Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 898 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 898 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 898 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě objednávky ze dne [datum] provedla dne [datum] servis dvou plynových kotlů Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo [hodnota], a Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo [hodnota], a jejich hořáků, za což žalované vystavila dne [datum] daňový doklad č. [hodnota]. Fakturu vystavila v souladu s ceníkem, dle něhož se servis kotlů a jejich hořáků provádí a hradí zvlášť, přičemž obdobným způsobem bylo postupováno i v minulosti. Žalovaná do dne podání návrhu na pohledávku ničeho neuhradila, a to ani po učiněných výzvách. Žalobkyně tudíž požadovala částku ve výši 16 898 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.
2. Žalovaná ve svém vyjádření shodně uvedla, že si u žalobkyně objednala servis dvou plynových kotlů Vitocrossal 200 CM2-400 kW, avšak vzhledem ke skutečnosti, že hořáky jsou hlavní součástí kotle, předpokládala, že součástí servisu je i údržba hořáků. Údržbu hořáků jako samostatný úkon si žalovaná neobjednala, a není proto důvod, aby kromě servisu kotlů měla zvlášť uhradit i servis hořáků. Je podle ní absurdní, že za údržbu kotle nezahrnující údržbu hořáku činí cena dle ceníku 4 900 Kč, a za daleko náročnější údržbu hořáku činí cena dle ceníku jen 3 100 Kč. Zároveň nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně jak v rámci servisu kotle, tak i v rámci servisu hořáků, vyúčtovala duplicitní položky. Žalovaná dále uvedla, že v roce [Anonymizováno] byl sice taktéž proveden servis stejných kotlů, nicméně servis hořáků byl zahrnut přímo v daném servisu kotlů, a nikoliv zvlášť. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl, neboť v případě zaplacení požadované částky by došlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], na kterém provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. K jednání se ani jeden z účastníků nedostavil, bylo tak jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“).
4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.
5. Na základě objednávky žalované ze dne [datum] žalobkyně provedla dne [datum] servis dvou plynových kotlů Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo [hodnota], a Vitocrossal 200 CM2-400, výrobní číslo [hodnota], a současně i servis jejich hořáků. V rámci servisu kotlů byly ze strany pracovníků žalobkyně provedeny tytéž úkony jako u servisu jejich hořáků, a to konkrétně odpojení plynové přípojky, kontrola izolace kolem hořáku, kontrola a vyčištění ionizační a zapalovací elektrody, kontrola plynotěsnosti hořáku. Nad rámec těchto úkonů byly v rámci servisu kotlů provedeny úkony jako kontrola těsnění dveří, proplach výměníku a odvodu kondenzátu či měření tvrdosti kotlové vody, potažmo kontrola a vyčištění sifonu. V rámci servisu hořáků byly navíc provedeny úkony očištění hořáku mechanicky a stlačeným vzduchem a měření spalin (e-mail ze dne [datum], měření a servisní zprávy ze dne [datum]).
6. Za provedený servis daných kotlů vč. hořáků byla ze strany žalobkyně vystavena žalované faktura znějící na částku 16 898 Kč se splatností dne [datum], kdy za údržbu dvou kotlů žalobkyně účtovala 9 800 Kč, za údržbu dvou hořáků 6 200 Kč a za odměnu technika se sazbou 20 Kč/km žalobkyně účtovala 898 Kč (faktura ze dne [datum], e-mail ze dne [datum]).
7. Podle ceníku žalobkyně činila cena za údržbu kotle Vitocrossal 80-499 kW 4 900 Kč bez DPH a cena za údržbu plynových přetlakových hořáků Viessmann 66-635 kW 3 100 Kč bez DPH. Dopravné servisního technika pak činilo 20 Kč/km (ceník servisních služeb platný od [datum]).
8. Servis stejných kotlů i jejich hořáků byl ze strany žalobkyně pro žalovanou realizován i v roce [Anonymizováno], kdy byly obdobně provedeny tytéž úkony, a to jak u kotlů, tak i u hořáků. V rámci servisu hořáků tedy bylo taktéž provedeno očištění hořáku mechanicky a stlačeným vzduchem, což u servisu kotlů prováděno nebylo (servisní zpráva ze dne [datum]).
9. Za daný servis v roce [Anonymizováno] žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 25 373 Kč, kdy za údržbu dvou kotlů byla vyměřena částka ve výši 7 200 Kč, za údržbu dvou hořáků 5 600 Kč, a dále žalobkyně vyúčtovala žalované odměnu technika ve výši 933,30 Kč spolu s cenou za ionizační a zapalovací elektrody ve výši 11 640 Kč (faktura ze dne [datum]).
10. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 16 898 Kč (výzva k uhrazení pohledávky ze dne [datum]).
11. Soud zamítl návrh na provedení dokazování ceníkem servisních služeb platným od [datum] a výslechem svědka pana [jméno FO], a to pro nadbytečnost, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z již provedených důkazů. Kromě toho z ceníku platného od [datum] soud nemohl zjistit žádné relevantní skutečnosti, neboť se netýkal rozhodného období.
12. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž všechny listinné důkazní prostředky považoval za pravé a správné, neboť v řízení nevyvstaly žádné pochybnosti o jejich věrohodnosti.
13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
14. Na základě objednávky žalované byla ze strany žalobkyně provedena údržba kotlů a jejich hořáků, za což byla žalované vystavena faktura na částku 16 898 Kč. V rámci údržby hořáků byly provedeny i úkony nad rámec údržby kotlů. Vyúčtování ceny servisu za kotle a hořáky bylo učiněno zvlášť, a to v souladu s ceníkem platným v době provedení daného servisu. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani přes skutečnost, že stejným způsobem bylo postupováno i rok předtím, přičemž k úhradě nedošlo ani po učiněné výzvě ze strany žalobkyně.
15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
16. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
17. Podle § 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
18. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 o.z., na základě níž žalobkyně pro žalovanou provedla údržbu dvou kotlů a jejich hořáků. Za provedenou údržbu žalobkyně vystavila žalované fakturu, a to v souladu s platným ceníkem, na základě něhož se údržba kotle a hořáků účtuje zvlášť. Servis jednoho kotle přitom činí 4 900 Kč bez DPH a servis hořáků 3 100 Kč bez DPH. Zároveň byla v souladu s ceníkem vyúčtována i odměna technika, a to ve výši 898 Kč. Celkem tedy byla vyúčtována cena ve výši 16 898 Kč. Soud nepřisvědčil námitce žalované o duplicitě položek, neboť z předložených servisních zpráv bylo prokázáno, že v rámci údržby hořáků byly prováděny i úkony navíc, a to zejména očištění hořáku mechanicky a stlačeným vzduchem, což u servisu kotlů prováděno nebylo. Je nadto pochopitelné, že servis kotle bude dražší než servis hořáku, neboť hořák je pouhým jedním komponentem kotle a podle servisních zpráv se v rámci servisu kotle provádělo i vícero úkonů. Současně v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně účtovala cenu za servis kotlů a hořáků zvlášť i v roce [Anonymizováno], tedy rok před uskutečněním objednávky v rámci nyní projednávané věci. Žalobkyně tedy postupovala zcela v souladu s dříve učiněnou objednávkou, na základě které provedla spolu s údržbou kotlů i údržbu hořáků, a také ji podle svého ceníku vyúčtovala zvlášť. Vzhledem k této skutečnosti je tak ve smyslu § 556 odst. 2 o.z. nutné k objednávce i jejímu vyúčtování v roce [Anonymizováno] přihlížet stejně jako v roce [Anonymizováno], s přihlédnutím k tomu, že žalovaná situaci v roce [Anonymizováno] nikterak nerozporovala. Sama žalovaná nadto uváděla, že předpokládala, že součástí údržby kotle bude i údržba hořáku, proto také měla očekávat, že dojde i k jejímu oddělenému vyúčtování stejně jako v roce [Anonymizováno]. Na daném závěru nelze změnit ani tvrzení žalované, že hořák je hlavní součástí kotle, a proto je také v rámci servisu kotle nutné provést souběžně i servis jeho hořáku, neboť bylo prokázáno, že v rámci servisu kotle se provádí i dílčí úkony údržby hořáku – jako je například kontrola izolace kolem hořáku a kontrola jeho plynotěsnosti, nicméně, jak je již uvedeno shora, v rámci údržby hořáku jakožto samostatného úkonu se provádí i práce navíc. Nelze zároveň přehlédnout, že žalovaná žalobkyni neuhradila cenu ani za údržbu kotlů, kterou však nikterak nerozporovala.
19. Pokud jde o odkaz žalované na obchodní zvyklosti poskytovatelů obdobných služeb, podle nichž je součástí údržby kotle i údržba hořáku, která tak nemá být účtována zvlášť, je třeba připomenout, že existence a obsah zvyklostí je otázkou skutkovou. Ten, kdo se určité zvyklosti dovolává, je proto povinen její existenci a obsah v řízení prokázat. Žalovaná se však k jednání bez omluvy nedostavila, a proto jí soud nemohl poskytnout případné poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
20. S ohledem na výše uvedené tak soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou cenu za servis kotlů spolu s jejímu hořáky a odměnou technika v celkové výši 16 898 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu jí byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu v souladu s § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 5 384,50 Kč vč. 21 % DPH, podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do [datum], (dále jen „advokátní tarif ve znění účinném do [datum] “), za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění), a podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), za 1 úkon právní služby (sepsání návrhu ve věci samé), kdy sazba ze jeden úkon právní služby činí 1 780 Kč, přičemž úkon jednoduchá výzva k plnění je ve výši poloviny této sazby. Dále jsou tyto náklady tvořeny z náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby ve 726 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do [datum], vč. 21 % DPH, a za 1 úkon právní služby ve 544,50 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vč. 21 % DPH. Za úkon vyjádření k odporu ze dne [datum] soud odměnu nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené jsou totožné s těmi uvedené v žalobě (s výjimkou návrhu na provedení důkazu výslechem svědka). Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 7 655 Kč.
22. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.), a to v obecné pariční lhůtě, která se použije i ohledně věci samé (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).