Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 219 Kč od 29. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 219 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] [Anonymizováno] smlouvu č. [hodnota] -[Anonymizováno] – [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ]. Počátek [Anonymizováno] byl sjednán na den [datum]. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a [Anonymizováno] bylo sjednáno na částku 5 094 Kč ročně. Žalovaný se zavázal hradit [Anonymizováno] ve dvou splátkách každého 28. dne měsíce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve výši 2 547 Kč. Pojistný vztah zanikl dne 3. 10. 2024 z důvodu neplacení [Anonymizováno], neboť žalovaný neuhradil splátku [Anonymizováno] splatnou dne 28. 4. 2024, a neučinil tak ani dodatečně. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala, žalovaný dlužnou částku však neuhradil. Žalovaná částka tak představuje neuhrazené [Anonymizováno] za období od [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě [Anonymizováno] soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřela [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu č. [hodnota] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ]. Počátek [Anonymizováno] byl sjednán na den [datum]. [Anonymizováno] byla uzavřena na dobu neurčitou a [Anonymizováno] bylo sjednáno na částku 5 094 Kč ročně (viz [Anonymizováno] smlouva č. [hodnota] -[Anonymizováno]). Následně došlo ke zvýšení [Anonymizováno] na částku 5 588 Kč ročně, splátka tak činila 2 794 Kč (viz rekapitulace stavu [Anonymizováno] smlouvy, [datum], [Anonymizováno] s názvem „[Anonymizováno] výše [Anonymizováno] “, [Anonymizováno] údaje k úhradě [Anonymizováno], doklady o odeslání). Žalovaný nehradil [Anonymizováno] řádně a včas. [Anonymizováno] smlouva zanikla dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] a byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 219 Kč (viz [Anonymizováno] o [Anonymizováno] ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], [Anonymizováno] o odeslání). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky [Anonymizováno] upomínkou ze dne [datum], [datum] (viz [Anonymizováno] upomínka ze dne [datum], [datum], [Anonymizováno] o odeslání).
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena [Anonymizováno] ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z., kterou se se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalovanému jako pojistníkovi poskytnout mu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a žalovaný jako pojistník se zavázal zaplatit pojistiteli pojistné. Na projednávanou věc se aplikuje rovněž zákon č. zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Pojistný vztah tak následně zanikl z důvodu nehrazení pojistného. Žalovaný se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.