Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 465 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 140 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 1 090 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 1 040 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 940 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 890 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, za částky 790 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 740 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 640 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 590 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 540 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 490 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 440 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 390 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 340 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 300 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 250 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 200 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 % ročně, z částky 51 465 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 20 209 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 51 465 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] Výkupní smlouvu (dále jako „Výkupní smlouva“), na jejímž základě prodala žalované [Anonymizováno] a to jeden kus o váze [Anonymizováno] a jeden kus [Anonymizováno] o váze [Anonymizováno] za kupní cenu ve výši [částka]. [Anonymizováno] byly žalované předány téhož dne. Kupní cena měla být hrazena v maximálně [Anonymizováno] splátkách splatných nejpozději do[Anonymizováno] [Anonymizováno] pracovních dnů ode dne převzetí předmětu koupě, tedy do [datum]. Do dne splatnosti kupní ceny uhradila žalovaná částku [částka] a [částka]. Po několika dalších výzvách žalovaná uhradila částku [částka]. Zbývalo tak uhradit částku [částka]. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě. Dne [datum] zaslala žalované předžalobní upomínku. K vyjádření žalované uvedla, že z důvodu uzavření [Anonymizováno] smlouvy žalobkyni právo na provizi nevzniklo a žádná provize ji nevyla vyplacena. Výkupní smlouva nebyla ukončena předčasně. Proti jednostrannému započtení vznesla žalobkyně námitku neplatnosti. Pohledávka žalované neexistuje a jednostranný zápočet tak není po právu.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o obchodním zastoupení (dále jen „Smlouva o obchodním zastoupení“), žalobkyně na základě této smlouvy vystupovala jako obchodní zástupce žalované. Žalobkyni vzniklo právo na provizi ve výši [částka], a to z důvodu uzavření [Anonymizováno] smlouvy ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ukončila [Anonymizováno] smlouvu předčasně, zaniklo její právo na uhrazenou provizi, přičemž tuto částku žalovaná jednostranně započetla vůči žalobkyni. Žalovaná tak vznesla námitku započtení. Na jednání žalovaná uvedla, že předčasně zanikla Smlouva o obchodním zastoupení, a tedy zanikla i možnost požadavku slevy na odkup [Anonymizováno] ze strany žalobkyně a tuto pohledávku žalovaná proti pohledávce žalobkyně započetla.
3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:
4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu, na jejímž základě se zavázala vykonávat pro žalovanou dlouhodobě a soustavně činnost směřující k tomu, aby měla žalovaná příležitost uzavřít se třetími osobami obchody. Žalovaná se zavázala žalobkyni za tuto činnost hradit provizi. Výše provize byla odvozena od bodového systému žalované (za každý úspěšný obchod byl obchodní zástupce ohodnocen body) a byla splatná do [Anonymizováno] pracovních dnů od konce měsíce, v němž obchodnímu zástupci vzniklo právo na provizi (viz smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum]).
5. Žalovaná si spravuje interní systém, ve kterém eviduje bodové ohodnocení svých obchodních zástupců. Spravovala tak i bodový účet žalobkyně, jakožto uživatelky. Pod číslem obchodu [Anonymizováno] s typem produktu „[Anonymizováno] “ je evidována částka [částka]. Dle interního systému byla částka uhrazena dne [datum] (viz výpis z interního systému žalované, a to ve dvou vyhotoveních).
6. Dne [datum] vystavila žalovaná žalobkyni „[Anonymizováno] “ na částku [částka] za období [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu provize z obchodu č. [IBAN] (viz provizní lístek).
7. Dne [datum] vyrozuměla žalovaná žalobkyni o jednostranném započtení pohledávky. Uvedla, že se pohledávka žalované ve výši [částka] je z titulu žalobkyní inkasované provize vyplývající ze Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], resp. z předčasně ukončeného obchodu, který žalobkyně zprostředkovala. Tuto pohledávku žalovaná započetla oproti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] z titulu Výkupní smlouvy na [Anonymizováno] s jistinou č. [hodnota] (viz jednostranný zápočet ze dne [datum]).
8. Dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni provedení jednostranného zápočtu dne [datum] (viz oznámení o jednostranném zápočtu ze dne [datum] s [Anonymizováno] podacími lístky ze dne [datum]).
9. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu označenou jako „[Anonymizováno] “. Na základě této smlouvy žalovaná odkoupila od žalobkyně [Anonymizováno], a to za cenu ve výši [částka]. Cena měla být uhrazena v hotovosti nebo bezhotovostně na účet žalobkyně. (viz výkupní smlouva ze dne [datum]).10. [Anonymizováno] byly žalovanou převzaty dne [datum] (viz předávací protokol ze dne [datum]).11. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku (viz předžalobní výzva ze dne [datum], včetně dokladu o odeslání).12. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované dopis, ve kterém uvedla, že zápočet směřuje proti žalobkyni jakožto podnikatelskému subjektu. Zároveň, že o pohledávce žalované byla vyrozuměna až v rámci zápočtu, ta tak nemůže být splatná a že z jednostranného zápočtu není patrné, jaký obchod měl být žalobkyní zprostředkován, jaká provize ji byla vyplacena, jak a kdy byl tento obchod předčasně ukončen a na základě čeho je předčasné ukončení důvodem pro vrácení provize. Stejně tak uvedla, že absentují všechny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Pohledávka žalované je nejistá a neurčitá. Žalobkyně znovu vyzvala k úhradě dlužné částky (viz reakce na oznámení o jednostranném zápočtu ve spojení s dodejkou, s otiskem razítka pošty [datum]).13. Žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku [částka], zbývalo tak doplatit [částka] (viz listina s názvem likvidace ostatních závazků s datem [datum]).14. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou celkem [hodnota] smlouvy. První dne [datum], na jejímž základě se zavázala vykonávat pro žalovanou dlouhodobě a soustavně činnost směřující k tomu, aby měla žalovaná příležitost uzavřít se třetími osobami obchody. Žalovaná se zavázala žalobkyni za tuto činnost hradit provizi. Provize se odvíjela od bodového systému, který žalovaná evidovala v interním systému. Druhá smlouva byla uzavřena dne [datum]. Na základě této smlouvy žalovaná odkoupila od žalobkyně [Anonymizováno], a to za cenu ve výši [částka]. Cena měla být uhrazena v hotovosti nebo bezhotovostně na účet žalobkyně, maximálně ve [Anonymizováno] splátkách. Žalovaná převzala [Anonymizováno] dne [datum]. Celkem na ceně uhradila částku [částka], zbývalo tak doplatit [částka]. Žalovaná dne [datum] provedla jednostranný zápočet její pohledávky proti pohledávce žalobkyně z titulu nedoplatku ceny z prodeje [Anonymizováno]. Žalovaná uvedla, že její pohledávka za žalobkyní je z titulu žalobkyní inkasované provize vyplývající ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], resp. z předčasně ukončeného obchodu, který žalobkyně zprostředkovala. Žalobkyně namítla, že pohledávka žalované je nejistá a neurčitá a že zápočet tak nebyl proveden po právu.15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:16. Dle § 1982 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Dle odst. 2 Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.17. Dle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.18. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala, že s žalovanou uzavřela dne [datum] kupní smlouvu (viz § 2079 odst. 1 o. z.), na jejímž základě se zavázala na žalovanou převést vlastnické právo k [Anonymizováno], a to za cenu ve výši [částka]. Cena měla být uhrazena v hotovosti nebo bezhotovostně na účet žalobkyně, maximálně ve [Anonymizováno] splátkách. [Anonymizováno] [Anonymizováno] byly žalované předány téhož dne. Žalovaná na kupní ceně celkem uhradila částku [částka], zbývalo tak doplatit [částka] (viz žalovaná částka).19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že obrana žalované neobstojí. K otázce, co se rozumí pohledávkou nejistou nebo neurčitou, se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3235/2021 a uvedl, že „Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.“ (k tomu rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). V druhém zmíněném rozhodnutí Nejvyšší soud odkazuje na samotnou důvodovou zprávu k ust. § 1987 odst. 2 o. z. a tedy na hlavní smysl a účel zmíněného ustanovení, kterým je ochrana věřitele pasivní pohledávky (v tomto případě žalobkyně). Tedy, aby nedocházelo oddálení uspokojení věřitele pasivní pohledávky jednostranným započtením sporné (nejisté nebo neurčité) pohledávky, což by vedlo k tomu, že namísto uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky (v tomto případě pohledávky žalované). Jednostranné započtení odporující ust. § 1987 odst. 2 o. z. je relativně neplatné a je tak na věřiteli pasivní pohledávky, aby vznesl námitku neplatnosti dle ust. § 586 o. z.20. V kontextu výše uvedené judikatury soud dospěl, po vznešení námitky relativní neplatnosti žalobkyní, k názoru, že aktivně započítaná pohledávka žalované je pohledávkou nejistou a neurčitou, a tedy nezpůsobilou k započtení dle ust. § 1987 odst. 2 o. z. Předně soud poznamenává, že tvrzení žalované ohledně vzniku pohledávky za žalobkyní se v průběhu řízení měnila. Nejprve žalovaná uvedla, že žalobkyni vzniklo právo na provizi ve výši [částka], a to z důvodu uzavření [Anonymizováno] smlouvy ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ukončila [Anonymizováno] smlouvu předčasně, zaniklo její právo na uhrazenou provizi, přičemž tuto částku žalovaná jednostranně započetla vůči žalobkyni. Na jednání naopak uvedla, že došlo k předčasnému zániku Smlouvy o obchodním zastoupení, a tedy zanikla i možnost požadavku slevy na odkup zlata ze strany žalobkyně a tuto pohledávku žalovaná proti pohledávce žalobkyně započetla. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované prodala [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy vystupovala na straně prodávající a nikoliv kupující. V takovém případě tvrzení ohledně slevy na odkup [Anonymizováno] postrádá smysl. Tvrzení žalované ohledně její pohledávky za žalobkyní tak jednak nejsou konzistentní, ale nedávají ani smysl. Soud žalovanou nejprve písemně vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k doplnění rozhodných skutečností a důkazních návrhů k osvětlení toho, kdy a z jakého důvodu došlo ke vzniku pohledávky žalované za žalobkyní ve výši [částka], na jakém základě a z jakého důvodu byla žalobkyni vyplacena provize ve výši [částka], kdy žalobkyni informovala o existenci této pohledávky a kdy nastala její splatnost. Žalovaná však k poučení ničeho neuvedla, a to ani v době předcházející jednání ve věci samé, ale ani na samotném jednání. Výše pohledávky žalované stojí pouze na čísle uvedeném v jejím interním systému, který si sama spravuje. Tento listinný důkaz však neosvětluje ani základní podmínku jednostranného zápočtu – existenci aktivně započítávané pohledávky. Žalovaná tak neunesla své břemeno tvrzení ani důkazní ve vztahu k jí tvrzené pohledávce ve výši [částka] a se svou obranou tak nebyla úspěšná.21. Soud tak posoudil jednostranný zápočet žalované ze dne [datum] jako relativně neplatný a zavázal ji k úhradě částky [částka]. Rovněž přiznal žalobkyni příslušenství v podobě zákonného úroku, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., z prodlení z částek, tak jak žalovaná hradila po splatnosti. Z uvedených důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odporu žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a.