Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 736 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 3 296,08 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 741,69 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 307,63 Kč, úroku ve výši 34,9 % ročně z částky 24 597,08 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 597,08 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 068,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 27 032,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „banka“), došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši [Anonymizováno] % p. a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek. Žalovaný však splátky nezasílal řádně a včas, a tak banka přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaný dosud uhradil splátky v celkové výši [částka]. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka] a dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Při schvalování úvěru vycházela banka z údajů poskytnutých žalovaným, které jsou relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti, dále kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Banka pak posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě svých automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky, při jejímž výpočtu se vychází z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena bankou na společnost [Anonymizováno].[IČO] IČO, , sídlem [adresa], která pohledávku dále postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila aniž by požádala o odročení jednání, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán, proto bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
5. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem [Anonymizováno] % ročně, RPSN uvedené ve smlouvě bylo [Anonymizováno] % a celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] včetně pojištění schopnosti splácet ve výši [částka], první splátka byla splatná dnem [datum], úvěr byl sjednán na [Anonymizováno] měsíců (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dosud uhradil pouze částku [částka] a následně se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto banka žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek a poté úvěr zesplatnila ke dni [datum] (zjištěno z výpisu minutové půjčky, z [Anonymizováno]. výzvy k úhradě dluhu a z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu včetně přehledu podacích čísel). Dne [datum] banka postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru na společnost [Anonymizováno].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (zjištěno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota] a z potvrzení úplaty ze dne [datum]), což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel). Dne [datum] společnost [Anonymizováno]. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota]), což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě, avšak žalovaný ničeho dalšího neuhradil (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]).
6. Před uzavřením smlouvy banka ověřila totožnost žalovaného (zjištěno z prohlášení o ověření klienta ze dne [datum]), provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů, v interní databázi [Anonymizováno] [Anonymizováno] a také v bankovním a nebankovním registru, z nějž vyplývá, že žalovaný měl již existující [Anonymizováno] úvěry se sumou zbylých splátek [částka] a s měsíční splátkou [částka], dále měl sjednaný kontokorent ve výši [částka] a kreditní kartu s úvěrovým rámcem [částka] a se sumou neplacených splátek [částka], nebyly u něj evidovány splátky po splatnosti, ale v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] podal [Anonymizováno] žádostí o úvěr, z toho [Anonymizováno] jich bylo odmítnuto, [Anonymizováno] ještě nebyly vyřízené, celkem bylo u žalovaného evidováno [Anonymizováno] kontraktů, z toho [Anonymizováno] bylo odmítnutých (zjištěno z datového přehledu k dotazu do registrů [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je druhem, žije ve vlastním bytě/domě, jeho výdaje na bydlení činí [částka] a výdaje na živobytí [částka], jeho čistý měsíční příjem činí [částka], banka pak vycházela z disponibilního příjmu [částka] (zjištěno z formuláře k žádosti o úvěr).
7. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Na základě všeho shora uvedeného posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem [Anonymizováno] % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], RPSN bylo [Anonymizováno] % a celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila [částka]. Z důkazů předložených žalobkyní však nelze dospět k závěru, že banka před uzavřením úvěrové smlouvy splnila svou povinnost náležitě zkoumat a především řádně vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného. Soud nemá za prokázané, že by banka blíže ověřovala údaje uvedené žalovaným, že by si vyžádala potvrzení o výši tvrzeného příjmu (např. výplatní pásky), že by v katastru nemovitostí ověřila tvrzení žalovaného o tom, že bydlí ve vlastní nemovitosti, že by se jakkoli zabývala zjišťováním údajů o domácnosti žalovaného (počet členů, jejich příjmy a výdaje apod.) nebo že by podrobněji zkoumala a ověřovala výdaje žalovaného zejména na bydlení, jídlo, jízdné, záliby, ošacení, platby mobilnímu operátorovi atd. (např. z výpisů z účtů žalovaného). Dále je zjevné, že banka zcela pominula podstatný rizikový faktor spočívající v tom, že žalovaný v krátkém časovém období pěti měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy podal celkem [hodnota] žádostí o úvěr, z toho [Anonymizováno] jich bylo odmítnuto a [Anonymizováno] ještě nebyly vyřízené. Vzhledem k právě uvedenému tedy není zřejmé, jakým konkrétním způsobem mohla banka na základě vyhodnocení těchto neúplných a neověřených informací dospět k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splatit. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná z důvodu, že banka jakožto právní předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného, což se potvrdilo i následně po uzavření smlouvy tím, že žalovaný úvěr skutečně přestal splácet.
14. S ohledem na vyslovený závěr o absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy je třeba aplikovat speciální ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni, na kterou její právní předchůdkyně své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., pouze nárok na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny. Banka poskytla žalovanému jistinu ve výši [částka]. Z výpisu minutové půjčky, jakož i z tvrzení samotné žalobkyně vyplývá, že žalovaný dosud zaplatil částku [částka], kterou je potřeba započíst na závazek žalovaného vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši [částka], která je splatná v nové přiměřené době splatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož byl žalovaný nečinný, určil tuto lhůtu soud, a to v délce 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Uvedenou lhůtu považuje soud za dostatečnou pro případné obstarání si finančních prostředků k uhrazení dluhu ve výši [částka] (výrok I.).
15. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, tj. co do částky [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť s ohledem na stanovení nového data splatnosti se žalovaný dosud nemohl dostat do prodlení (výrok II.).
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z [Anonymizováno] % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a neúspěšná co do menší části jistiny, ale také celého smluvního úroku i úroku z prodlení vyčíslených ke dni rozhodnutí soudu) proti žalovanému, který měl úspěch co do [Anonymizováno] %, a proto soud rozhodl tak, že žalobkyně má nárok na náhradu [Anonymizováno] % ([Anonymizováno] % minus [Anonymizováno] %) svých účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), náleží odměna z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] a podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé včetně [převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t.] a dále odměna ve výši [částka] podle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bodem 5 a. t. a náhrada hotových výdajů ve výši [částka] podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. za jeden úkon právní služby učiněný po podání návrhu ve věci samé podle, dále advokátovi náleží náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. Celkem má tak žalobkyně nárok na náhradu [Anonymizováno] % nákladů z částky [částka], tj. na částku [částka] (výrok III.). Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne [datum], neboť žalobkyně mohla a měla veškeré rozhodné skutečnosti uvést již v žalobě, a nejedná se tak o účelně vynaložený náklad.
17. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] (viz např. řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 193/2026, 35 C 106/2026).
18. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).