Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 10 268,91 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 8 404,40 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení a částky 149,89 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 18 268,91 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8 404,40 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že dne 6. 2. 2025 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě, které jí poskytla částku 8 000 Kč a žalovaná se oproti tomu zavázala kromě vrácení této částky k úhradě služby za klidné spaní ve výši 80,52 Kč a služby Presto ve výši 165 Kč. Žalovaná za trvání smlouvy neuhradila ničeho, proto žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalobkyně kromě neuhrazené jistiny ve výši 7 999,98 Kč požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 158,90 Kč, poplatky za bezpečnou splátku za klidné spaní ve výši 80,52 Kč, služby Přesto ve výši 165 Kč a úroky v celkové výši 9 714,62 Kč. Dlužnou částku žalovaná do dnešního dne neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.
5. Dne 6. 2. 2025 uzavřely účastnice smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do limitu 49 600 Kč, a to v tranších dle žádostí žalované. Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku vrátit, a to do vždy do 30 dnů po vyplacení příslušné částky. Vedle jistiny se zavázala zaplatit ověřovací poplatek 1 Kč, poplatek 2 % z vyplacené tranše úvěru, smluvní úrok ve výši 1,016 % denně (tj. 370,84 % ročně), poplatek „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně za odklad splatnosti, poplatek „Presto“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše a poplatek 0,96 Kč denně za informační SMS servis (zjištěno z této smlouvy a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Před uzavřením smlouvy byly žalované poskytnuty základní informace o smlouvě (zjištěno z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a informací pro spotřebitele). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně obstarala příjmy žalované (zjištěno z identifikovaných příjmů a z výpisu o posouzení úvěruschopnosti). Žalované byla dne 6. 2. 2025 zaslána částka 8 000 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí a ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 21. 1. 2026). Dne 9. 6. 2025 vypověděla žalobkyně předmětnou smlouvu, a to pro existenci dluhu žalované (zjištěno z e-mailu z uvedeného dne). Dne 10. 10. 2025 zaslala žalované předžalobní výzvu (zjištěno z této předžalobní výzvy a z potvrzení o jejím podání).
6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že tato smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku.
13. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěrů pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů okolo 8,28 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl více než čtyřicetinásobný oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je v rozporu s dobrými mravy úrok, který je byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).
14. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. [Anonymizováno], nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. [Anonymizováno]), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.“.
15. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení sjednaných úroků. Sjednaný úrok sice žalobkyně nepožadovala v plné výši, to však na povinnosti soudu posoudit smlouvou z hmotněprávního hlediska ničeho nemění.
16. Žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaná vůči žalobkyni bezdůvodně obohatila a je povinna ji vrátit. Žalovaná z této částky neuhradila ničeho a v tomto rozsahu je tak žaloba důvodná. Ve zbytku, tedy co do příslušenství, byl návrh žalobkyně zamítnut.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy byla více procesně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly.