18 C 22/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 40 374,17 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do [Anonymizováno]. dne v měsíci počínaje [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši [Anonymizováno] % ročně. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, když se s úhradou splátek opakovaně dostávala do prodlení. Žalobkyně proto následně přistoupila k zesplatnění celého dluhu a o této skutečnosti žalovanou písemně informovala. Žalovaná však zesplatněný úvěr do dne sepsání žaloby neuhradila, ačkoliv k tomu byla žalobkyní opakovaně vyzývána. Žalobkyně po žalované proto požaduje zaplacení: zbývající části nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], dlužných poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] tvořeného úrokem [Anonymizováno] % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] za období [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z dlužné jistiny a poplatků, tj. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], úroku ve výši [Anonymizováno] % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky [částka], od [datum] do zaplacení, a konečně zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků, tj. z celkové částky [částka], od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalobkyně se z jednání řádně omluvila a současně nepožádala, aby bylo jednání odročeno, a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Dne [datum] požádala žalovaná žalobkyni prostřednictvím elektronického bankovnictví o poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši [částka] bezhotovostně na svůj bankovní účet. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka], pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí [částka] a na jiné úvěry (bez kreditních karet a kontokorentů) splácí [částka] měsíčně. Požádala při tom o splácení úvěru v [Anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách (viz žádost o poskytnutí úvěru ze dne [datum], záznam o podpisu klienta).

6. V návaznosti na uvedenou žádost byl žalované poskytnut dokument s předsmluvními informacemi, v němž byly popsány základní údaje o úvěru, související náklady a důležité právní informace včetně vysvětlení (předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru).

7. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované mj. prostřednictvím lustrace v úvěrových registrech, z nichž nevyplynuly žádné negativní poznatky o její platební morálce a schopnostech splácet. Žalovaná nebyla v prodlení s plněním žádných svých závazků, ačkoliv úvěrové produkty využívala opakovaně (informace z [právnická osoba], informace ze systému [Anonymizováno]). Rovněž z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za [Anonymizováno] [Anonymizováno] (kdy byl žalované úvěr poskytnut) bylo patrné, že příjmy i výdaje na účtu se pohybují kolem [Anonymizováno] -[částka] s tím, že nepatrně převyšují výdaje, nicméně počáteční i konečný zůstatek na účtu byl v kladných hodnotách a přesahoval [částka] (výpis z bankovního účtu č. [č. účtu] za období [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalobkyně konkrétně vycházela z toho, že příjem žalované vyplývající z transakcí na bankovním účtu v podstatě odpovídá v žádosti deklarovanému příjmu, přičemž byl spočítán jako medián příjmů za posledních[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy v [Anonymizováno] [Anonymizováno] (tedy v měsíci předcházejícím sjednání smlouvy) činil právě [částka]. Ohledně měsíčních výdajů žalované kalkulovala žalobkyně s částkou [částka] vypočítané s přihlédnutím k životním nákladům (pravidelným i nepravidelným) hrazeným z bankovního účtu žalované a nákladům na úvěrové služby zjištěné z interních databází žalobkyně a úvěrových registrů. Platební kapacita žalované byla stanovena v částce [částka] (dokument „úvěruschopnost“).

8. Žádost žalované o poskytnutí úvěru byla ze strany žalobkyně schválena a mezi účastníky byla téhož dne uzavřena úvěrová smlouva označena číslem [Anonymizováno], jejíž součásti byly mj. obchodní podmínky žalobkyně pro spotřebitelské úvěry a sazebník. V částech[Anonymizováno] [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. smlouvy nazvaných „předmět smlouvy a základní parametry úvěru“ se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit včetně úroku ve výši [Anonymizováno] % ročně a souvisejících poplatků, a to v [Anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do každého [Anonymizováno]. dne v měsíci. Výše prvních [Anonymizováno] splátek činila [částka] a poslední splátky [částka]. RPSN činilo [Anonymizováno] % ročně. V části V. smlouvy nazvané „poplatky“ se žalovaná vedle uvedeného zavázala zaplatit žalobkyni i případné poplatky, konkrétně částku [částka] za případnou upomínku a [částka] za výzvu k úhradě dlužné částky. Ostatně totožná výše poplatků vyplývala rovněž ze sazebníku. V části [Anonymizováno]. smlouvy nazvané „[Anonymizováno] “ bylo sjednáno, že úvěr bude umořován formou inkasa příslušné částky z bankovního účtu žalované č. [č. účtu]. Část [Anonymizováno]. smlouvy nazvaná „důsledky porušení povinnosti ze strany klienta“ obsahovala rovněž ujednání o oprávnění žalobkyně úvěr v celé výši zesplatnit, a to mj. v případě prodlení klientky s jeho splácením. Pro stejný případ byla žalobkyně oprávněna požadovat i smluvní pokutu, a to ve výši [Anonymizováno] % denně z dlužné částky (viz záznam o podpisu klienta, smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], obchodní podmínky [Anonymizováno] pro spotřebitelské úvěry a sazebník).

9. Téhož dne byla ve prospěch účtu žalované č. [č. účtu] připsána částka [částka] (viz výpis z úvěrového účtu).

10. Z platební historie úvěru vyplynulo, že žalovaná se se splácením dostávala opakovaně do prodlení. Poprvé tomu tak bylo v [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy byl však dluh po dvou dnech vyrovnán. Od [Anonymizováno] [Anonymizováno] až do [Anonymizováno] [Anonymizováno] se dostávala do prodlení pravidelně každý měsíc, ačkoliv dluh za ten který příslušný měsíc vždy vyrovnala v měsíci následujícím. Od [datum] však žalovaná přestala úvěr splácet úplně. Ke dni [datum], kdy byl vyhotoven přehled splácení, činil dluh žalované na jistině úvěru [částka], na sjednaném úroku částku [částka], úrok z prodlení byl v částce [částka] a poplatky za opakované upomínání činily v součtu [částka] (viz výpis z transakční historie úvěrového účtu).

11. V návaznosti na prodlení s úhradou splátek žalobkyně žalovanou upozornila, že nemá dostatek peněz na účtu pro inkaso splátek a současně ji vyzvala, ať si v té souvislosti zajistí na účtu dostatečný zůstatek. Ke dni [datum] pak vyčíslila dluh v částce [částka] zahrnující též [částka] za tuto upomínku (viz [Anonymizováno]. upomínka vyhotovení ke dni [datum]).

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná předchozí upomínku neuposlechla a dostatečný zůstatek nezajistila, zaslala ji žalobkyně [Anonymizováno]. výzvu k okamžitému zajištění dostatku peněžních prostředků na svém bankovním účtu, kdy ke dni [datum] činí dluh [částka] včetně [částka] za tuto výzvu (viz [Anonymizováno]. výzva k zaplacení dluhu).

13. Dne [datum] vyhotovila žalobkyně opakovanou výzvu k úhradě dluhu s tím, že ani po opakovaném upomínání žalovaná svůj dluh stále nevyrovnala, přičemž uvedenému dni činí dluh [částka] včetně [částka] za tuto výzvu. Žalovaná byla upozorněna, že pokud dluh do [datum] nevyrovná, vystavuje se nebezpečí vyhotovení další výzvy, za kterou se bude účtovat [částka]. Rovněž byla upozorněna, že žalobkyně bude mít možnost celý úvěr zesplatnit a že se dluh úročí zákonným úrokem z prodlení (viz opakovaná výzva k zaplacení dluhu).

14. Dne [datum] pak žalobkyně vyhotovila poslední výzvu k zaplacení dluhu. Žalovaná byla mj. vyzvána, nechť dluh v částce [částka] (zahrnující též poplatky za výzvy) uhradí do [datum], aby se vyhnula zesplatnění, k němuž žalobkyně případně přistoupí dne [datum] (viz poslední výzva k zaplacení dluhu).

15. Z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru přistoupila žalobkyně k jeho zesplatnění s účinky ke dni [datum]. Žalované tuto skutečnost písemně oznámila a současně ji vyzvala k úhradě celého dluhu, který ke dni [datum] vyčíslila v částce [částka] s tím, že dluh se nadále úročí dle smluvních ujednání a pokud nebude zaplacen, bude vymáhán soudní cestou či prostřednictvím inkasní společnosti. Závěrem žalobkyně sdělila, že ačkoliv je k tomu oprávněna, nebude žalované účtovat sjednanou smluvní pokutu (viz oznámení o zesplatnění úvěru včetně dodejky).

16. Následně byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě částky [částka] z titulu neuhrazené pohledávky žalobkyně ze smlouvy č. [Anonymizováno] s tím, že v opačném případě bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Písemnost byla žalované odeslána [datum] (viz předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího archu).

17. Na základě takto provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované téhož dne částku [částka] bezhotovostně na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni splácet formou pravidelných anuitních měsíčních splátek ve výši [částka] zahrnujících též sjednaný úrok ve výši [Anonymizováno] % ročně. Zavázala se rovněž k úhradě případných poplatků za upomínání, kdy poplatek za první upomínku činil [částka] a za jednotlivé další výzvy vždy [částka], jak bylo stanoveno ve smlouvě i v sazebníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované minimálně lustrací v úvěrových registrech a analýzou jejích platebních transakcí a dospěla k závěru, že žalovaná je dostatečně schopna úvěr splácet. Žalovaná jej splácela řádně a včas téměř rok, následně splácela se zpožděním, avšak dluh i nadále umořovala. Od [datum] však přestala splácet zcela. Žalobkyně proto žalovanou opakovaně vyzývala k řádnému splácení a úhradě vzniklého dluhu, avšak bezvýsledně. Z toho důvodu přistoupila k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k jeho úhradě, což žalovaná neučinila ani po výzvě učiněné ze strany právního zástupce žalobkyně. Ke dni [datum], kdy byl vyhotovena přehled splácení, činil dluh žalované na jistině úvěru [částka], na sjednaném úroku částku [částka], na úroku z prodlení v částce [částka] a na poplatcích za opakované upomínání [částka].

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Na základě shora uvedených posoudil soud předmětnou smlouvu jako smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná, na straně úvěrovaného, smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele (ust. § 419 o. z.) a žalobkyně, na straně úvěrujícího, v postavení podnikatele (ust. § 420 a ust. § 1810 a násl. o. z.). Smlouva tak rovněž podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“).

24. Soud se proto primárně zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na ověřování úvěruschopnosti žalované před jejím uzavřením ve smyslu § 86 ZSÚ. Dospěl při tom k závěru, že žalobkyně dostála svým povinnostem předvídaným v § 86 ZSÚ, když před uzavřením smlouvy žalovanou lustrovala v bankovních i nebankovních registrech a zanalyzovala peněžní toky na jejím bankovním účtu. Pakliže měla žalovaná na úvěr ve výši [částka] splácet pouhých [částka] měsíčně, bylo zjevné, že příjmy žalované jsou pro tyto účely více než dostatečné a že s jistotou převyšují její měsíční výdaje, že konečné zůstatky na bankovním účtu mnohonásobně překračují výši měsíční splátky a že žalovaná v minulosti neměla žádný problém se splácením svých závazků, byl závěr žalobkyně o schopnosti žalované tento úvěr splácet zcela oprávněný a nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo být jinak.

25. Soud proto dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. podléhající režimu ZSÚ. Žalobkyně svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy dostála, když žalované úvěr v plné výši prokazatelně poskytla na její bankovní účet. Na druhé straně žalovaná své smluvní povinnosti porušila, neboť se s úhradou splátek, k níž se ve smlouvě zavázala, opakovaně dostávala do prodlení a následně splácet přestala. Žalobkyně proto plně v souladu s čl. VIII. smlouvy úvěr v celé výši zesplatnila a požadovala jeho jednorázové zaplacení. Žalovaná však tuto svou povinnost opět porušila, když na svůj dluh dosud neuhradila ničeho. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by na svůj dluh cokoliv dalšího zaplatila, nezpochybnila žádná žalobní tvrzení ani předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení celé dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], dále kapitalizovaného (sjednaného) úroku, který ode dne, kdy žalovaná přestala úvěr zcela splácet, až do dne vyhotovení výpisu z transakční historie, činil celkem [částka], dále úroku z prodlení za stejné období v částce [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka], které byly rovněž vyúčtovány zcela v souladu s úvěrovou smlouvu. Dále žalovanou zavázal k zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni vyhotovení výpisu) až do zaplacení a rovněž zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině a sjednaným poplatkům od [datum] do zaplacení. Na úroky z prodlení vzniklo žalobkyni právo jak v souladu se smlouvou, tak podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.,26. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 520 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 616 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 374,17 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.