Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 084 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 542 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 542 Kč od 1. 3. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 955 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 21 084 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně [Anonymizováno] svěřenou [Anonymizováno], přičemž je oprávněna vykonávat všechna práva a povinnosti vlastníka a [Anonymizováno]. Žalobkyně je tak v souladu s výše uvedeným [Anonymizováno] [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] – [Anonymizováno], v [adresa], v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně přenechala žalované do užívání [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota], o velikosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jenž se nachází v [Anonymizováno]. nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa]. Nájem bytu byl ujednán na dobu neurčitou. Dle shora citované [Anonymizováno] byla žalovaná povinna hradit řádně a včas [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [Anonymizováno] spojené s užíváním [Anonymizováno], přičemž tato povinnost ze strany žalované dodržena nebyla. Žalovaná neuhradila řádně a včas [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [Anonymizováno] mimo jiné za měsíc [Anonymizováno] 2025 a [Anonymizováno] 2026, kdy jí vznikl dluh vůči žalobkyni ve výši 21 084 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou [Anonymizováno] ze dne [datum] a ze dne [datum] k úhradě celkové dlužné částky ve výši 21 084 Kč, žalovaná však na tyto výzvy jakkoliv nereagovala a neuhradila ničeho, Anonymizováno2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalovaná dala na základě výzvy soudu vtělené do [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], doručené jí řádně do vlastních rukou dne [datum] na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve svém podání ze dne [datum]. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne [datum] [Anonymizováno] bytu situovaného na adrese [adresa], na dobu neurčitou, kterou se žalobkyně zavázala přenechat předmětný byt žalované k zajištění jejích [Anonymizováno] potřeb a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné spolu se zálohovými úhradami za služby spojené s užíváním [Anonymizováno], a to vždy nejpozději do posledního dne měsíce, za který se [Anonymizováno] platí ([Anonymizováno]). Žalovaná neuhradila řádně a včas nájemné spolu se zálohovými úhradami za služby za období měsíce [Anonymizováno] 2025 a [Anonymizováno] 2026, kdy celková výměra úhrad za užívání bytu činila za [Anonymizováno] 2025 částku 10 542 Kč a za [Anonymizováno] 2026 částku 10 542 Kč ([datum]). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] a [datum] ([Anonymizováno] k úhradě ze dne [datum] + [Anonymizováno] arch + [Anonymizováno]; [Anonymizováno] k úhradě ze dne [datum] + [Anonymizováno] arch). Žalovaná však na výzvy nereagovala a na dlužnou částku neuhradila ničeho.6. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] [Anonymizováno] podle § 2235 a násl. ve spojení s § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na jejímž základě vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni měsíčně [Anonymizováno] ve výši 100 Kč za každý m² a zálohové úhrady na služby spojené s užíváním [Anonymizováno], které jsou stanoveny mimo jiné podle údajů uvedených v [Anonymizováno] listu (§ 2251 odst. 1 o. z.). Žalobkyní předloženým výpisem z konta uživatele (žalované) bylo prokázáno, že žalovaná [Anonymizováno] společně se zálohovými úhradami za měsíc [Anonymizováno] 2025 a [Anonymizováno] 2026 neuhradila řádně a včas, přičemž žalovanou nebyl tvrzen ani prokázán opak. Žalovaná se tak dostala se zaplacením dlužných částek dne [datum] a dne 1. 3. 2025 do prodlení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě předžalobními výzvami ze dne 23. 2. 2026 a 16. 3. 2026, žalovaná však neuhradila ničeho. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 084 Kč sestávající ze dvou neuhrazených částek zahrnujících [Anonymizováno] za [Anonymizováno], každé ve výši 10 542 Kč, přičemž jejich výše vyplývá z evidenčních listů pro výpočet úhrady za užívání [Anonymizováno] pro předmětné měsíce a údaje v těchto listech uvedené nebyly v řízení ze strany žalované nikterak sporovány. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a náleží jí [Anonymizováno], která je povinna spravovat svěřený i vlastní majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je přitom vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není zde proto zásadně důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, kterým je advokát (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. III. ÚS 1180/10; nález Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn.
I. ÚS 195/11; nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn.
II. ÚS 376/12). Není tím však vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky z titulu dlužného nájemného a dlužných záloh na služby spojené s užíváním [Anonymizováno]. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné shledat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené.10. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 1 055 Kč, neboť se jedná o náklad nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu, a paušální náhradu, jež by byla žalobkyni přiznána za jednotlivé procesní úkony jako účastníku bez právního zastoupení, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.11. Tato částka přitom činí 900 Kč a odpovídá třem paušálním náhradám po 300 Kč podle § 2 odst. 3 shora citované vyhlášky připadajícím na [Anonymizováno] k plnění ze dne [datum] a ze dne [datum] a na sepsání návrhu ve věci samé ze dne [datum], a to v souladu § 1 odst. 3 písm. a) shora citované vyhlášky. Celkem tak soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 955 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.12. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.