Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za prodlení žalované s nástupem k odstranění reklamovaných vad díla. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na jejímž základě žalovaná provedla [Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] “ (dále jen „smlouva o dílo“, nebo „smlouva“). Po předání a převzetí díla dne [datum] začala běžet smluvená záruční doba v délce 120 měsíců. Po [Anonymizováno], které žalobce dne [datum] u žalované reklamoval způsobem předvídaným smlouvou. Žalovaná však podle jeho tvrzení nenastoupila k jejich [Anonymizováno] ve smluvně sjednané lhůtě 10 dnů od reklamace, která byla smluvně stanovena bez ohledu na to, zda považovala reklamaci za neoprávněnou. Přestože žalovaná převzetí reklamace potvrdila dne [datum], k odstranění reklamovaných vad nastoupila až dne [datum] převzetím [Anonymizováno]. Žalobce měl za to, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] v prodlení se splněním své smluvní povinnosti zahájit odstraňování reklamovaných vad. S odkazem na čl. XIV odst. 7 smlouvy o dílo žalobce tvrdil, že mu vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý den prodlení. Za dobu 198 dnů vyčíslil smluvní pokutu částkou [částka] a k její úhradě žalovanou vyzval dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaná smluvní pokutu ve stanovené lhůtě neuhradila, dostala se podle žalobce od [datum] do prodlení. Přes následná jednání účastníků a zaslání předžalobní výzvy dne [datum] nedošlo k dobrovolnému splnění uplatněného nároku, a proto se žalobce domáhal jeho přiznání soudní cestou.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. Namítala, že jí nevznikla povinnost nastoupit k odstranění reklamovaných vad, a tudíž ani povinnost hradit smluvní pokutu. Tvrdila, že žalobce vady neuplatnil řádně a včas, neboť reklamaci podal až dne [datum], přestože se podle odborného posudku měly vady projevovat již od roku [Anonymizováno]. Podle žalované tak nebyla dodržena povinnost vytknout vady bez zbytečného odkladu po jejich zjištění ve smyslu smlouvy o dílo a § 1921 o. z. Z toho dovozovala, že jí nevznikla smluvní povinnost nastoupit k odstranění vad ve lhůtě stanovené smlouvou, a proto nemohla být ani v prodlení zakládajícím nárok na smluvní pokutu. Současně tvrdila, že ani v případě důvodnosti reklamace neporušila povinnost stanovenou v čl. XIV odst. 7 smlouvy o dílo. Výklad pojmu „nastoupit k odstranění vady“ spojovala již s prvními úkony směřujícími k prověření a řešení reklamace. Uváděla, že bezprostředně po obdržení reklamace její přijetí potvrdila, zajistila místní šetření, komunikovala se žalobcem, prováděla zjišťování příčin vad a obstarávala odborné posouzení jejich stavu. Podle jejího názoru tak k odstranění reklamovaných vad nastoupila včas a po celou dobu činila kroky směřující k jejich odstranění. Konečně zpochybnila i platnost a vymahatelnost ujednání o smluvní pokutě. Tvrdila, že smlouva nedostatečně vymezuje povinnost, jejíž porušení je sankcionováno, neboť pojem „nastoupit k odstranění vady“ nijak nedefinuje. Dále namítala, že smluvní ujednání upravující reklamace a smluvní pokutu jsou v rozporu s dobrými mravy, neboť byla součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky a žalovaná neměla možnost jejich obsah jakkoli ovlivnit. Z uvedených důvodů navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
3. Žalovaná v průběhu řízení podáním ze dne [datum] (po dvou jednáních ve věci a po poučení o koncentraci podle § 118b o. s. ř ke dni uplynutí lhůty soudem poskytnuté lhůty), uplatnila proti žalobci vzájemný návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Ten odůvodnila tvrzením, že jí v souvislosti s opožděně reklamovanými vadami žalobcem vznikly zvýšené náklady na jejich odstranění. Soud k tomuto vzájemnému návrhu nepřihlédl, neboť byl uplatněn až po koncentraci řízení, a především byl založen na samostatném skutkovém základu odlišném od původní obrany proti žalobě. Nadto sama žalovaná tvrdila, že svůj nárok vůči žalobci poprvé uplatnila až výzvou ze dne [datum], tedy v době, kdy řízení již probíhalo a účinky koncentrace řízení již nastaly. Za této situace nebylo možné vzájemný návrh v tomto řízení projednat. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. [Anonymizováno]) účinky koncentrace řízení dopadají i na později uplatněné změny žaloby a další dispoziční úkony účastníků, jimiž je do řízení vnášen nový skutkový základ, neboť po koncentraci již nelze přihlížet k novým skutečnostem a důkazům, které nespadají pod zákonné výjimky.[právnická osoba] závěrečné řeči žalovaná pro případ, že by soud shledal nárok žalobce po právu, navrhla moderaci smluvní pokuty. Namítala, že sjednaná smluvní pokuta plní funkci paušalizované náhrady škody, přičemž žalobci v důsledku vytýkaného prodlení žádná skutečná škoda nevznikla. Současně poukazovala na nepřiměřenost požadované částky vzhledem k okolnostem případu a svým majetkovým poměrům, přičemž dovozovala, že její přiznání v plné výši by pro ni mělo až likvidační důsledky.5. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] uzavřely smlouvu, přičemž žalobce byl v pozici [Anonymizováno] a žalovaná v pozici [Anonymizováno]. Dále bylo nesporné, že žalobce zaslal reklamaci dne [datum], kterou žalovaná oficiálně přijala dne [datum].6. Z listinných důkazů soud zjistil následující:7. Podle článku XIV. odst. 2 smlouvy žalovaná poskytovala na dílo záruku 120 kalendářních měsíců. Podle odst. 4 byl žalobce povinen vady reklamovat u žalované bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, přičemž v reklamaci musely být vady popsány a uvedeno, jak se projevují. Podle odst. 5 byla žalovaná povinna nejpozději do 5 dnů po obdržení reklamace písemně oznámit, zda reklamaci uznává, či neuznává. Pro případ, že tak neučiní, má se za to, že reklamaci neuznává. Vždy však musí písemně sdělit, v jakém termínu nastoupí k odstranění vady. Termín nesmí být delší, než 10 dnů od obdržení reklamace, a to bez ohledu na to, zda žalovaná reklamaci uznává či neuznává (smlouvou o dílo ze dne [datum]).8. Podle XIV odst. 7 smlouvy byla žalovaná povinna nastoupit neprodleně k odstranění reklamované vady, nejpozději však do 10 dnů po obdržení reklamace, a to i v případě, že reklamaci neuznává. Pokud tak neučiní, je povinna uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý den prodlení. Podle odst. 9 prokáže-li se ve sporných případech, že objednatel reklamoval neoprávněně, je žalobce povinen uhradit žalované veškeré jí v souvislosti s odstraněním vady prokazatelně vzniklé a doložené náklady (smlouvou o dílo ze dne [datum]).9. Dopisem datovaným dne [datum] žalobce reklamoval vady díla, které jsou podrobně popsány v příloze č. [hodnota] s tím, že požadoval odstranění vad opravou. Příloha reklamace obsahovala technický posudek vypracovaný a podepsaný [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, ze dne [datum]. Příloha vymezila vady jako: [hodnota] Reklamace byla odeslána [datum]. (dopisem ze dne [datum] s přílohou č. [hodnota] vč. doručeny datové zprávy).10. Zprávou ze dne [datum] žalovaná potvrdila přijetí reklamace ze dne [datum] a uvedla, že v nejbližší době bude žalobce kontaktován ohledně dalšího postupu (potvrzením přijetí reklamace vč. doručenky datové zprávy).11. Zprávou odeslanou dne [datum] (odeslanou i e-mailem [datum]) zaměstnankyní [jméno FO] žalovaná odkázala na výsledky místního šetření ve 33. týdnu. Uvedla, že s některými příčinami vad podle posudku žalobce se ztotožňuje. Zároveň ale uvedla, že mnohé (téměř všechny vady) se evidentně projevovaly delší dobu bez reklamace. Podle názoru žalované se tedy v důsledku zanedbání údržby budovy škody znásobily. Žalovaná projevila ochotu vady odstranit, avšak požadovala, aby se žalobce na rozsahu oprav finančně podílel. Závěrem konstatovala, že je po nutných přípravách připravena zahájit opravy v první [Anonymizováno] (zprávou [jméno FO] ze dne [datum] do datové schránky a e-mailem dne [datum]).12. Dopisem ze dne [datum] žalobce na základě předchozího jednání požádal žalovanou o vyhotovení protokolu o reklamaci, v němž bude podrobně upraven rozsah vad, datum zahájení oprav a délka oprav a předpokládaný způsob provedení oprav a dále uvedení, zda žalovaná předpokládá, že opravy omezí užívání opravovaných staveb. Zdůraznil, že stavbu užíval v souladu s určením a prováděli běžnou údržbu a kontrolu, neboť jiný způsob kontroly žalovaná jako zhotovitel neurčila. Uvedla, že [Anonymizováno] začaly projevovat v [Anonymizováno]. V závěru uvedl, že podle smlouvy se žalovaná do 5 dnů nevyjádřila, zda reklamaci uznává, nastupuje tak podle žalobce domněnka, že ji žalovaná uznává (dopisem ze dne [datum]).13. Zprávou ze dne [datum] žalovaná setrvala na tom, že rozsah závad je enormní z důvodu včasného neohlášení jejich projevu a podle zjištění žalované se musely projevovat již [Anonymizováno]. Uvedla, že v současnosti provádí konzultace s dodavatelem systému [Anonymizováno] a připravuje [Anonymizováno]. Předpokládá zahájení prací [datum] s tím, že práce budou dokončeny [datum]. O postupu a rozsahu prací bude žalobce informovat do [datum] (zprávou ze dne [datum]).14. Zprávou ze dne [datum] divize [jméno FO] -[Anonymizováno]. [Anonymizováno] žalované předložil vyjádření k reklamovaným vadám na základě prohlídky. Konstatoval, že je nutné provést opravu reklamovaných míst. Konstatoval však, že vady nemohly vzniknout v současnosti, ale začaly se projevovat již [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ovlivňuje více faktorů a doporučuje je vyplnit hmotou na bázi [Anonymizováno]. Z uvedeného důkazu má soud za prokázané, že již ke dni [datum] měla žalovaná k dispozici přehled, jak správně vady odstranit a měla vyjasněný podrobný technologický postup odstranění vad (vyjádřením ze dne [datum] divize [jméno FO] -[Anonymizováno].).15. Zprávou zaměstnankyně [jméno FO] ze dne [datum] žalovaná zaslala avizovaný časový přehled, v němž práce na odstranění vad rozvrhla do období mezi [datum] a [datum], současně v tomto přehledu žalovaná uvedla, že poškození je v rozsahu, který je dán zanedbanou údržbou a pozdním hlášení reklamace (zprávou [jméno FO] ze dne [datum]).16. Zprávou ze dne [datum] žalobce opětovně žádal o zaslání technologického a pracovního postupu oprav. Poukázal na to, že opravované pavilony jsou zřízeny pro [Anonymizováno]. Bude proto třeba upřesnit, jak budou práce postupovat, tedy zda z [Anonymizováno], nebo [Anonymizováno]. Vyjádřil zájem na [Anonymizováno] a projevil zájem o účast na zahájení oprav [datum] (dopisem ze dne [datum]).17. V reakci na předchozí zprávu žalovaná sdělila, že vše podstatné uvedla ve zprávě ze dne [datum], jejíž přílohou byla zpráva společnosti [jméno FO]. Odkazovala na návrh opravy. Uvedla, že veškeré další detaily budou domluveny [datum] ve [Anonymizováno] se má dostavit technik p. [jméno FO] s tím, že tento den ale ještě nebudou práce zahájeny (zprávou žalované odeslanou dne [datum]).18. Zprávou ze dne [datum] doručenou žalované dne [datum] žalobce konstatoval, že do dnešního dne nebylo učiněno nic k odstranění reklamovaných vad, a to ani s ohledem na zaslaný harmonogram prací. Přitom již mezi [datum] – [datum] se měly [Anonymizováno]. Žalobce proto žalovanou vyzval k neprodlenému zahájení záručních oprav, aby se nedocházelo k [Anonymizováno]. Současně požádal o zaslání nového harmonogramu, aby mohl zajistit [Anonymizováno] v průběhu prací (dopisem ze dne [datum] vč. doručenky).19. Dopisem ze dne [datum] žalobce odkázal na vyjádření žalované ze dne [datum] a očekával již dříve sjednané zahájení prací. Uvedl, že prioritou je před zimním obdobím zajistit, aby [Anonymizováno]. Odkázal na to, že prodlevy se zahájením prací nesvědčí o snaze o pozitivní řešení. Opakovaně proto vyzýval k neprodlenému zahájení záručních oprav. Po zaslání harmonogramu a technologického a pracovního postupu přivítá schůzku k doladění provozních záležitostí (dopisem ze dne [datum] vč. doručenky datové zprávy).20. Zprávou ze dne [datum] uvedl zaměstnanec žalované [tituly před jménem] [jméno FO], že po odeznění [Anonymizováno] provede žalovaná dočasné zajištění vad tak, aby v [Anonymizováno] nedocházelo k další degradaci konstrukcí. Konkrétní práce proběhnou za vhodných klimatických podmínek. Zopakoval však, že rozsah vad je dán zanedbáním údržby a vyzval k dalšímu jednání (zprávou ze dne [datum]).21. Dopisem ze dne [datum] žalobce reagoval na přípis žalované [datum] a uvedl, že podle smlouvy náklady na odstranění reklamované vady nese zhotovitel i ve sporných případech až do rozhodnutí soudu. Rekapituloval, že již [datum] žalovaná potvrdila přijetí reklamace s příslibem odstranění vad, doposud však práce nezahájila a vady neodstranila. Konstatoval, že [datum] obdržel harmonogram prací, podle nějž měly být zahájeny [datum]. Na tento den žalobce zajistil stavební dozor a koordinátora BOZP, ale harmonogram nebyl dodržen. [datum] žalovaná slíbila zahájení prací po odeznění sněhové kalamity, ale ani ten nedodržela. Konstatovala, že zevní [Anonymizováno] se dále poškozuje a uplatní proto další reklamace, či náhradu škody (dopisem ze dne [datum] vč. doručenky datové zprávy).22. Dne [datum] žalovaná navrhla žalobci dohodu o narovnání týkající se odstranění vad. Žalovaná by se podle ní zavázala zahájit další fázi odstraňování vad díla podle reklamace, s tím, že je dokončí do dvou měsíců a nově se zaváže provádět odstraňování vad bez ohledu na klimatické podmínky využitém nadstandardních technologií materiálů. Veškeré další nároky ze sporných práv by tím byly vypořádány. Žalobce dohodu nepodepsal (návrhem dohody o narovnání).23. Dne [datum] podepsali žalobce a žalovaná zápis o odevzdání a převzetí staveniště za účelem opravy [Anonymizováno] a zápis o odevzdání a převzetí staveniště za účelem opravy reklamačních závad na [Anonymizováno] s odkazem na reklamaci ze dne [datum] s termínem ukončení [datum] (zápisy o odevzdání převzetí staveniště).24. Dne [datum] podepsali žalobce a žalovaná dohodu o koordinaci BOZP za účelem provedení záručních oprav (dohodou o koordinaci BOZP).25. E-mailovou zprávou ze dne [datum] zaměstnanec žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal žalované informace k barevné specifikaci fasády (e-mailem ze dne [datum]).26. Výzvou ze dne [datum] žalobce vznesl nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s odstraněním reklamovaných vad v délce 198 dnů s odkazem na smluvní ujednání. Tuto smluvní pokutu vyčíslil částkou [částka] (výzvou ze dne [datum] vč. doručenky datové zprávy).27. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] (předžalobní výzvou vč doručenky datové zprávy).28. Z nepodepsaného návrhu smlouvy o dílo jako součásti zadávací dokumentace a zadávací dokumentací k podlimitní zakázce soud nezjistil pro věc nic podstatného.29. Shora uvedené listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, úplné a vzájemně souladné. Jelikož mezi účastníky nebyla sporná jejich pravost ani správnost a ani z obsahu spisu nevyplynuly okolnosti zpochybňující jejich autenticitu či vypovídací hodnotu, vzal soud skutečnosti z nich plynoucí za prokázané.30. Soud pro nadbytečnost zamítl provedení listinných důkazů směřujících k vzájemnému nároku žalované vůči žalobci (výzva k dobrovolnému splnění povinnosti ze dne [datum] vč. doručenky a uplatnění nároku ze dne [datum] vč. doručenky), neboť pro posuzovanou věc nebyly tyto důkazy nijak relevantní a jak uvedeno shora, ke vzájemnému nároku žalované vznesenému po koncentraci soud v řízení nijak nepřihlížel.31. Soud dále zamítl i návrh žalované strany na důkaz znaleckým posudkem z oboru stavebnictví za účelem prokázání, že vady na budově se projevovaly již [Anonymizováno] reklamací, neboť soud je toho názoru, že vzhledem ke znění smlouvy je zcela nerozhodné, zda byla reklamace oprávněná či neoprávněná, neboť žalovaná se smluvně zavázala odstranit vady ve stanoveném termínu bez ohledu na to, zda reklamaci uznává, či nikoliv. Žalované pak podle smluvních ujednání svědčilo vlastní právo domáhat se proti žalobci nároku z neoprávněné reklamace v samostatném řízení. Zjišťování, kdy (a které) vady se na budově projevily, se proto zcela míjí s předmětem řízení a soud proto považoval návrh na dokazování znaleckým posudkem za nadbytečný.32. Z výpovědi svědkyně bývalé [Anonymizováno] žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] (vyslechnuté po poučení podle § 126a o.s.ř.) soud zjistil, že vady [Anonymizováno] a [Anonymizováno] části objektu byly ze strany žalobce zjištěny na [Anonymizováno], kdy si zaměstnanci všimli zejména [Anonymizováno]. Za účelem posouzení rozsahu vad žalobce přizval odborného konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO], který vady zdokumentoval a jehož podklady byly následně využity při reklamaci odeslané žalované dne [datum]. Žalovaná převzetí reklamace potvrdila a dne [datum] proběhlo místní šetření za účasti jejího stavbyvedoucího pana [jméno FO]. Svědkyně uvedla, že na místním šetření žalovaná zpochybňovala řádnou údržbu objektu a poprvé zmínila požadavek finanční spoluúčasti žalobce na odstranění vad. Vyloučila, že by pan [jméno FO] přímo na místním šetření provedl nějaké práce na objektu, či měření, především obhlédl stavbu a ukazovali mu jednotlivé vady. Domlouval se hlavně postup, tedy zda opravy proběhnou z [Anonymizováno]. Následně mezi účastníky probíhala písemná komunikace týkající se způsobu odstranění vad a termínů zahájení prací. Žalovaná podle svědkyně avizovala zahájení oprav v [Anonymizováno], k němu však nedošlo. Dne [datum] sice proběhlo setkání se zástupci žalované, to ale proběhlo v zasedací místnosti jako klasická schůzka. Opět se zde řešila především finanční spoluúčast domova. Následovalo předložení dalšího harmonogramu prací, přičemž k předání staveniště a zahájení vlastních oprav došlo až dne [datum]. Svědkyně dále uvedla, že jí není známo, že by žalovaná v období od reklamace, tj. od [Anonymizováno] do převzetí staveniště prováděla v areálu jakékoli stavební práce nebo jiné činnosti směřující k odstraňování reklamovaných vad. Potvrdila rovněž, že ze strany žalobce nebyly žádné překážky, které by žalované bránily zahájit práce dříve, přičemž běžnou podmínkou zahájení prací bylo předchozí převzetí staveniště a koordinace postupu s žalobcem s ohledem na provoz zařízení sociálních služeb. Svědkyně si současně nebyla vědoma toho, že by v areálu proběhla prohlídka pracovníky společnosti [jméno FO] -Gobain, avšak připustila, že areál byl veřejně přístupný a měl i vstup mimo [Anonymizováno].33. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že jako technický konzultant žalobce byl na [Anonymizováno] přizván k posouzení zjištěných vad díla. Vady na místě zdokumentoval a dne [datum] zpracoval odbornou zprávu, která následně sloužila jako podklad reklamace. Za hlavní reklamovanou vadu označil [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž uvedl, že po [Anonymizováno] ke ztrátě jejích funkčních vlastností a zpravidla je nutná její výměna. Svědek se osobně účastnil místního šetření dne [datum] za účasti zástupců žalované. Na této schůzce byly reklamované vady pouze prohlíženy a diskutovány, přičemž zástupci žalované vyjadřovali názor, že vady byly reklamovány opožděně a že objekt nebyl dostatečně udržován. Svědek vyloučil, že by při této příležitosti byly prováděny jakékoli stavební či přípravné práce směřující k odstranění vad. K organizaci oprav svědek uvedl, že před zahájením stavebních prací bylo nezbytné převzetí a vymezení staveniště, zejména s ohledem na provoz [Anonymizováno]. Teprve následně mohly být prováděny vlastní stavební práce. Podle jeho výpovědi bylo staveniště žalovanou převzato až v [Anonymizováno], přičemž předávací protokol sám zpracovával. Do té doby probíhala mezi účastníky komunikace ohledně zahájení oprav a koordinace jejich provedení.34. Soud neměl důvod zpochybňovat věrohodnost výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ani svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Jejich výpovědi byly přesvědčivé, v rozhodných skutečnostech konzistentní a nacházely oporu v obsahu provedených listinných důkazů. Naopak nebyly zjištěny žádné rozpory či okolnosti, které by jejich důkazní hodnotu oslabovaly. Soud proto vzal skutečnosti z těchto svědeckých výpovědí plynoucí za prokázané.35. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], administrativní pracovnice žalované odpovědné mimo jiné za evidenci a administraci reklamací, soud zjistil, že reklamace žalobce byla žalované doručena prostřednictvím datové schránky a po jejím přijetí byla v souladu s interními postupy předána k vyřízení odpovědným pracovníkům, zejména stavbyvedoucímu [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně bylo žalobci potvrzeno přijetí reklamace. Svědkyně současně uvedla, že její role byla výlučně administrativní a nepodílela se na technickém řešení reklamace ani na organizaci stavebních prací. Dále vypověděla, že ze služební komunikace zaznamenala opakované požadavky žalobce na převzetí staveniště a zahájení odstraňování reklamovaných vad. Současně zaregistrovala, že žalovaná v průběhu jednání požadovala po žalobci finanční spoluúčast na odstranění reklamovaných vad, a to přibližně ve výši [částka]. Mezi účastníky probíhala diskuse o otázce včasnosti reklamace a vlastní řešení reklamace se časově prodloužilo mimo jiné v souvislosti s touto otázkou. Svědkyně naproti tomu neměla poznatky o konkrétním průběhu stavebních prací, nepotvrdila ale, že by před převzetím staveniště docházelo k objednávkám materiálu nebo k jiným konkrétním technickým úkonům směřujícím k odstranění reklamovaných vad.36. I výpověď svědkyně [jméno FO] [jméno FO] soud hodnotí jako přesvědčivou a věrohodnou a plně konzistentní s provedenými listinami.37. Z výpovědi svědka [adresa] soud zjistil, že po obdržení reklamace byl pověřen jejím technickým řešením a v [Anonymizováno] provedl prohlídku reklamovaných vad v areálu žalobce. Dne [datum] se zúčastnil společného místního šetření za účasti zástupců obou stran a [tituly před jménem] [jméno FO]. Na základě výsledků prohlídky zastával názor, že k zatékání do konstrukce docházelo delší dobu a že vady byly reklamovány opožděně. Za účelem posouzení vhodného způsobu opravy následně spolupracoval se zástupcem společnosti [jméno FO] a společně provedli další prohlídky objektu. Soud neuvěřil výpovědi svědka v části, v níž uvedl, že již na místě během schůzky [datum] pořizoval [Anonymizováno] a prováděl orientační zaměření objektu pro zajištění [Anonymizováno] potřebného k opravám. Tato jeho výpověď zůstala vzhledem k ostatním provedeným důkazům (listinám i výpovědím dalších svědků) zcela osamocena. Ohledně vzorků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] i vyvrácena provedenou e-mailovou zprávou ze dne [datum], kterou zaměstnanec žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] teprve uvedeného dne žalované specifikoval typ [Anonymizováno]. Soud neuvěřil ani tomu, že již na místním šetření mělo být provedeno zaměření pro [Anonymizováno]. Je to stěží uvěřitelné proto, že žalovaná byla sama zhotovitelem stavby a měla dokumentaci k objektu, z níž sama mohla vycházet pro účely zjištění rozsahu oprav a určení, jaké lešení a v jakém rozsahu bude potřeba zajistit. Sám svědek i svědek [jméno FO] (viz dále) uvedli, že archivovanou smluvní a stavební dokumentaci v této potřebovali a dohledávali. Svědek popsal, že po místním šetření probíhaly přípravné práce, které definoval jako zjišťování vhodného technického řešení opravy, zajišťování materiálu, [Anonymizováno] a personálních kapacit a ve spolupráci s výrobním ředitelem žalované byly připravovány harmonogramy oprav. Potvrdil rovněž, že žalovaná na místo dne [datum] opětovně vyslala zástupce společnosti [jméno FO] k prohlídce stavby, aniž by o tom žalobce předem vyrozuměla.38. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že jako výrobní ředitel žalované odpovídal za organizaci řešení reklamace po jejím doručení v [Anonymizováno] přijetí reklamace bylo podle jeho výpovědi nutné dohledat archivovanou smluvní a technickou dokumentaci, seznámit se s původní zakázkou, ověřit skutkový stav na místě a zvolit způsob odstranění vad. Reklamace byla přidělena stavbyvedoucímu [jméno FO], který měl reklamované vady prověřit a navrhnout další postup. Žalovaná po obdržení reklamace zajišťovala podklady pro odstranění vad, konzultovala způsob opravy s dodavateli materiálů, prověřovala dostupnost technologií po uplynutí přibližně deseti let od realizace díla, zajišťovala materiál, technické vybavení, subdodavatele a personální kapacity potřebné k provedení oprav. Potvrdil rovněž, že žalovaná měla pochybnosti o včasnosti reklamace a že v této souvislosti byla mezi účastníky diskutována možnost finanční spoluúčasti žalobce na nákladech opravy. K vlastní realizaci opravy svědek uvedl, že mezi doručením reklamace a převzetím staveniště dne [datum] existoval časový odstup, který spojoval zejména s přípravou technického řešení, zajištěním potřebných kapacit, specifiky reklamované zakázky a organizací prací v areálu domova pro seniory. Potvrdil, že protokol o převzetí staveniště ze dne [datum] podepsal jménem žalované. Současně vypověděl, že za „nastoupení k odstranění vady“ považuje již zahájení činností směřujících k vyřízení reklamace, nikoli až fyzické převzetí staveniště a zahájení stavebních prací.39. Výpověď svědka [jméno FO] soud hodnotil jako věrohodnou z hlediska průběhu prováděných činností a souslednosti postupu, který současně vyplývá i z listinných důkazů a výpovědí ostatních svědků. Soud nicméně zcela oddělil svědkovo subjektivní hodnocení významu „převzetí staveniště“, neboť toto nemá ve svědecké výpovědi místa.40. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:41. Žalobce dne [datum] uplatnil u žalované reklamaci vad díla spočívajících zejména v [Anonymizováno]. Žalovaná reklamaci převzala a zabývala se jejím posouzením, přičemž v průběhu následujících měsíců prováděla jen různé administrativní, organizační a technické přípravné úkony směřující k posouzení reklamace a přípravě jejího řešení. Současně však kontinuálně zpochybňovala včasnost reklamace a požadovala po žalobci finanční spoluúčast na odstranění vad. V období od uplatnění reklamace do [datum] žalovaná nepřevzala staveniště a nezahájila vlastní stavební práce směřující k odstranění reklamovaných vad. K převzetí staveniště došlo až dne [datum] a teprve následně byly zahájeny práce vedoucí k odstranění reklamovaných vad, které byly dokončeny v [Anonymizováno].42. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o dílo, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.43. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] vyplývá, že se jedná o závazkový vztah vzniklý přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se však práva a povinnosti vzniklé z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posuzují již podle nové právní úpravy, nastalo-li porušení smlouvy po [datum]. Jelikož reklamace vad, jakož i tvrzené prodlení žalované s nástupem k jejich odstranění, nastaly až v roce [Anonymizováno], použije se na posouzení následků porušení smluvních povinností občanský zákoník, zatímco samotný obsah smluvního závazku se řídí obchodním zákoníkem.44. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu, vznikne věřiteli právo požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda.45. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované reklamaci vad díla a že žalovaná její přijetí dne [datum] potvrdila. Mezi účastníky bylo naopak sporné, zda žalovaná byla povinna k odstranění reklamovaných vad nastoupit ve smluvně stanovené lhůtě, a zda jí v důsledku jejího postupu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu.46. Předmětem sporu se tak v prvé řadě stal výklad ustanovení smlouvy týkající se nástupu k odstranění vady, a to jak v návaznosti na posouzení reklamace žalovanou, tak z hlediska samotného jazykového výkladu toho, co se nástupem k odstranění vad rozumí a jaké činnosti žalované lze pod toto vymezení subsumovat.47. K prvé otázce soud považuje za rozhodující obsah smluvní úpravy práv a povinností účastníků při uplatnění reklamace. Podle čl. XIV odst. 7 smlouvy o dílo byl zhotovitel povinen nastoupit neprodleně k odstranění reklamované vady, nejpozději však do 10 dnů po obdržení reklamace, a to i v případě, že reklamaci neuznává. Smlouva současně výslovně upravovala způsob řešení sporů o oprávněnost reklamace, když stanovila, že případné spory o oprávněnost reklamace nemají odkladný účinek na povinnost zhotovitele reklamovanou vadu odstranit.48. Za této smluvní úpravy proto není pro posouzení vzniku nároku na smluvní pokutu rozhodující, zda byly pochybnosti žalované o včasnosti či oprávněnosti reklamace důvodné. I kdyby byly námitky žalované ve vztahu k opožděnosti reklamace opodstatněné, smlouva jí neposkytovala oprávnění odložit nástup k odstranění reklamovaných vad až do vyřešení tohoto sporu. Naopak jí bez dalšího ukládala povinnost k odstranění reklamovaných vad nastoupit bez ohledu na její stanovisko k oprávněnosti reklamace a případné nároky související s neoprávněně uplatněnou reklamací řešit jí umožnila řešit až samostatně postupem předvídaným smlouvou.49. Obrana žalované založená na tvrzení, že reklamace byla uplatněna opožděně, proto sama o sobě není způsobilá vyloučit vznik povinnosti podle čl. XIV odst. 7 smlouvy o dílo ani vznik nároku na smluvní pokutu. Pro posouzení důvodnosti žaloby je podstatné především to, zda žalovaná po obdržení reklamace ve smluvně stanovené lhůtě nastoupila k odstranění reklamovaných vad.50. Z rozsáhlého a vyčerpávajícího dokazování má soud za bezpečně prokázané, že po obdržení reklamace žalovaná prováděla činnost směřující primárně k posouzení její důvodnosti. Teprve v [datum] (tři týdny po reklamaci) realizovala místní šetření. V dalším období pak sice zajišťovala podklady, komunikovala s výrobci materiálů, opatřovala stanoviska a připravovala technické řešení opravy. Tyto úkony však samy o sobě nepředstavovaly odstranění reklamované vady ani nástup k jejímu odstranění ve smyslu čl. XIV odst. 7 smlouvy.51. Soud nepřisvědčil výkladu žalované, podle něhož již samotné interní prověřování reklamace, zajišťování podkladů, konzultace s dodavateli či příprava materiálu představovaly splnění povinnosti nastoupit k odstranění vady. Takový výklad by vedl k absurdnímu výsledku a zbavoval smluvní ujednání o desetidenní lhůtě jeho praktického významu, neboť splnění povinnosti by bylo závislé výlučně na vnitřních procesech zhotovitele, které nejsou vůči objednateli zjistitelné ani kontrolovatelné.52. Naopak soud má za to, že pojem „nastoupit k odstranění reklamované vady“ je nutno vykládat jako započetí činností bezprostředně směřujících k samotnému odstranění vady na místě plnění Takový výklad odpovídá jazykovému významu použitého výrazu i účelu smluvní úpravy, jímž bylo zajistit rychlou nápravu záručních vad a zabránit jejich dalšímu rozšiřování.53. V posuzované věci nebylo prokázáno (přičemž žalované k tomu bylo dáváno opakovaně poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.), že by žalovaná ve lhůtě deseti dnů od uplatnění reklamace zahájila na místě jakékoli práce reálně směřující k odstranění reklamovaných vad. Naopak z provedených důkazů vyplynulo, že k převzetí staveniště došlo až dne [datum] a teprve následně byly vlastní reklamované vady odstraňovány. Žalovaná se proto dostala do prodlení s povinností stanovenou v čl. XIV odst. 7 smlouvy o dílo, s nímž smlouva spojuje vznik nároku žalobce na smluvní pokutu.54. Soud se dále zabýval námitkou žalované, že ujednání čl. XIV odst. 5 a 7 smlouvy o dílo jsou v rozporu s dobrými mravy, respektive se zásadami poctivého obchodního styku, a to zejména proto, že byla součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky a žalovaná neměla možnost jejich obsah individuálně ovlivnit. Ani této námitce soud nepřisvědčil. Předně je třeba uvést, že samotná skutečnost, že smluvní podmínky byly součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky a nebyly předmětem individuálního vyjednávání, nečiní smluvní ujednání bez dalšího neplatným ani rozporným s dobrými mravy. Žalovaná je profesionálním stavebním podnikatelem účastnícím se zadávacího řízení ve svém podnikatelském oboru a zcela dobrovolně se rozhodla podat nabídku za znalosti zadávacích podmínek včetně reklamačního režimu a smluvních sankcí. Musela proto při tvorbě své nabídky zohlednit i rizika plynoucí ze sjednaných smluvních podmínek.55. Nelze rovněž přehlédnout ani vzájemné postavení účastníků smluvního vztahu. Žalobce je [Anonymizováno] [Anonymizováno], jeho činnost je zaměřena výhradně na péči o [podezřelý výraz] [Anonymizováno]. Naproti tomu žalovaná je profesionální stavební společností disponující odborným aparátem, technickým zázemím a zkušenostmi s realizací i reklamacemi stavebních zakázek. Je proto logické a legitimní, že smlouva svou konstrukcí od počátku přenášela zvýšenou odpovědnost za technické řešení záručních vad právě na zhotovitele jako odborně silnější smluvní stranu. Konstrukce smlouvy, podle níž je zhotovitel povinen k odstranění reklamované vady nastoupit i tehdy, pokud reklamaci neuznává, není v obchodních vztazích neobvyklá ani nepřiměřená. Jejím účelem bylo zamezit tomu, aby se v průběhu sporu o oprávněnost reklamace vady dále prohlubovaly a aby objednatel nesl negativní důsledky dlouhotrvajícího sporu mezi účastníky. Smlouva navíc zhotoviteli neodnímala možnost bránit svá práva, byť mu umožňovala až následně uplatnit vůči objednateli nároky vyplývající z případné neoprávněnosti reklamace. Soud proto neshledal, že by posuzovaná smluvní ustanovení vybočovala z mezí poctivého obchodního styku nebo že by jejich aplikace v projednávané věci vedla k výsledku odporujícímu dobrým mravům.56. S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z čl. XIV odst. 7 smlouvy o dílo nastoupit k odstranění reklamovaných vad nejpozději do 10 dnů od obdržení reklamace. Reklamace byla žalované doručena dne [datum], desetidenní lhůta k nástupu k odstranění vad proto marně uplynula dne [datum] a od následujícího dne se žalovaná ocitla v prodlení. Z provedeného dokazování vyplývá, že k faktickému převzetí staveniště a zahájení prací směřujících k odstranění reklamovaných vad došlo až dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] tak žalované vznikla povinnost hradit žalobci smluvní pokutu ve sjednané výši [částka] za každý započatý den prodlení. Jelikož prodlení trvalo celkem [hodnota] dní, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu v celkové výši [částka], který soud shledal po právu.57. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.58. Žalovaná v závěrečné řeči pro případ neúspěchu ve věci navrhla moderaci smluvní pokuty podle § 2051 občanského zákoníku. Argumentovala zejména tím, že žalobci v důsledku pozdního nástupu k odstranění vad nevznikla žádná majetková újma, kterou by smluvní pokuta měla nahrazovat, zatímco povinnost uhradit smluvní pokutu v žalované výši pro žalovanou představuje mimořádně zatěžující zásah.59. Soud předně konstatuje, že žalovaná tento návrh uplatnila poprvé až v závěrečné řeči po skončení dokazování. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu návrh na moderaci smluvní pokuty nepředstavuje samostatný nárok ani novou skutkovou obranu, k níž by nebylo možno po koncentraci řízení přihlížet. Posouzení přiměřenosti smluvní pokuty je součástí rozhodování soudu o uplatněném nároku a soud se jím může zabývat i tehdy, byl-li návrh na moderaci uplatněn až v pozdější fázi řízení (srov. zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno]. Účinky koncentrace řízení se však nadále uplatní ve vztahu ke skutkovému základu, z něhož soud při moderaci vychází. Soud proto mohl důvodnost návrhu na moderaci posoudit pouze na základě skutečností tvrzených a důkazů provedených do koncentrace řízení, nikoliv na základě nových skutkových tvrzení uplatněných teprve v závěrečném návrhu.60. Návrh žalované na moderaci smluvní pokuty však soud neshledal důvodným.61. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu nelze přiměřenost smluvní pokuty posuzovat izolovaně pouze podle její konečné výše, nýbrž zejména podle hodnoty a významu zajišťované povinnosti a funkce, kterou měla smluvní pokuta v konkrétním smluvním vztahu plnit. Smluvní pokuta přitom nemusí sloužit pouze k paušalizaci škody, ale plní též funkci preventivní a sankční (srov. např. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno62. V projednávané věci byla smluvní pokuta sjednána za porušení povinnosti zhotovitele nastoupit bezodkladně k odstranění reklamovaných vad, a to i tehdy, pokud zhotovitel reklamaci neuznával. Smluvní pokuta tak v projednávané věci neplnila pouze funkci reparační, případně paušalizační ve vztahu ke škodě, nýbrž především funkci preventivní. Účelem tohoto ujednání zjevně nebylo pouze případně kompenzovat majetkovou újmu objednatele, nýbrž především donutit zhotovitele k rychlé reakci na reklamaci a zabránit tomu, aby spor o oprávněnost reklamace vedl k dlouhodobému odkladu faktického řešení vady, jak se ostatně i v souzené věci stalo. Právě riziko takového odkladu smlouva mezi účastníky výslovně předvídala a snažila se mu zabránit tím, že žalované ukládala povinnost nastoupit k odstranění vady bez ohledu na její stanovisko k oprávněnosti reklamace.63. Soud v této souvislosti zohlednil rovněž postavení účastníků. Žalobce je [Anonymizováno], jejímž hlavním účelem není podnikatelská činnost ani správa stavebních projektů, nýbrž zajištění péče o [Anonymizováno]. Naproti tomu žalovaná je profesionálním stavebním podnikatelem disponujícím odborným personálním i technickým zázemím. Je proto legitimní, že smlouva kladla zvýšené požadavky na rychlost a efektivitu postupu právě na žalovanou jako odborně silnější smluvní stranu.64. Význam zajišťované povinnosti byl v projednávané věci mimořádně vysoký. Reklamované vady spočívaly mimo jiné v degradaci [Anonymizováno] N. tedy o vady ryze estetického charakteru, nýbrž o závady potenciálně ohrožující bezpečnost osob pohybujících se v areálu žalobce. Současně se jedná o areál [Anonymizováno]. Z pohledu žalobce tedy nešlo jen o ochranu majetkového zájmu v úzkém slova smyslu, ale o ochranu řádného a bezpečného provozu zařízení poskytujícího [Anonymizováno].65. Soud přihlédl i k délce prodlení žalované. Ta přes výslovnou smluvní povinnost nenastoupila k odstranění vad po dobu 198 dní. V průběhu této doby musel žalobce opakovaně se žalovanou komunikovat, vyzývat ji k řešení situace a snášet pokračující existenci reklamovaných vad. Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že důvodem prodlení nebyly objektivní překážky na straně žalobce, nýbrž skutečnost, že žalovaná upřednostnila posuzování důvodnosti reklamace a opakovaně iniciovala projednávání možné spoluúčasti žalobce, ačkoli smlouva takový postup nepředpokládala.66. Sjednaná výše [částka] za každý započatý den prodlení přitom již sama o sobě měla žalovanou odradit od liknavého postupu a vytvořit dostatečně intenzivní ekonomickou motivaci k urychlenému řešení reklamace. Šlo tedy primárně o výkon její preventivní funkce, který však ale v podmínkách sporu selhal. Je proto zcela adekvátní a legitimní, nastoupila-li vedle preventivního působení posléze i sankční funkce smluvní pokuty. Jinými slovy, dlouhodobé nerespektování smluvní povinnosti nemůže vést k závěru, že se sjednaná sankce stává nepřiměřenou pouze proto, že její preventivní účel nebyl dlužníkem respektován a výše smluvní pokuty dosáhla určité (vysoké) částky.67. Soud si připouští, že částka [částka] představuje vysokou smluvní pokutu. Sama její výše však bez dalšího neodůvodňuje moderaci. Vzhledem k rozsahu původní stavební zakázky, významu zajišťované povinnosti, charakteru reklamovaných vad, délce prodlení a preventivně-sankční funkci sjednané smluvní pokuty dospěl soud k závěru, že sjednaná smluvní pokuta není ve smyslu § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysoká. Návrhu žalované na její snížení proto soud nepřisvědčil.68. Soud současně nemohl přisvědčit ani námitce žalované, že prodlení se zahájením stavebních prací bylo vlastně ku prospěchu žalobce, neboť shora předestřený závěr by mohl vést naopak k absurdnímu výkladu, kdy žalovaná mohla staveniště pouze formálně „[Anonymizováno] “ a po dlouhou dobu tak omezit užívání budovy žalobce. Žalovaná se mýlí, prezentuje-li tuto svou domněnku tak, že optikou posuzování smluvní pokuty by takovýto (stejně liknavý) postup obstál. Stejně tak soud nepřisvědčil ani námitce, že samotný žalobce nebyl na stavební práce připraven. Uvedené má soud za vyvrácené z provedeného dokazování. Dotazovala-li se [Anonymizováno] žalobce opakovaně na harmonogram a další postup, nečinila tak nijak obstrukčně, ani tím nedávala najevo vlastní nepřipravenost, naopak žádala o zcela transparentní a pochopitelné informace, aby sama mohla na vzniklou situaci reagovat a prostor pro hladké zahájení prací žalované bezodkladně zajistit.69. S ohledem na výše uvedené proto soud výrokem I žalobě vyhověl a uložil žalované zaplacení částky [částka]. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení výzvou ze dne [datum], doručenou žalované stejného dne. Žalovaná v poskytnuté lhůtě 14 dnů nezaplatila a od [datum] tedy byla v prodlení. Soudu proto žalované uložil i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z.70. Výrok II je odůvodněn § 148 o.s.ř. Stát vynaložil náklady na svědečném vyplaceném svědkovi [tituly před jménem] [Anonymizováno] v částce uvedené ve výroku II rozsudku. Podle výsledku řízení proto uložil jejich náhradu procesně neúspěšné žalované.71. Výrokem III soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a to podle § 142 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů účelně vynaložených nákladů následovně: Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení advokátem. Při tarifní hodnotě [částka] činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 a § 8 AT částku [částka]. Soud žalobci přiznal odměnu za úkony: převzetí a přípravu zastoupení, za sepis předžalobní výzvy, žaloby, vyjádření k odporu, účast při jednání s mediátorem, tři doložené porady s klientem přesahující jednu hodinu, dvě písemná vyjádření ve věci samé ([datum] a [datum]), účast při čtyřech jednáních soudu. U jednání dne [datum] přiznal soud odměnu ve výši dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny. Naproti tomu soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad podání ze dne [datum], které žalobce učinil bez předchozí výzvy soudu a které nepřineslo do řízení nové skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Stejně tak soud nepřiznal náhradu za podání ze dne [datum], neboť šlo o další vyjádření učiněné z vlastní iniciativy žalobce, aniž by jeho podání bylo vyžádáno soudem nebo bylo nezbytné k účelnému uplatňování či bránění práva. Pokud jde o předžalobní výzvu ze dne [datum], soud přiznal náhradu pouze ve výši jedné poloviny sazby mimosmluvní odměny podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, tj. částku [částka]. Soud proto žalobci přiznal náhradu za celkem [hodnota] úkonu právní služby v částce [částka] (13,5 × [částka]), dále náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (13,5 × [částka]), náhradu jízdních výdajů ve výši [částka] a náhradu za promeškaný čas ve výši [částka]. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] tak celková náhrada nákladů řízení činí [částka].72. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce.