Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 915 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 615 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 17 915 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná coby provozovatel níže uvedeného automobilu neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], VIN: [Anonymizováno], za období od 1. 8. 2021 do 28. 4. 2022. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb (dále jen „vyhláška“). Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu registrační značky: [SPZ], VIN: [VIN kód] (výpisem z Centrálního registru vozidel).[právnická osoba] automobilu RZ: [SPZ] neměla žalovaná v období od 1. 8. 2021 do 28. 4. 2022 (celkem po dobu 271 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvou ze dne 26. 5. 2022).6. Výzva ze dne 26. 5. 2022 k úhradě příspěvku ve výši 17 615 Kč byla žalované doručena dne 10. 6. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 9. 8. 2022 (60 dnů od doručení). Žalovaná na tuto výzvu nereagovala (výzvou ze dne 26. 5. 2022). Bez reakce zůstala též upomínka žalobkyně i předžalobní výzva zaslaná žalované právním zástupcem žalobkyně dne 2. 11. 2022 (upomínkou ze dne 31. 8. 2022, předžalobní upomínkou datovanou dnem 31. 10. 2022 včetně podacího lístku ze dne 2. 11. 2022). Žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila.7. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.8. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 45 odst. 2 zákona provozovatel povinen zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti i paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 65 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 6 téže vyhlášky.9. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byla povinna sjednat v souladu s § 6 odst. 1 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 45 odst. 2 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 6 vyhlášky ve výši 300 Kč.10. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 915 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.