Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně. Z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně. Z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří minut právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje jednak dlužné nájemné ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. které byl žalovaný povinen hradit dle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatele a žalovaným jako nájemcem dne [datum], jejímž předmětem byl pronájem nemovitostí na adrese [adresa]. Předmětný dluh žalovaný co do důvodu a výše uznal podpisem uznání dluhu ze dne [datum] a zavázal se tento dluh žalobci uhradit do [datum]. Dále se žalobce domáhal zaplacení nedoplatku na vyúčtování služeb spojených s nájmem ve výši [částka] a smluvního úroku z prodlení dle čl. VI. odst. 6 nájemní smlouvy, kapitalizovaného ke dni [datum] částkou [částka]. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, na předžalobní výzvu nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z šetření soudu bylo zjištěno, že ve věci je cizí prvek, neboť žalovaný je státním příslušníkem [Anonymizováno] [Anonymizováno], v České republice je evidován k pobytu na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Soud se tak nejprve zabýval otázkou pravomoci (příslušnosti) soudu. S ohledem na předmět řízení, jímž je nárok z nájmu nemovitosti nacházející se na území České republiky, je dána výlučná příslušnost soudů České republiky dle čl. čl. 24 bod 1 alinea první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, který stanoví, že bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: 1) pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází.
4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
5. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena smlouva, označená jako smlouva o nájmu budov a pozemků (dále jen „smlouva o nájmu“), kterou se žalobce zavázal přenechat žalovanému do užívání nemovitosti na adrese [adresa] a žalovaný se zavázal hradit žalobci nájemné ve výši [částka] měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí a dále hradit spotřebu s nájmem souvisejících služeb (smlouvou o nájmu). Žalovaný neuhradil nájemné za dobu od [datum] do [datum], svůj dluh na nájemném ve výši [částka] písemně uznal co do důvodu i výše podpisem uznání dluhu dne [datum] (uznáním dluhu), a zavázal se tento dluh žalobci uhradit do [datum]. Téhož dne, tj. [datum] došlo též k předání předmětu nájmu žalobci (předávajícím protokolem). Žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu vody a plynu v nemovitosti za dobu od [datum] do [datum] dle odečtu měřáků ve výši [částka] (vyúčtováním). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž vyzývá žalovaného k úhradě žalované částky do [datum] (předžalobní výzvou). Výzva byla žalovanému zaslána do datové schránky společnosti [právnická osoba] (detailem odeslané zprávy), a poštou na adresu [Anonymizováno] [adresa], kde si žalovaný zásilku nevyzvedl a byla vrácena odesílateli (podacím lístkem, vrácenou obálkou) a na [adresa] Spolková republika [Anonymizováno] (podacím lístkem).
6. S ohledem na cizí prvek daný státní příslušností žalovaného se soud zabýval otázkou rozhodného práva. Dle čl. 3 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) se smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze její část. Tuto volbu učinili účastníci v čl. VIII. bod 1. nájemní smlouvy, který stanoví, že práva a povinnosti smluvních stran a event. další otázky touto smlouvou neupravené se řídí obecně platnou právní úpravou pro předmět nájmu a zejména pak příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku, tedy rozhodným právem je právo české. S ohledem na předmět řízení by pak rozhodné právo bylo dáno i dle čl. 4 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I): V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotřeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: c) smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, se řídí právem země, ve které se nemovitost nachází.
7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle čl. VI bod 6. smlouvy o nájmu při nedodržení splatnosti nájemného může pronajímatel požadovat po nájemci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle výše citovaných ustanovení tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 a násl. o. z., dle níž žalobce přenechal žalovanému k užívání výše uvedené nemovitosti a žalovaný se zavázala hradit žalobci nájemné a služby s nájmem související, tuto povinnost však žalovaný nesplnil, když neuhradil nájemné za 12 měsíců v celkové výši [částka] a nedoplatek na vyúčtování služeb ve výši [částka]. Dluh na nájemném nadto žalovaný dne [datum] písemně co do důvodu i výše uznal, dle § 2053 o. z. tak má soud za to, že duh v tomto rozsahu v době uznání existoval a bylo na žalovaném, aby tuto domněnku případně vyvrátil. Žalovaný však v řízení zůstal pasivní, k žalobě se nevyjádřil a nárok žalobce nerozporoval, soud jej tak shledal po právu a žalobě vyhověl. Jelikož žalovaný neuhradil žalovanou částku řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Splatnost nájemného byla vždy k 25. dni v měsíci měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí, výši úroku z prodlení si účastníci sjednali v čl. VI. bodu 6 nájemní smlouvy 10 % z dlužné částky ročně. Za dobu do [datum] žalobce tuto částku kapitalizoval částkou [částka]. Splatnost nedoplatku na vyúčtování služeb nebyla smluvně upravena, nedoplatek se stal splatným marným uplynutím lhůty k plnění, stanovené v předžalobní upomínce, tj. ke dni [datum]. Soud tak žalobci přiznal úrok z prodlení z dlužného nájemného a nedoplatku na vyúčtování služeb od jejich splatnosti do zaplacení s úrokem ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Ohledně uplatněného nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť předložených listinných důkazů nevyplývá, že by si účastníci sjednali přičítání příslušenství k jistině dluhu (žalobce takovou skutečnost ani v žalobě ani v průběhu řízení netvrdil). Žalobci tak vzniklo právo požadovat úrok toliko z jistiny dluhu bez příslušenství, tj. bez sjednaného úroku, neboť v případě požadavku na příslušenství z příslušenství se jedná o nedovolený anatocismus ([spisová značka]). Pro úplnost soud uvádí, že částka [částka] je kapitalizovaným úrokem z prodlení s úhradou jednotlivých měsíčních nájemných, vypočtená dle čl. VI bod 6 smlouvy. Soud toto ujednání posoudil jako ujednání o smluvním úroku z prodlení a nikoliv o smluvní pokutě, a to jednak s ohledem na výslovné uvedení, že se jedná o úrok z prodlení a jednak s ohledem na skutečnost, že ujednání sankcionuje toliko pozdní uhrazení peněžitého závazku a nikoliv porušení jiné povinnosti.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží:- odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za 4 úkony právní služby:1) převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. dne , datum2) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum],3) návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum],4) účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum- paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t., kdy v souladu s § 15 a. t. za úkony právní služby do [datum], tj. první z uvedených úkonů soud přiznal náhradu hotových výdajů ve výši [částka] a za úkony učiněné po [datum], ve výši [částka].15. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.16. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.