Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 573 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 573 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co dočástky 51 230 Kč,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 777,37 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 2 859,30 Kč,úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 145,64 Kč od [datum] do zaplacení,úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 145,64 Kč od [datum] do zaplacení,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 232,13 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 5 589,89 Kč,úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 384,93 Kč od [datum] do [datum],úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 811,93 Kč od [datum] do zaplacení,úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 384,93 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 51 803 Kč s příslušenstvím. Uplatňuje přitom dva nároky. První (ve výši 16 500 Kč) vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, („[právnická osoba] “). Druhý nárok (ve výši 35 303 Kč) vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listin a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. V řízení z předložených listin vyplynulo následující:1/ [právnická osoba] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů podepsala s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] („smlouva 1“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému 16 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [právnická osoba] v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku ve výši 30 927 Kč, jenž představuje součet poskytnuté částky 16 000 Kč, poplatek ve výši 13 367 Kč (skládající se z úroku ve výši 8 161 Kč, poplatku za komfortní poskytnutí a splacená ve výši 1 658 Kč, poplatek za flexibilního splácení ve výši 2 048 Kč) a z doplňkového pojištění ve výši 1 560 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 52 měsíčních platbách po 595 Kč, při poslední splátce 582 Kč, a to nejpozději do [datum]. RPSN byla sjednána ve výši 174,72 % (smlouvou o půjčce č. [hodnota], smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru).2/ [právnická osoba] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů podepsala s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] („smlouva 2“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [právnická osoba] v souvislosti s poskytnutým úvěrem částku ve výši 66 303 Kč, jenž představuje součet poskytnuté částky 30 000 Kč, poplatek ve výši 33 963 Kč (skládající se z úroku ve výši 24 177 Kč, poplatku za komfortní splacení ve výši 3 426 Kč, poplatek za flexibilní splácení ve výši 4 860 Kč) a z doplňkového pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal zaplatit ve 78měsíčních platbách po 851 Kč, při poslední splátce 776 Kč, a to nejpozději do [datum]. RPSN byla sjednána ve výši 149,99 % (smlouvou o půjčce č. [hodnota], smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru).3/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným dne [datum] vyplněna zákaznická za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Čistý měsíční příjem žalovaného činil 22 000 Kč (příjem ze závislé práce na pozici [Anonymizováno]) a jeho výdaje dosahovaly výše 6 000 Kč. V rámci ověření příjmu byla zaškrtnuta položka „výplatní pásky“, (zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]).4/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným dne [datum] vyplněna zákaznická za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Čistý měsíční příjem žalovaného činil 24 000 Kč (příjem ze závislé práce na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a jeho výdaje dosahovaly výše 5 000 Kč. V rámci ověření příjmu byla zaškrtnuta položka „výplatní pásky“, (zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]).5/ Žalovaný uhradil [právnická osoba] po uzavření smlouvy 1 celkem 14 427 Kč a po uzavření smlouvy 2 částku 31 000 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobkyni již neuhradil ničeho. [právnická osoba] dne [datum] podepsala s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávky za žalovaným z smlouvy 1 a smlouvy 2. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy 1 a smlouvy 2 ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy; dle sledování zásilek došlo oznámení žalovanému dne [datum] ( oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím lístkem z dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výňatky ze seznamů postoupených pohledávek).6/ Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]).
5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc s použijí ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu 1 a smlouvu 2 o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 zákona. Na základě smlouvy 1 [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 16 000 Kč a na základě smlouvy 2 částku 30 000 Kč. [právnická osoba] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smluv jednala v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.17. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.18. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě 1 o úvěru uvedeno, že RPSN činí 174,72 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v dubnu 2022 činila 8,74 %. Ve smlouvě byla tedy téměř 20násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli téměř 20násobkem.19. A ve smlouvě 2 bylo uvedeno, že RPSN činí 149,99 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v listopadu 2021 činila 7,99 %. Ve smlouvě byla tedy téměř 19násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli téměř 19násobkem.20. O nepřiměřeně vysoké RPSN se jedná i po přepočtu RPSN dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra.21. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv 1 a 2 má žalobkyně, na kterou [právnická osoba] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru.22. Žalovaný na úvěr ve výši 16 000 Kč ze smlouvy 1 uhradil 14 427 Kč. A na úvěr ze smlouvy 2 ve výši 30 000 Kč žalovaný uhradil 31 000 Kč. Žalovanému tedy zbývá uhradit 573 Kč (poskytnutá souhrnná částka 46 000 Kč – 45 427 Kč).23. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smluv, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. Soud shledal jako absolutně neplatné i ujednání o pojistném, neboť tato dílčí ujednání byla neoddělitelně spjata se smlouvou 1 a 2.24. Co se úroku z prodlení týče, jelikož jsou neplatné smlouvy o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], jež bylo žalovanému odesláno dne [datum] a do jeho dispoziční sféry se (dle sledování zásilky) dostalo dne [datum]. Do prodlení se žalovaný dostal – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 dnů od tohoto data, tj. od [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení v zákonné výši od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovanému, jež byl úspěšný v převážné části předmětu řízení, v řízení žádné náklady nevznikly.26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.