Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným Smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a dodávala vodu do odběrného místa [adresa], přičemž za období od [datum] do [datum] vystavila žalovanému za odběr fakturu č. [hodnota] na částku [částka] se splatností do [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho a nereagoval ani na předžalobní upomínku, zaslanou jak na adresu trvalého bydliště žalovaného, tak na adresu uvedenou žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Šetřením soudu bylo zjištěno, že žalovaný je státním příslušníkem Vietnamu, v České republice je evidován k pobytu na adrese uvedené v záhlaví a zjevně se zde i skutečně zdržuje, neboť si osobně přebírá poštu (viz doručenka na č.l. 10 s podpisem žalovaného). Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ([adresa]. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) neurčuje zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, konkrétně dle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení, tj. dle bydliště žalovaného. Rozhodné právo je právo české dle volby účastníků ve smlouvě dle čl. 3 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ve spojení se záhlavím smlouvy a čl. XI bodem 4 smlouvy.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně jako provozovatel uzavřela dne [datum] s žalovaným jako odběratelem smlouvu označenou jako „Smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] “ (dále jen „Smlouva“), kterou se zavázala dodávat vodu a odvádět odpadní vody do odběrného místa na adrese [adresa], parc. č. [hodnota] a žalovaný se zavázal hradit zálohy ve výši [částka] měsíčně a na základě ročního vyúčtování uhradit případný nedoplatek ve lhůtě 17 dnů od data vystavení faktury. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (smlouvou č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Dne [datum] žalobkyně vystavila fakturu č. [hodnota] na částku [částka] se splatností do [datum] pro žalovaného jako odběratele a příjemce plnění, kdy se jedná o vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], na něž žalobkyně započetla zálohy ve výši celkem [částka] (fakturou). Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému předžalobní upomínku, a to na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě – [adresa]. Upomínka byla žalovanému doručena dne [datum] (podacím lístkem, upomínkou, informací o zásilce). Rovněž zaslala žalobkyně žalovanému upomínku na adresu [adresa], která byla žalovanému doručena dne [datum] (podacím lístkem, upomínkou, informací o zásilce). Žalovaný na upomínky nereagoval a neuhradil žalobkyni ničeho.
6. Podle § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak.
7. Podle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastní vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.
8. Podle § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
9. Podle § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích má vlastní kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně jako provozovatel uzavřela s žalovaným jako odběratelem dle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích smlouvu o dodávce pitné vody do dohodnutého odběrného místa a o odvádění odpadních vod z uvedeného místa. Žalobkyně má dle § 8 odst. 13 a 14 zákona o vodovodech a kanalizacích právo na úplatu za dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, kterou žalovanému řádně vyúčtovala. Jelikož žalovaný vyúčtované vodné a stočné neuhradil dobrovolně, uložil mu to soud tímto rozsudkem. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za úkony učiněné do [datum], a to za přípravu a převzetí zastoupení a za odeslání předžalobní upomínky (§ 14b odst. 1 a. t. ve znění účinném do [datum]) a z částky [částka] za úkon učiněný po [datum], a to za podání žaloby dne [datum] (§ 14b odst. 1 a. t. ve znění účinném od [datum]) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 x [částka] (dle § 14b odst. 5, resp. od [datum] odst. 6 a. t.) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21%. K odůvodnění přiznání nákladů zastoupení advokátem ve snížené výši dle § 14b a. t. soud uvádí, že předmětem řízení bylo plnění nepřesahující [částka] a žalobu soud posoudil jako tzv. formulářovou, tj. žalobu podanou na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně touž žalobkyní, ve skutkově i právně obdobných věcech. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
15. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.