žije s rodiči a je svobodná. Současně prohlásila, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti (zjištěno ze zákaznické karty-žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]).
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve výši 20 275 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 135 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 2 884 Kč s tím, že poslední splátka činí 2 882 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 86 % ročně, RPSN činila 141,56 %. V případě, že by se žalovaná dostala s úhradou splátky do prodlení, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]).
7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek), o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum] a následující den byl připraven na poště k vyzvednutí (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího lístku a sledování zásilky ČP č. [hodnota]). Týmž dopisem žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení dopisu.
8. Žalovaná na pohledávku celkem plnila částkou 9 700 Kč (zjištěno z tabulky umoření ze dne [datum]).
9. K úhradě dlužné částky vyzvala žalobkyně žalovanou rovněž dopisem ze dne [datum] (zjištěno z výzvy k plnění ze základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] vč. podacího lístku).
10. Z výpisu systému ARAD České národní banky soud zjistil, že v [datum] činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 9,69 %. RPSN pro úvěry na spotřebu činilo 10,17 %.
11. Následně soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
12. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyni smlouvu o úvěru, na základě níž od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela částku ve výši 25 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 18 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 20 275 Kč a poplatky ve výši 6 635 Kč. Úroková sazba činila 86 % ročně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky poprvé dopisem ze dne [datum] ve lhůtě 10 dnů od doručení, přičemž zásilka byla pro žalovanou připravena na poště k vyzvednutí dne [datum].
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně, přičemž RPSN činilo 141,56 %. Z přehledu ČNB bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v [datum], byl úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu 9,69 % ročně, RPSN pro úvěry na spotřebu činilo 10,17 %. Je tedy vidno, že sjednaný úrok dosahuje více než osminásobku úroku obvyklého u bankovních subjektů v době uzavření smlouvy a RPSN téměř čtrnáctinásobku. Soud tak dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 o.z. absolutně neplatné. Jelikož se však jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celé smlouvy je třeba hodnotit jako absolutně neplatné. Soud tedy posuzoval smlouvu jako neplatnou vč. ujednání o smluvní pokutě či jiných poplatcích (k tomu srov. konstantně zastávaný názor Městského soudu v Praze v obdobných věcech, např. rozsudek ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022-40, a rozsudek ze dne 27. 4 2022, č. j. 19 Co 102/2022-61).
16. Vzhledem k uvedeným závěrům je žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze to, co si půjčila (§ 2993 o.z.), po zohlednění částečné úhrady ve výši 9 700 Kč, tedy částku 15 300 Kč. K vrácení poskytnutých finančních prostředků byla žalované poskytnuta lhůta 10 dnů od doručení dopisu, který jí byl doručován dne [datum], čímž se tímto dnem dostal do její dispoziční sféry. Zároveň tak soud žalované uložil povinnost zaplatit z nevrácené částky zákonný úrok z prodlení od [datum], tedy ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty, která byla žalované poskytnuta. Výše úroku je pak stanovena dle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. (výrok I.).
17. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v tvrzené dlužné částce ve výši 25 723,88 Kč s příslušenstvím, soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když jejich náhrada by příslušela převážně úspěšné žalované. Té však žádné náklady v řízení nevznikly, a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).