Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 %z částky 7 270 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku12 216 Kč a částku 3 914,24 Kč. Dne [datum] totiž strany podepsaly smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to dne [datum]. Žalovaná uhradila 2 730 Kč (546 Kč × 5). Dlužná částka je tak tvořena a) dlužnou jistinou úvěru ve výši 11 118,22 Kč, b) smluvní pokutou ve výši 498 Kč, c) náhradou nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalované ve výši 600 Kč, d) smluvní pokutou ve výši 3 914,24 Kč, e) úrokem za poskytnutí úvěru.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované. Ta byla k prvnímu jednání konanému dne [datum] řádně předvolána, avšak bez omluvy se nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.1/ Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěru s povolením od České národní banky (výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, č.l. [Anonymizováno]).2/ Žalobkyně vedla evidenci klientky, z níž jsou patrny její osobní údaje, jakož i přehled o poskytnutém úvěru na základě smlouvy č. [hodnota] (kartou klienta, č.l. [Anonymizováno]).3/ Žalobkyně provedla lustraci žalované a ta neprocházela databází SOLUS (výpisem záznamů SOLUS, č.l. [Anonymizováno]).4/ Žalobkyně posoudila skóre žalované v NRKI (výpisem NRKI, č.l. [Anonymizováno]).5/ Žalovaná se zavázal splácet poskytnuté prostředky prostřednictvím splátek ve výši 546 Kč, těchto splátek bylo celkem [hodnota] (splátkovým kalendářem, č.l. [Anonymizováno] rub).6/ Strany podepsaly smlouvu č. [hodnota] označenou jako návrh na uzavření smlouvy. V ní si ujednaly poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. RPSN činilo 77,83 %. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 58,97 % p. a. Ve smlouvě byla v čl. [Anonymizováno].[Anonymizováno]. sjednána smluvní pokuta za prodlení se splátkou. V čl. [Anonymizováno].[Anonymizováno] byla sjednána smluvní pokuta za nezaplacení nové jistiny po zesplatnění úvěru (návrhem na uzavření smlouvy, č.l. 25). Žalované byly sděleny informace ohledně úvěru – zejména ohledně způsobu uzavření smlouvy (informacemi pro klienta, čl. [Anonymizováno]).7/ Žalobkyně disponovala scanem občanského průkazu žalované (občanským průkazem žalované, č.l. [Anonymizováno]).8/ Žalobkyně vystavila předsmluvní formulář, kde shrnula podmínky úvěru. Celkem tedy výše úvěru činila 10 000 Kč, celková částka k zaplacení 26 208 Kč, výpůjční úroková sazba 58,97 % p. a., RPSN 77,83 % (předsmluvním formulářem, č.l. [Anonymizováno]).9/ Žalované bylo oznámeno schválení úvěru dopisem ze dne [datum] (oznámením o schválení úvěru, č.l. [Anonymizováno]). Toto oznámení mu bylo zasláno na adresu [adresa].10/ Žalované bylo vyplaceno 10 000 Kč dne [datum] (dokladem o vyplacení úvěru, č.l. [Anonymizováno]).11/ Žalobkyně sdělila dopisem ze dne [datum] žalované, že úvěr zesplatňuje a dlužná částka činí celkem 12 216 Kč (oznámením č.l. [Anonymizováno]).12/ Žalobkyně disponovala výpis z běžného účtu žalované (výpisy, č.l. [Anonymizováno] -[Anonymizováno]).13/ Žalovaná byla vyzván k zaplacení, neboť se ocitla v prodlení se splátkou č. [hodnota] splatnou [datum] a splátkou č. [hodnota] splatnou [datum] a splátkou č. [hodnota] splatnou [datum] (výzvou k zaplacení ze dne [datum] č.l. [Anonymizováno], výzvou k zaplacení ze dne [datum], č.l. [Anonymizováno]).14/ Žalovaná byla vyzvána k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne [datum]. Byla jí stanovena lhůta v délce 15 dní od data odeslání výzvy (předžalobní výzvou č.l. [Anonymizováno]). Tato předžalobní výzva byla odeslána dne [datum] (podacím archem č.l. [Anonymizováno]).
5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
6. Na projednávanou věc se použijí ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).
7. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
12. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako [Anonymizováno], který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své [Anonymizováno] činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněna kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
16. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.
17. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě o úvěru uvedeno, že RPSN činí 77,83 % (výše odpovídá výpočtu, který soud provedl dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra). Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v srpnu 2023 činila 10,04 %. Ve smlouvě byla tedy téměř 8násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli téměř 8násobkem.
18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Žalovaná na úvěr uhradila prvních pět splátek, tj. částku 2 730 Kč. Žalované zbývá zaplatit částku 7 270 Kč (10 000 Kč – 2 730 Kč). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.
19. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v v předžalobní výzvě ze dne [datum], která byla uvedeného dne rovněž odeslána. Do prodlení se žalovaná dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 15 dnů od tohoto data, tj. od [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení v zákonné výši od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem III. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.
20. V usnesení ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005, Vrchní soud v Olomouci dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalované, jež byla úspěšná v převážné části předmětu řízení (žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 186,77 Kč, žalovaná co do částky 11 431,92 Kč), v řízení žádné náklady nevznikly.
22. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.