Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 54 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 54 500 Kč od 3. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 108 944,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 944,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 875,80 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 39 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 18 661,56 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 10 504,04 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 665,60 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 334,40 Kč od 22. 10. 2025 do 2. 2. 2026, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 661,56 Kč od 22. 10. 2025 do 2. 2. 2026 a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 504,04 Kč od 22. 10. 2025 do 2. 2. 2026, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 163 444,70 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba], IČO: [IČO]) s žalovaným uzavřela celkem tři smlouvy o úvěru. Dne 9. 5. 2023 uzavřela smlouvu č. [hodnota], na základě které mu poskytla částku 39 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 12 % ročně, kdy právní předchůdkyni žalobkyně vznikl pro prodlení žalovaného nárok na zaplacení vedle dlužné jistiny a jejího běžícího příslušenství též poplatku ve výši 44 945,96 Kč, smluvní pokuty 19 500 Kč, kapitalizovaného úroku 5 027,75 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 302 Kč, přičemž na tuto smlouvu neuhradil žalovaný ničeho. Dne 28. 1. 2023 smlouvu č. [hodnota], na základě které mu poskytla částku 23 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 12,75 % ročně, kdy právní předchůdkyni žalobkyně vznikl pro prodlení žalovaného nárok na zaplacení vedle dlužné jistiny a jejího běžícího příslušenství též poplatku ve výši 21 675,18 Kč, kapitalizovaného úroku 3 170,91 Kč a kapitalizované úroku z prodlení ve výši 2 366,13 Kč, přičemž na tuto smlouvu žalovaný uhradil 10 000 Kč. Dne 11. 11. 2022 smlouvu č. [hodnota], na základě které mu poskytla částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 14,75 % ročně, kdy právní předchůdkyni žalobkyně vznikl pro prodlení žalovaného nárok na zaplacení vedle dlužné jistiny a jejího běžícího příslušenství též poplatku ve výši 8 157,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 677,14 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 276,68 Kč, přičemž na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem 12 500 Kč. Pohledávky byly následně postoupeny smlouvou na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným následující smlouvy. Dne 11. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, a ten se jí zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 708 Kč a úrokem ve výši 86 % ročně. Částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy (zjištěno z této smlouvy a žádosti o spotřebitelský úvěr). Dne 28. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 23 000 Kč, a ten se jí zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 28 463 Kč a úrokem ve výši 86 % ročně. Částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy (zjištěno z této smlouvy a žádosti o spotřebitelský úvěr). Dne 9. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 39 000 Kč, a ten se jí zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 47 220 Kč a úrokem ve výši 86 % ročně. Částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy (zjištěno z této smlouvy a žádosti o spotřebitelský úvěr).
6. Na smlouvu č. [hodnota] uhradil žalovaný celkem 12 500 Kč (zjištěno z tabulky umoření k této smlouvě). Na smlouvu č. [hodnota] uhradil žalovaný celkem 10 000 Kč (zjištěno z tabulky umoření k této smlouvě). Na smlouvu č. [hodnota] neuhradil žalovaný ničeho (zjištěno z tabulky umoření k této smlouvě).
7. Dne 21. 10. 2025 uzavřela žalobkyně se svou právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek (zjištěno z této smlouvy a potvrzení o uhrazení úplaty ze dne 27. 10. 2025). Předmětem postoupení byly i pohledávky z výše uvedených smluv (zjištěno ze stran č. 1, 14, 18, 24 a 43 přílohy č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek). Dne 21. 11. 2025 zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o postoupení pohledávek (zjištěno z tohoto oznámení a předmětného podacího lístku). Dne 16. 1. 2026 mu pak zaslala předžalobní výzvu se lhůtou k plnění do 31. 1. 2026 (zjištěno z této předžalobní výzvy a předmětného podacího lístku).
8. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně celkem tři smlouvy o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Ze smluv vyplývá, že spolu s jejím uzavřením byla žalovanému vždy poskytnuta předmětná částka v hotovosti. Pohledávky z těchto smluv byly následně postoupeny na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z.
15. Dle databáze ARAD se v době zřizování zápůjčky pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů okolo 9,60 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl tak u všech smluv téměř devítinásobný oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Žalovaný se přitom zavázal platit též různé další poplatky za poskytnutí úvěrů, které plní tutéž funkci jako úrok. Fakticky byla tak cena úvěrů ještě mnohem vyšší. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je v rozporu s dobrými mravy úrok, který je, byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem, úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [Anonymizováno] a [Anonymizováno].
16. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno], rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. [Anonymizováno], nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. [Anonymizováno]), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.“.
17. S ohledem na výše uvedené shledal soud všechny tři smlouvy absolutně neplatnými podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Sjednaný úrok sice žalobkyně nepožadovala, to však na povinnosti soudu posoudit smlouvy z hmotněprávního hlediska ničeho nemění. S ohledem na to vše shora uvedené nemohlo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení úroků, poplatků či smluvních pokut.
18. Žalovanému byla poskytnuta celkem částka 77 000 Kč a s ohledem na absolutní neplatnost smluv se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. Jelikož již v minulosti uhradil částku 22 500 Kč (12 500 Kč na první smlouvu a 10 000 Kč na druhou smlouvu), trvá jeho obohacení co do částky 54 500 Kč a v tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl.
19. Ve zbytku byl návrh žalobkyně zamítnut. Soud samostatně sečetl požadované položky jistiny, kapitalizovaného úroku i kapitalizovaného úroku z prodlení. Jelikož jde o plnění stejné povahy, není třeba tyto nároky rozepisovat vždy do tří jednotlivých položek (dle jednotlivých smluv). Dále zamítl běžící úroky, a to samostatně tak, jak je žalobkyně požadovala (neboť úrok žalobkyně požadovala vždy v jiné výši), přičemž úroky byly zamítnuty v plném rozsahu. Co se týče běžícího úroku z prodlení, tak na ten žalobkyni vznikl nárok z částky 54 500 Kč od 3. 2. 2026 do zaplacení, jak je odůvodněno v následujícím odstavci. Ve zbytku však je její návrh na přiznání úroku z prodlení nedůvodný. Žalobkyně jej požaduje ve třech různých výších, a tudíž bylo třeba se s každou položkou vypořádat samostatně, vždy však šlo o úrok zákonný. Celkově žalobkyně tento zákonný úrok z prodlení požadovala z jistiny 68 165,60 Kč. Co do částky 13 665,60 Kč (představující rozdíl mezi částkou 68 165,60 Kč, tj. jistinou, z níž požaduje zákonný úrok a částkou 54 500 Kč, tj. jistinou, která jí byla soudem přiznána) tak soud zamítl návrh žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení od jí požadovaného 22. 10. 2025 do zaplacení, neboť v tomto rozsahu nebyla s jistinou úspěšná vůbec. Ve zbytku pak byl návrh na přiznání zákonného úroku z prodlení zamítnut pouze do 2. 2. 2026, neboť od 3. 2. 2026 již žalobkyni zákonný úrok z prodlení náleží. Jak již uvedeno výše, žalobkyně požadovala přiznat zákonný úrok z prodlení ve třech položkách, přičemž soud tedy zamítl tyto položky samostatně, s ohledem na v ní uvedenou rozdílnou výši úroku z prodlení. Od první položky (kde byl úrok počítán z jistiny 39 000 Kč) odečetl částku 13 665,60 Kč a zamítl tak její nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 25 334,40 Kč od 22. 10. 2025 do 2. 2. 2026. Co do zbylých dvou položek pak nároky zamítl již v celém rozsahu jistiny.
20. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost je dána dle výzvy k zaplacení dlužné částky, když se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu do 31. 1. 2026 (sobota) a splatnost tak nastala dne 3. 2. 2026.
21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl převážně procesně úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady řízení nevznikly.