Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 112,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 112,31 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 445 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 112,31 Kč. Strany totiž uzavřely smlouvu o užívání parkovacího místa. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit odpovídající část ceny služeb spojených s provozem podzemního parkingu. Žalovanému byla vystavena faktura na 21 112,31 Kč, tu však neuhradil ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Strany podepsaly dne [datum] smlouvu č. [hodnota] o užívání parkovacího místa v podzemním parkingu [právnická osoba]., [adresa]. Předmětem této smlouvy bylo parkovací místo č. [Anonymizováno]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit odpovídající část ceny služeb spojených s provozem podzemního parkingu (náklady na ostrahu, spotřeba elektřiny a úklid parkingu). Tyto služby žalobkyně dle smlouvy účtuje průkaznou kalkulací. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. [hodnota] ze dne [datum], splatnou [datum], znějící na částku 21 112,31 Kč. Faktura byla vztažena k uvedené smlouvě a jejím předmětem byla úhrada úklidu, ostrahy a elektrické energie. Žalovanému byla zaslána upomínka ze dne [datum]. A následně předžalobní upomínka ze dne [datum]. Přesto žalovaný uvedenou částku neuhradil.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne nájemní smlouvu a smlouvu o poskytování služeb ve smyslu § 2201 a násl. o. z. a § 1746 odst. 2 o. z. Předmětem smlouvy bylo užívání parkovacího místa. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit žalobkyni za užívání parkovacího místa odpovídající část ceny služeb spojených s provozem podzemního parkingu. Tuto povinnost však žalovaný porušil a neuhradil žalobkyni částku 21 112,31 Kč. Současně soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., výše úroků vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne prodlení, které nastalo [datum] (§ 1968 o. z.).
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 445 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 845 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.