Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa], a to za období [datum] až [datum], vyúčtovaného žalovanému fakturou č. [hodnota] na částku [částka] a smluvní pokuty ve výši 2 x [částka]. Žalovaný do podání žaloby neuhradil žalobkyni ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z šetření soudu bylo zjištěno, že projednávaná věc má cizí prvek, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, soud se tedy nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a rozhodného práva. Pro určení pravomoci a rozhodného práva soud vycházel z toho, že předmětem řízení je závazkový vztah, smlouva byla uzavřena v České republice s místem plnění v České republice, účastníci si ohledně pravomoci a příslušnosti ničeho nesjednali a žalovaný má bydliště v České republice na adrese v záhlaví. Soud aplikoval Smlouvu mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských a obchodních věcech zveřejněnou pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „Smlouva“) a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 48 odst. 5 Smlouvy, rozhodné právo je právo české dle místa uzavření smlouvy v souladu s čl. 48 odst. 2 Smlouvy.
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a účastníci s tímto postupem souhlasili (žalobkyně výslovně, žalovaný nečinností tím, že nereagoval na výzvu soudu opatřenou doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
5. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] požádal žalovaný prostřednictvím formuláře žalobkyně o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu do odběrného místa [adresa]. Smlouva byla ze strany žalobkyně akceptována dne [datum], téhož dne účastníci uzavřeli smlouvu označenou jako „Smlouva o připojení k distribuční soustavě kategorie maloodběratel – domácnost“ číslo [hodnota], kterou se žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy zavázala připojit odběrné plynové zařízení žalovaného jako zákazníka k distribuční soustavě v odběrném místě a umožnit mu odběr zemního plynu a žalovaný se zavázal plyn odebírat v souladu se smlouvou a zaplatit žalobkyni cenu odebraného plynu a souvisejících služeb dle ceníku žalobkyně (prokázáno Žádostí, Smlouvou a ceníkem dodávek plynu). Žalobkyně žalovanému za období od [datum] do [datum] vyúčtovala spotřebovaný zemní plyn a poskytnuté související služby fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] v částce [částka] se splatností do [datum] (fakturou). Žalobkyně žalovanému zaslala upomínku ze dne [datum] a následně také předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla podána k poštovní přepravě dne [datum] (upomínkou, předžalobní upomínkou, potvrzením o podání).
6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
7. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.
8. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
9. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany pro případ poručení smluvené povinnosti smluví pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Dle článku V bodu [právnická osoba] smlouvy v případě nedodržení platebních povinností Zákazníka vyplývajících ze smlouvy, které vyústí v prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé platby delší než 10 kalendářních dní, je Zákazní povinen zaplatit Obchodníkovi smluvní pokutu v souladu s CNS ve výši [částka]. Pokud prodlení s úhradou přesáhne 30 kalendářních dnů, je Zákazník povinen zaplatit dodatečnou smluvní pokutu ve výši , částka13. Po stránce právní soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou vyúčtování si účastníci přímo ve smlouvě v čl. V bodu 1. sjednali smluví pokutu ve smyslu § 2048 odst. 1 o. z., v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v prodlení déle než 10, resp. 30 dní, a tedy i ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty soud žalobu shledal důvodnou. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by žalovanou částku žalobkyni uhradil, soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a § 15 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, když tyto úkony byly realizovány do [datum], včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.15. K odůvodnění přiznání nákladů zastoupení advokátem ve snížené výši dle § 14b a. t. soud uvádí, že předmětem řízení bylo plnění nepřesahující [částka] a žalobu soud posoudil jako tzv. formulářovou, tj. žalobu podanou na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně touž žalobkyní, ve skutkově i právně obdobných věcech.16. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.