21 C 34/2022

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím coby náhrady újmy způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“). Žalobu odůvodnila tím, že se nejpozději dne [datum] měla dopustit protiprávního jednání spočívajícího v tom, že [anonymizována tři slova] zařízení, které k nakládání s [anonymizováno] není podle zákona č. 182/2001 Sb., o [anonymizováno] (dále jen„ zákon o odpadech“), určeno. Tím měla být naplněna skutková podstata deliktu podle § 66 odst. 4 písm. b) zákona o [anonymizováno], za což byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka]. Samotné řízení o uložení pokuty bylo zahájeno [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) dne [datum], rozhodnutí ve věci samé bylo vydáno [datum]. Žalobkyně se proti rozhodnutí bránila zákonnými prostředky, a to odvoláním k [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalobami ve správním soudnictví. Jelikož příslušné orgány vydávaly opakovaně nepřezkoumatelná rozhodnutí, celé řízení zahrnující navazující řízení odvolací a řízení o správních žalobách a kasačních stížnostech podaných žalobkyní bylo skončeno až [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno konečné rozhodnutí [název soudu] (žalobkyně v žalobě podrobně popsala jednotlivé fáze správního a soudního řízení a zdůraznila nejdelší úseky nečinnosti). Celkem tak délka správního řízení a navazujícího soudního řízení činila [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů, jde tedy o zjevně nepřiměřeně dlouhé řízení. Samotné řízení nebylo nijak skutkově a právně složité, žalobkyně v řízení nijak neobstruovala. Význam řízení pro žalobkyni spočíval v tom, že šlo o její reputaci, řízení jí zapříčinilo nejistotu v plánování, rozhodování, úzkost a potíže členům vedení společnosti. Pokuta ve výši [částka] byla v roce [rok] vysoká (oproti dnešní době, neboť hodnota peněz v čase klesá), správní orgány a soudy nepřihlédly při svém opakovaném rozhodování k době, která uplynula od spáchání protiprávního jednání, coby k přilehčující okolnosti a ukládaly pokutu po celou dobu ve stejné výši. S odkazem na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], [stanovisko NS] (dále též jen„ Stanovisko [anonymizováno]“), žalobkyně uvedla, že se vznik její nemajetkové újmy zapříčiněné nepřiměřenou délkou řízení presumuje, tzn. není povinna jej prokazovat. Žalobkyně uplatňuje jako nemateriální újmu celkem [částka], což odpovídá [anonymizováno] letům a [anonymizováno] měsícům délky řízení a sazbě [anonymizována dvě slova] [spisová značka] trvání řízení. Hodnota základní sazby zadostiučinění [částka] až [částka] vyplývá z [anonymizováno] let staré judikatury, s ohledem na inflaci by tak mohla být navýšena až o 50 %. Svůj nárok žalobkyně uplatnila dne [datum] u [anonymizováno], které reagovalo dopisem ze dne [datum] tak, že dle jeho názoru délka řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá, pročež žalobkyni požadované zadostiučinění nenáleží. Ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty [anonymizováno] měsíců od uplatnění nároku u žalované žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z žalované částky.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že považuje žalobou uplatněný nárok za nedůvodný, žalobkyni by postačovalo odškodnit konstatováním porušení jejího práva na ukončení řízení v přiměřené lhůtě. Žalovaná uvedla, že správní řízení před [anonymizováno] a [anonymizováno] nebylo nepřiměřeně dlouhé, žalobkyně poukazuje pouze na újmu vzniklou nepřiměřeně dlouhým navazujícím soudním řízením. Celková délka řízení se nejeví s ohledem na všechny okolnosti případu jako zjevně nepřiměřená oproti jiným řízením tohoto typu. Žalovaná poukázala na kritéria § 31a odst. 2 a 3 zákona. Význam řízení pro žalobkyni byl nízký, je profesionální právnická osoba v oblasti nakládání s [anonymizováno], uložení pokuty nijak významně neohrozilo její další podnikání v oboru nakládání s [anonymizováno]. Správní orgány i správní soud postupovaly konzistentně, nedošlo ke zpochybnění skutkových zjištění ani právního závěru, že pokuta byla uložena po právu a v odpovídající výši, žalobkyně nemohla nabýt zvýšené nejistoty ohledně výsledku řízení. Soudní řízení o správních žalobách v oblasti práva životního prostředí běžně trvají [anonymizováno] až [anonymizováno] roky, posuzovaná věc tedy nepředstavuje výjimečný exces. Pokud žalobkyni nějaká nemajetková újma vznikla, je nepatrná. Podle názoru žalované neuvedla žalobkyně v žalobě žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly nutnost zvýšení základní částky zadostiučinění dle Stanoviska [anonymizováno] ([částka] za první [anonymizováno] roky řízení, [částka] za každý další rok řízení). Zvýšený význam řízení pro účastníka byla žalobkyně povinna prokazovat, přitom význam předmětu přestupkového řízení byl pro žalobkyni zanedbatelný, a to jak ekonomicky (viz účetní dokumenty ve sbírce listin), tak z provozních důvodů (žádný negativní vliv na podnikání žalobkyně). Nadto žalobkyně svým zaviněným protiprávním jednáním způsobila důvodné zahájení celého řízení vůči své osobě, pročež by se měla analogicky aplikovat judikatura ohledně pravomocně odsouzeného pachatele v trestních řízeních (např. rozsudky [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]).

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
1/ [anonymizováno] oznámením ze dne [datum], doručeným žalobkyni dne [datum], zahájila s žalobkyní správní řízení o uložení pokuty podle zákona o [anonymizováno] a zároveň vyzvala žalobkyni, aby se do 15 dnů vyjádřila k podkladům před vydáním rozhodnutí. Žalobkyně se ve věci vyjádřila [datum] mimo jiné tak, že skladovaný materiál nepředstavuje [anonymizováno], takže na něj zákon o odpadech nedopadá. [anonymizováno] dne [datum] vydala rozhodnutí pod č. j. [anonymizováno] [spisová značka], jímž uložila žalobkyni pokutu ve výši [částka] za přestupek dle § 66 odst. 4 písm. b) zákona o [anonymizováno] („ Rozhodnutí [anonymizováno]“). Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne [datum], dne [datum] si proti němu podala odvolání, které došlo [anonymizováno] dne [datum] (námitky – nedostatek pasivní legitimace, [anonymizováno] nerozhodla ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení, nejde o odpad, neodůvodnění výše pokuty). [anonymizováno] předložila věc MŽP s odvoláním dne [datum], spis byl doručen [datum]. [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok] provedlo obhlídku místa černé skládky a rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], zamítlo odvolání žalobkyně a napadené Rozhodnutí [anonymizováno] potvrdilo („ Rozhodnutí [anonymizována dvě slova]“) (prokázáno spisem [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [číslo] [rok]).
2/ Žalobkyně napadla Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] žalobou z [datum] u [název soudu] („ Žaloba 1“). Ten učinil první úkon (referát) ve věci [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] bylo žalované [příjmení] vyzváno k vyjádření do 60 dnů. Vyjádření žalovaného k žalobě bylo doručeno soudu [datum]. Dne [datum] byl pan [příjmení] vyzván k vyjádření, zda bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení,do 15 dnů, výzva byla doručena [datum]. Dne [datum] pan [příjmení] sdělil, že bude vystupovat jako zúčastněná osoba, sdělení bylo soudu doručeno [datum]. Následně byla[datum] zaslána panu [příjmení] žaloba a vyjádření žalovaného. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k replice a sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, do 2 týdnů, výzva byla žalobkyni doručena [datum]. Dne [datum] žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez jednání a uvedla, že repliku zašle soudu do 30 dnů. Sdělení bylo soudu doručeno [datum]. Žalobkyně avizovanou repliku do 30 dnů nezaslala, takže dne [datum] [anonymizována dvě slova] nařídil jednání na [datum]. Těsně před jednáním, [datum], žalobkyně zaslala soudu svou repliku. Dne [datum] se jednání konalo a [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] zrušil a věc [anonymizováno] vrátil k dalšímu řízení („ Rozsudek [jednací číslo MSP] 1“). Souhlasil se závěrem [anonymizováno], že žalobkyní skladovaný materiál byl [anonymizováno] ve smyslu zákona o [anonymizováno] a že skutková podstata přestupku byla naplněna. [anonymizováno] však nedostatečně odůvodnilo své rozhodnutí o výši uložené pokuty, pročež je jeho rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné. Právní moc rozsudku byla vyznačena [datum] a věc byla vrácena [anonymizováno], které si spis převzalo [datum] (prokázáno spisem [název soudu] zn. [spisová značka]).
3/ Poté, co se [anonymizováno] věc [datum] vrátila, [anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí],[číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo Rozhodnutí [anonymizováno] („ Rozhodnutí [anonymizováno] 2“) (prokázáno spisem [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [číslo] [rok]).
4/ Žalobkyně napadla Rozhodnutí [anonymizováno] 2 žalobou z [datum], jež došla [název soudu] [datum] („ Žaloba 2“). Věc byla přidělena soudci [datum], přičemž téhož dne byl ve věci učiněn první referát. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku a k doložení plné moci zástupce. Soudní poplatek byl zaplacen [datum]. Dne [datum] bylo zasláno vyrozumění zúčastněné osobě - panu [příjmení] a výzva žalovanému [příjmení] k vyjádření do dvou měsíců. Výzva byla žalovanému doručena [datum], žalovaný se k žalobě vyjádřil [datum], vyjádření došlo soudu [datum] a žalobkyni [datum]. Dne [datum] vyzval soud opakovaně žalobkyni k doložení plné moci a ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, do dvou týdnů. Žalobkyně nesouhlasila s nekonáním jednání dne [datum], nesouhlas doručen soudu [datum]. Následně [datum] (tj. po [anonymizováno] měsících) nařídil soud jednání na [datum]. To se konalo a bylo odročeno na [datum], mezitím [datum] žalobkyně zaslala soudu další důkazy. Druhé jednání se konalo [datum] a byl na něm vynesen rozsudek. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], Žalobu 2 zamítl („ Rozsudek [jednací číslo MSP] 2“). Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně dne [datum] kasační stížnost, jež došla soudu [datum]. Dne [datum] zaslal soud kasační stížnost žalovanému k replice do 14 dnů, výzva byla doručena [datum]. Žalované [příjmení] se ke kasační stížnosti vyjádřilo [datum], vyjádření bylo doručeno soudu[datum]. Dne [datum] předložil [anonymizována dvě slova] spis s kasační stížností [název soudu] („ [anonymizováno]“), spis došel [anonymizováno] dne [datum]. Přibližně po [anonymizováno] měsících [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil Rozsudek [jednací číslo MSP] 2 pro nepřezkoumatelnost závěrů o výši pokuty [anonymizována dvě slova] i [anonymizováno] a věc vrátil [název soudu] k dalšímu řízení („ Rozsudek [anonymizováno] 1“). Spis byl vrácen [anonymizována dvě slova] [datum], Rozsudek [anonymizováno] 1 byl rozeslán a nabyl právní moci dne [datum] (vyznačena [datum]). Následně byla věc u [název soudu] vedena pod novou spisovou značkou[spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byli účastníci vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, do dvou týdnů. Žalobkyně s tím nesouhlasila, nesouhlas došel soudu [datum]. Následně po dalších [anonymizováno] letech a [anonymizováno] měsících [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], zrušil Rozhodnutí [anonymizováno] 2 pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil [anonymizováno] k dalšímu řízení („ Rozsudek [jednací číslo MSP] 3“). Pokyn k vrácení spisu [anonymizováno] byl udělen [datum], spis byl vrácen [datum] (prokázáno spisem [název soudu] zn. [spisová značka], původně vedeným pod zn. [spisová značka], a spisem [anonymizováno] zn. [spisová značka]).
5/ Poté, co se věc [anonymizováno] dne [datum] vrátila, [anonymizováno] rozhodnutím ze dne[datum rozhodnutí], [číslo jednací], [číslo] [spisová značka], [číslo], jež nabylo právní moci dne[datum], zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo Rozhodnutí [anonymizováno] („ Rozhodnutí [anonymizováno] 3“) (prokázáno spisem [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [číslo] [rok]).
6/ Žalobkyně napadla Rozhodnutí [anonymizováno] 3 žalobou z [datum], došlou soudu téhož dne („ Žaloba 3“). [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum] (vyznačena [datum]) postoupil věc [název soudu] z důvodu své místní nepříslušnosti. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na přikázání věci jinému soudu – [název soudu]. Spis byl postoupen [název soudu][datum], ten spis dne [datum] předložil [anonymizováno] s návrhem z [datum] [anonymizováno] dne [datum] rozeslal informaci o řízení a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum] (vyznačena [datum]) rozhodl, že ve věci je příslušný [název soudu], jeho závěr o místní nepříslušnosti nebyl správný. Dne [datum] byl spis vrácen [název soudu]. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, ten složila [datum]. Dne [datum] bylo zasláno vyrozumění zúčastněné osobě a žalované [příjmení] bylo vyzváno k vyjádření k žalobě do jednoho měsíce a ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, do dvou týdnů; výzva byla doručena [datum]. Žalovaný se k žalobě vyjádřil [datum], vyjádření došlo soudu [datum]. Dne [datum] bylo zasláno žalobkyni k replice a k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, do dvou týdnů (doručeno žalobkyni [datum]). Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání nesouhlasila [datum]. Následně se ve věci skoro po [anonymizováno] roky nic nedělo. Dne [datum] nařídil soud jednání na[datum]. Replika žalobkyně z [datum] došla soudu téhož dne. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, na němž [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí],č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], zamítl Žalobu 3, opětovně rozhodl, že skladovaný materiál byl [anonymizováno], byla naplněna skutková podstata daného přestupku, pokuta [částka] byla uložena ve správné výši („ Rozsudek [jednací číslo MSP] 4“). Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně dne [datum] blanketní kasační stížnost, tato byla [anonymizováno] předložena [datum]. Dne [datum] byl uhrazen soudní poplatek za kasační stížnost,dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění stížnosti do jednoho měsíce, výzva byla doručena [datum]. Dne [datum] žalobkyně doplnila kasační stížnost. Kasační stížnost byla zaslána žalovanému [příjmení] k vyjádření do 14 dnů dne [datum], výzva doručena[datum]. Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil [datum], vyjádření došlo soudu[datum]. Po přibližně [anonymizováno] roce a [anonymizováno] měsíci byl dne [datum] spis přidělen soudci. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum rozhodnutí], zrušil Rozsudek [jednací číslo MSP] 4 s tím, že závěry [anonymizována dvě slova] o tom, že dosud neuběhla objektivní [anonymizováno] lhůta pro uložení pokuty běžící od porušení povinnosti, jsou nepřezkoumatelné („ Rozsudek [anonymizováno] 2“). Věc byla [anonymizována dvě slova] vrácena (spis doručen) [datum] (prokázáno spisem [název soudu] zn. [spisová značka] a spisem [anonymizováno]zn. [spisová značka]).
7/ Poté, co byl spis soudu [datum] vrácen, [anonymizována dvě slova] dne [datum] vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, do dvou týdnů. Účastníci souhlasili, žalobkyně výslovně dne [datum] a dne [datum] doplnila svou argumentaci. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne[datum], opětovně zamítl Žalobu 3 („ Rozsudek [jednací číslo MSP] 5“). Žalobkyně podala dne [datum] proti uvedenému rozsudku blanketní kasační stížnost přímo k [anonymizováno], ten si spis od [anonymizována dvě slova] [datum] vyžádal. Spis došel [anonymizováno] [datum]. Dne [datum] byla rozeslána informace o řízení a dne [datum] [anonymizováno] žalobkyni vyzval k doplnění kasační stížnosti do jednoho měsíce (výzva doručena téhož dne). Žalobkyně doplnila kasační stížnost dne [datum], kasační stížnost byla [datum] zaslána žalovanému [příjmení] k vyjádření do 14 dnů (výzva doručena [datum]). Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil [datum] (došlo soudu [datum]). Dne [datum] bylo vyjádření žalovaného zasláno žalobkyni na vědomí. Přibližně po [anonymizováno] roce a [anonymizováno] měsících [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], zamítl kasační stížnost proti Rozsudku [jednací číslo MSP] 5 („ Rozsudek [anonymizováno] 3“). Spis došel zpět [anonymizována dvě slova] [datum]. Žalobkyně podala proti Rozsudku [anonymizováno] 3 a Rozsudku [jednací číslo MSP] [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] ústavní stížnost, jež došla [název soudu] dne [datum] [název soudu] usnesením ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], jež nabylo právní moci dne [datum], ústavní stížnost žalobkyně odmítl (prokázáno spisem [název soudu]zn. [spisová značka], spisem [anonymizováno] zn. [spisová značka] a spisem [název soudu] zn. [ústavní nález]).
8/ Dopisem ze dne [datum], doručeným [anonymizováno] téhož dne, požádala žalobkyně [příjmení] o náhradu nemajetkové újmy způsobené shora popsaným správním a navazujícím soudním řízením ve výši [částka], žádost odůvodnila obdobně jako projednávanou žalobu (prokázáno Žádostí o náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne [datum], doručenkou datové zprávy ID [číslo]). [anonymizováno] shledalo žádost žalobkyně jako nedůvodnou, což sdělilo žalobkyni dopisem ze dne[datum]. V dopise uvedlo, že na posuzovanou věc nelze aplikovat [číslo listu] [anonymizováno] úmluvy ani Stanovisko [anonymizováno], není dána příčinná souvislost mezi tvrzenou újmou a délkou správního řízení, řízení před [anonymizováno] a [anonymizováno] nebylo nepřiměřeně dlouhé a soudem nebyla v žádném rozhodnutí vyslovena nezákonnost kteréhokoliv rozhodnutí [anonymizováno] či [anonymizováno] (prokázáno dopisem [anonymizováno] ze dne[datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], [spisová značka]).

4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se domáhala náhrady za nepřiměřenou délku správního a navazujícího soudního řízení před správním soudem. Řízení před [anonymizováno] bylo zahájeno [datum] doručením oznámení o jeho zahájení žalobkyni. Dne [datum] bylo vydáno Rozhodnutí [anonymizováno], jímž byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka] za přestupek dle zákona o [anonymizováno]. Žalobkyně se proti němu odvolala dne [datum] k [anonymizováno], jež o odvolání rozhodlo Rozhodnutím [anonymizováno] 1 dne [datum] tak, že je zamítlo a napadené Rozhodnutí [anonymizováno] potvrdilo. Žalobkyně podala proti Rozhodnutí [anonymizováno] 1 dne [datum] Žalobu 1, o které rozhodl [název soudu] dne[datum] Rozsudkem [anonymizováno] 1 tak, že se Rozhodnutí [anonymizováno] 1 ruší pro nepřezkoumatelnost. [anonymizováno] následně dne [datum] vydalo Rozhodnutí [anonymizováno] 2, kterým opět zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo Rozhodnutí [anonymizováno]. Druhé rozhodnutí [anonymizováno] napadla žalobkyně [příjmení] 2 z [datum], o které [název soudu] rozhodl dne [datum rozhodnutí] Rozsudkem [jednací číslo MSP] 2 tak, že Žalobu 2 zamítl. Ke kasační stížnosti žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] 1 dne [datum rozhodnutí] Rozsudek [jednací číslo MSP] 2 zrušil pro nepřezkoumatelnost, uvedl, že je nepřezkoumatelné i Rozhodnutí [anonymizováno] 2, věc ale vrátil [anonymizována dvě slova]. Ten až [datum rozhodnutí] Rozsudkem [jednací číslo MSP] 3 zrušil Rozhodnutí [anonymizováno] 2 pro nepřezkoumatelnost a věc [anonymizováno] vrátil. [anonymizováno] vydalo dne [datum] Rozhodnutí [anonymizováno] 3, jímž do třetice zamítlo odvolání žalobkyně a napadené Rozhodnutí [anonymizováno] potvrdilo. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně [příjmení] 3 z [datum], o které rozhodl [název soudu] až [datum rozhodnutí] Rozsudkem [jednací číslo MSP] 4 tak, že Žalobu 3 zamítl. Ke kasační stížnosti žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] 2 dne [datum rozhodnutí] Rozsudek [jednací číslo MSP] 4 zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil [anonymizována dvě slova] k dalšímu řízení. [anonymizována dvě slova] dne[datum rozhodnutí] Rozsudkem [jednací číslo MSP] 5 opětovně zamítl Žalobu 3, následnou kasační stížnost pak dne [datum] zamítl [anonymizováno] Rozsudkem [anonymizováno] 3. [ulice] stížnost žalobkyně proti Rozsudku [anonymizováno] 3 a Rozsudku [jednací číslo MSP] 5 byla [název soudu] dne [datum] odmítnuta, rozhodnutí [název soudu] bylo žalobkyni doručeno [datum]. Podrobný postup účastníků i rozhodujících orgánů a délka prodlev mezi jednotlivými úkony jsou rozepsány v pododstavcích skutkových zjištění výše. Řízení trvalo od [datum] do [datum], tj. [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců, [anonymizováno] dnů (pokud bychom do řízení nepočítali řízení o ústavní stížnosti a za konec řízení brali právní moc Rozsudku [anonymizováno] 3 dne [datum], tak by řízení trvalo [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců, [anonymizováno] dny, takže ve výpočtu délky řízení žalobkyně je patrně chyba). Žalobkyně však požadovala zadostiučinění za [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíců řízení v sazbě [částka] za rok (nižší, než na jaké měla dle svého názoru nárok), tj. částku [částka]. Dne [datum] žalobkyně uplatnila tento nárok u [anonymizováno], to však její žádosti nevyhovělo, což žalobkyni sdělilo dopisem ze dne [datum].

5. Uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:
6. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
7. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
8. Podle § 31a odst. 2 zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
9. Podle § 31a odst. 3 zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
10. Podle § 31 odst. 4 zákona poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.
11. Přiměřenost délky soudního řízení ve smyslu věty třetí § 13 odst. 1 zákona je součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak vnitrostátními právními předpisy nejvyšší právní síly (čl. 38 odst. 2 Listiny), tak i právními předpisy mezinárodního původu, zejména Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Právě ve světle těchto právních předpisů se [název soudu] ve Stanovisku [stanovisko NS] zabýval výkladem § 13 a § 31a zákona obsahujícího zákonnou úpravu zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudních řízení. Přitom navázal na judikaturu [název soudu] („ [anonymizováno]“), která vychází ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Postačí tedy, pokud stěžovatel vznik nemajetkové újmy tvrdí a jeho tvrzení není úspěšně popřeno (rozsudek velkého senátu [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizováno] proti [země], [číslo]). Stanovisko [anonymizováno] je však možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
12. Dle čl. 6 odst. 1 věty první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv [anonymizováno] obvinění proti němu. Účelem citovaného ustanovení je zajistit právo na spravedlivý proces dvěma kategoriím osob: těm, jejichž občanská (civilní) práva nebo závazky jsou nějakým způsobem zpochybněny, a těm, kdo čelí [anonymizováno] obvinění. Judikatura [anonymizováno] vykládá pojem obvinění z [anonymizováno] činu obsažený v Úmluvě autonomním způsobem a čl.

6 Úmluvy, garantující právo na spravedlivý proces, aplikuje také na řízení o některých deliktech, které jsou ve vnitrostátním právním řádu označeny nikoli jako [anonymizováno] činy, ale jako disciplinární delikty nebo přestupky (srov. rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizováno] a [anonymizováno] proti [země], [číslo]). Vztahuje tak vyšší požadavky na spravedlivost procesu nejen na řízení označená jako [anonymizováno], ale i na některá řízení označená jinak. Pro aplikovatelnost čl. 6 Úmluvy v jeho [anonymizováno] části je rozhodující zodpovězení tzv. [anonymizována dvě slova] (srov. rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] [příjmení] a ostatní proti [země], [číslo]), mezi něž patří:(i) posouzení příslušnosti sankce k určitému právnímu odvětví, (ii) analýza povahy porušení práva, za něž je sankce ukládána, a (iii) zhodnocení stupně přísnosti sankce. První kritérium (tj. zda je čin kvalifikován jako [anonymizováno]) je pouze výchozím bodem úvah a samo o sobě bez spojení se zbývajícími nemá význam. Druhá dvě kritéria jsou alternativní, tzn. stačí naplnění jednoho z nich pro podřazení případu pod čl. 6 Úmluvy.
13. Dále platí, že z podstaty věci je právo na spravedlivý proces garantováno v řízeních vedených před soudem. Termín projednání soudem je však judikaturou [anonymizováno] vykládán široce, a proto je možné čl. 6 odst. 1 Úmluvy vztáhnout i na správní řízení, v němž je možno uložit sankci naplňující znaky [anonymizováno] obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a je-li jeho absolvování podmínkou pro přístup k soudu, tedy jestliže na ně navazuje soudní přezkum (srov. rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum], ve věci [anonymizováno] proti [země], [číslo]). V případě kladné odpovědi na tyto otázky je nezbytné správní i soudní řízení posuzovat jako jeden celek (neboť je v nich z hlediska čl. 6 Úmluvy rozhodováno o tomtéž nároku, pouze před různými orgány) a do celkové délky řízení započítat nejenom přezkum správním soudem, ale i samotné rozhodování správních orgánů.
14. Nejsou-li však tyto podmínky splněny, ať již z hlediska věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy nebo toho, že posuzované řízení neprobíhalo před soudem a nejde ani o správní řízení, na které by soudní řízení navazovalo, pak čl. 6 odst. 1 Úmluvy na posuzované řízení nedopadá, a nelze tak na posouzení přiměřenosti jeho délky a případnou satisfakci aplikovat ani Stanovisko [anonymizováno]. To ale neznamená, že v případě nadměrné délky tohoto řízení nejde o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona. Nemůže však jít o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona spočívající v nepřiměřené délce řízení, ale půjde o nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 věty druhé nebo třetí zákona spočívající v neučinění úkonu v zákonné nebo přiměřené lhůtě. V případě těchto řízení je možné odškodnit pouze jednotlivé průtahy v řízení, a to buď jednotlivě, nebo v jejich souhrnu, nikoliv nepřiměřenou délku celého řízení. Jelikož na tento nesprávný úřední postup nedopadají závěry Stanoviska [anonymizováno], neuplatní se ani vyvratitelná domněnka vzniku újmy. Poškozený je proto povinen prokázat jak vznik újmy, tak příčinnou souvislost mezi průtahy (porušením povinnosti učinit úkon v zákonem stanovené nebo přiměřené lhůtě) a vznikem nemajetkové újmy.
15. V projednávané věci se žalobkyně domáhala odškodnění za nepřiměřenou délku správního a navazujícího soudního řízení ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona. V rámci správního řízení byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka] za spáchání přestupku dle § 66 odst. 4 písm. b) zákona o [anonymizováno]. Byť se řízení vedlo pro uložení sankce za nikoliv [anonymizováno] čin (kritérium i), soud považuje za v zásadě nepochybné, že sankce za správní delikty mají trestněprávní povahu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Co se týče posouzení povahy deliktu v dané věci (kritérium ii), je nutno konstatovat, že zákon o [anonymizováno] chrání obecný, nikoliv partikulární zájem. Druhé kritérium tedy svědčí závěru, že svou povahou přestupek spadá do oblasti trestněprávní. Pokud jde o povahu a přísnost sankce (kritérium iii), je nutno připomenout, že podle běžného smyslu pojmů obecně pod trestní právo spadají činy, jejichž pachatelům hrozí tresty určené především k vyvolání odrazujícího účinku, které obvykle spočívají v opatřeních zbavení svobody a v pokutách (s výjimkou těch, které svou povahou, trváním nebo způsobem výkonu nemohou způsobit výraznou újmu). Sankce s horní hranicí [částka] (§ 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení a vydání Rozhodnutí [anonymizováno]) není dle názoru zdejšího soudu nijak zanedbatelná a směřuje tak mimo jiné k tomu, aby případné pachatele odradila od opakování zakázaného jednání (k tomu srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
16. Z výše uvedeného tedy plyne, že správní řízení bylo vedeno pro čin mající trestněprávní povahu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Po pravomocném ukončení správního řízení pak následoval soudní přezkum správního rozhodnutí na úseku správního soudnictví, přičemž platí, že podmínkou pro přístup ke správnímu soudu bylo absolvování správního řízení (§ 5 s. ř. s.). Posuzované řízení jako celek tedy spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy, který mimo jiné garantuje právo na jeho přiměřenou délku.
17. Dále se soud zabýval otázkou, zda lze v posuzované věci považovat délku správního a soudního řízení za přiměřenou, či naopak zda délka těchto řízení ve svém celku znamenala nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona. Žalobkyni byla správními orgány uložena pokuta za přestupek na úseku [anonymizováno] hospodářství. Řízení bylo zahájeno z moci úřední dne [datum] doručením oznámení žalobkyni, přičemž Rozhodnutí [anonymizováno] bylo vydáno [datum] a Rozhodnutí [anonymizováno] 1 o odvolání žalobkyně bylo vydáno [datum]. Takovou délku dvoustupňového správního řízení soud nepovažuje za nijak zvlášť nepřiměřenou povaze věci (v podrobnostech viz pododst. 1/ skutkových zjištění výše). Poté však v řízení nastaly problémy přičitatelné k tíži rozhodujících orgánů. Předně Rozhodnutí [anonymizováno] 1 bylo v části týkající se odůvodnění výše uložené pokuty nepřezkoumatelné, pročež je musel [název soudu] [jednací číslo MSP] 1 zrušit ([datum rozhodnutí]). Řízení se o toto období nemuselo prodloužit, kdyby [anonymizováno] své rozhodnutí náležitě odůvodnilo, jak mu ukládá zákon. Rozhodnutí [anonymizováno] 2 vydané [datum] bylo opět nepřezkoumatelné, ale [název soudu] žalobu proti němu podanou nejprve zamítl Rozsudkem [jednací číslo MSP] 2 ([datum rozhodnutí]). Tento rozsudek byl ovšem zrušen [anonymizováno] dne [datum] právě pro nepřezkoumatelnost, takže [anonymizována dvě slova] musel o Rozhodnutí [anonymizováno] 2 rozhodovat znovu. Učinil tak ovšem až [datum] ([anonymizováno] a [anonymizováno] roku po kasaci jeho předchozího rozsudku ze strany [anonymizováno]) a Rozsudkem [jednací číslo MSP] 3 toliko zrušil Rozhodnutí [anonymizováno] 2. Celá část řízení od vydání Rozhodnutí [anonymizováno] 2 do jeho zrušení Rozsudkem [jednací číslo MSP] 3 (trvající déle než [anonymizováno] let) nemusela vůbec proběhnout, kdyby rozhodnutí [anonymizováno] a [název soudu] splňovala zákonné náležitosti. Následně bylo dne [datum] vydáno Rozhodnutí [anonymizováno] 3 (poslední rozhodnutí [anonymizováno] v posuzované věci, které obstálo v dalším přezkumu). Žalobu proti němu podanou [název soudu] [jednací číslo MSP] 4 ([datum rozhodnutí], tj. po [anonymizováno] letech od vydání napadeného rozhodnutí) zamítl, tento rozsudek však byl shledán v závěrech o tom, zda uběhla objektivní tříletá lhůta pro uložení pokuty běžící od porušení povinnosti, nepřezkoumatelným a [anonymizováno] jej dne [datum] zrušil. Tato další [anonymizováno] část řízení tedy byla zapříčiněna vadami soudního rozhodnutí. V přezkumu [anonymizováno] obstál až Rozsudek [jednací číslo MSP] 5z [datum rozhodnutí]; kasační stížnost proti němu podanou [anonymizováno] zamítl [datum], tj. po [anonymizováno] letech od jeho vydání. O ústavní stížnosti žalobkyně bylo rozhodnuto velmi rychle (do [anonymizováno] měsíců od vydání napadeného rozhodnutí).
18. Z uvedeného plyne, že řízení bylo zatíženo výraznými průtahy zapříčiněnými vydáním dvou nepřezkoumatelných rozhodnutí [anonymizováno] a dvou nepřezkoumatelných rozsudků [název soudu], jakož i průtahy v rozhodování před správními soudy (dlouhými obdobími nečinnosti), které z celkového hlediska zapříčinily nepřiměřenou délku řízení, a tím i nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 zákona. Celková délka řízení o udělení pokuty za přestupek dle zákona o odpadech - téměř [anonymizováno] let - je zcela zjevně excesivní a nepřiměřená.
19. Dále se soud zabýval tím, zda žalobkyni náleží právo na peněžitou satisfakci, či zda by ve smyslu § 31a odst. 2 zákona bylo pro žalobkyni dostatečným zadostiučiněním konstatování porušení jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.
20. Žalovaná namítala s poukazem na judikaturu [název soudu], že žalobkyně nemá na peněžité zadostiučinění právo, neboť si celou újmu zavinila v prvé řadě sama tím, že spáchala předmětný přestupek. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že [název soudu] coby soud odvolací rozhodoval v obdobné věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tamní žalobkyně byla rovněž právnická osoba, které byla uložena pokuta za přestupky podle § 66 odst. 4 písm. b) zákona o [anonymizována tři slova] v dané věci uzavřel, že řízení„ bylo vyvoláno protiprávním jednáním žalobkyně deliktního charakteru, za něž byla v řízení charakterově podobném řízení trestnímu pravomocně postižena. Tato okolnost významně snižuje intenzitu nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni z nepřiměřené délky posuzovaného řízení, jehož celková délka se jinak nijak zásadně nevymyká z obvyklé délky obdobného řízení s navazujícím soudním řízením a ani jiné okolnosti věci pro úvahu o peněžitém zadostiučinění nesvědčí. Bylo by naopak v rozporu s obecně pojímanou zásadou spravedlnosti, kdyby měla žalobkyně prostřednictvím nároku na satisfakci za nepřiměřenou délku řízení finančně těžit ze svého deliktního jednání. (…) Žalobkyni proto náleží zadostiučinění pouze ve formě konstatování porušení práva na přiměřenou délku posuzovaného řízení.“ [anonymizováno] soud seznámil účastníky s citovanými závěry u jednání v projednávané věci.
21. Soud se ztotožňuje s výše citovanými závěry [název soudu] přijatými v obdobné věci, z nichž plyne, že poškozený, jemuž byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt (přestupek), se ve většině případů může domoci zadostiučinění toliko ve formě konstatování porušení práva (jak argumentovala i žalovaná v projednávané věci). Z uvedeného pravidla jsou však přípustné výjimky. Sám [anonymizována dvě slova] v citovaném rozhodnutí uvedl, že byť bylo tamní posuzované řízení nepřiměřeně dlouhé, nešlo o výrazný a zjevný exces vymykající se obvyklé délce obdobných řízení. Tamní řízení trvalo něco málo přes [anonymizováno] roky a v jeho průběhu rozhodovaly [anonymizována dvě slova] i [název soudu] coby soud správní každý toliko [anonymizováno], kasační stížnost podána nebyla. Průběh tamního řízení byl tedy zcela zjevně odlišný od excesivně dlouhého řízení posuzovaného v projednávané věci.
22. Žalobkyně přiléhavě argumentovala rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí],sp. zn. [spisová značka], a judikaturou v něm citovanou, podle něhož„ dojde-li v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí (…), je třeba takovou skutečnost při posuzování celkové délky řízení zohlednit,a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedeného pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdyby orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně“.
23. V posuzované věci opakovaně vydávaná nepřezkoumatelná rozhodnutí jsou právě tím důvodem, proč soud uzavírá, že v projednávané věci má žalobkyně nárok na peněžité zadostiučinění, přestože si řízení přivodila sama svým protiprávním jednáním. I osoba, jež byla uznána vinnou ze spáchání správního deliktu/přestupku, má právo na to, aby rozhodnutí příslušných orgánů vydaná v její věci splňovala zákonné náležitosti co do jejich odůvodnění a aby jejich rušením pro nepřezkoumatelnost opakovaně nedocházelo k prodlužování řízení na zcela neúměrnou dobu (ostatně ve věci sp. zn. [spisová značka] shledal [název soudu] nepřiměřeně dlouhým již [anonymizováno] řízení, zatímco v posuzované věci trvalo řízení více než [anonymizováno] tak dlouho).
24. Soud se tedy z důvodů výše popsaných dále zabýval výší peněžitého zadostiučinění, na které má žalobkyně nárok, přičemž vycházel z § 31a odst. 3 zákona ve spojení se závěry Stanoviska [anonymizováno], a přihlédl ke specifikům posuzované věci. Předně je nutné uzavřít, že základní sazba [částka] až [částka] za [anonymizováno] vedení řízení je i v současné době judikaturou považovaná za dostačující. Z rozsudku velkého senátu [anonymizováno] ve věci [anonymizováno] proti [země] lze vyčíst, že [anonymizováno] považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Ze Stanoviska [anonymizováno] přitom vyplývá, že základní částka [částka] až [částka] za první [anonymizováno] a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti [země] [anonymizováno].
25. V případě, že by žalobkyně nespáchala dané protiprávní jednání a na konci posuzovaného řízení by byla zproštěna obvinění ze spáchání přestupku, by soud vycházel z horní hranice základní sazby, tj. [částka], s ohledem na extrémní délku posuzovaného řízení. Jelikož si však žalobkyně řízení přivodila svým protiprávním jednáním a byla jí pravomocně uložena pokuta za spáchaný přestupek, soud základní sazbu snižuje na polovinu, tj. na [částka] za [anonymizováno] (resp. za první [anonymizováno] roky a pak za každý následující rok vedení řízení); nebylo by spravedlivé, aby žalobkyni náležela stejná základní sazba jako jiným poškozeným, vůči nimž by bylo obdobné řízení vedeno nezákonně.
26. Dále je nutné zdůraznit, že kdyby nebylo vydaných nepřezkoumatelných rozhodnutí, náleželo by žalobkyni toliko konstatování porušení jejího práva (z důvodů popsaných v odst. 19 a 20 výše). Soud má proto za to, že žalobkyni náleží peněžitá náhrada jen za ty části řízení, které byly vedeny zbytečně, a to právě kvůli nepřezkoumatelným rozhodnutím, nikoliv za celé řízení. Tuto úvahu je nutné odlišit od postupu, kdyby soud v posuzovaném řízení rozlišoval průtahové a bezprůtahové části a odškodňoval jen jednotlivé průtahy. Takový postup by byl dle Stanoviska [anonymizováno] a navazující judikatury nesprávný, soud však toto nečiní. Jen se snaží odlišit části řízení vedené zbytečně, kvůli vadným rozhodnutím a jejich kasacím, neboť za nepřiměřeně dlouhé řízení bez rušených rozhodnutí by žalobkyni peněžité zadostiučinění nenáleželo.
27. Soud proto má za to, že žalobkyni náleží peněžité zadostiučinění za:
1) úsek řízení od [datum] do [datum]: [datum] byla věc předána [anonymizováno] k vydání Rozhodnutí [anonymizováno] 1, toto však bylo nepřezkoumatelné; [anonymizováno] mělo vydat už napoprvé rozhodnutí řádně odůvodněné jako Rozhodnutí [anonymizováno] 3; kvůli nepřezkoumatelným Rozhodnutím [anonymizováno] 1 a [anonymizováno] 2 a souvisejícím soudním řízením (Rozsudky [jednací číslo MSP] 1, [jednací číslo MSP] 2, [anonymizováno] 1, [jednací číslo MSP] 3) s jedním rovněž nepřezkoumatelným rozsudkem (Rozsudek [jednací číslo MSP] 2) se tak řízení zbytečně protáhlo až do [datum], kdy byl spis předán [anonymizováno] k vydání jeho konečného Rozhodnutí [anonymizováno] 3); a
2) úsek řízení od [datum] do [datum]: [datum] došla [název soudu] 3 proti Rozhodnutí [anonymizováno] 3, první rozhodnutí o této žalobě (Rozsudek [jednací číslo MSP] 4) však bylo nepřezkoumatelné; [anonymizována dvě slova] měl vydat už napoprvé rozsudek řádně odůvodněný jako Rozsudek [jednací číslo MSP] 5; kvůli nepřezkoumatelnému Rozsudku [jednací číslo MSP] 4 a souvisejícímu řízení o kasační stížnosti (Rozsudek [anonymizováno] 2) se tak řízení zbytečně protáhlo až do [datum], kdy byl spis vrácen [název soudu] k vydání jeho konečného Rozsudku [jednací číslo MSP] 5.
28. Úsek 1) trval [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů, úsek 2) trval [anonymizováno] let, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů. Celkem tedy finančně odškodnitelná část řízení trvala [anonymizováno] let a [anonymizováno] měsíců, tj. [anonymizováno] [částka] + [částka] = [částka]. Dále je při výpočtu nutné zohlednit, že obecně se první [anonymizováno] roky nepřiměřeně dlouhého řízení odškodňují poloviční částkou. První [anonymizováno] roky posuzovaného řízení trvalyod [datum] do [datum], z toho do peněžitě odškodňovaného úseku 1) spadá obdobíod [datum] do [datum] = [anonymizováno] rok, [anonymizováno] měsíců a [anonymizováno] dnů. Za ty by při plné sazbě [částka] ročně náleželo [částka] + [částka] + [částka] = [částka], náleží za ně však jen ½,tj. [částka]. Druhou polovinu je nutné od částky [částka] odečíst, výsledný nárok žalobkyně tedy činí [částka].
29. Soud se zabýval i dalšími kritérii pro snížení či zvýšení přiznaného zadostiučinění zakotvenými v § 31a odst. 3 zákona, žádnou další specifickou okolnost pro úpravu výše vypočtené částky, resp. základní sazby [částka], však v posuzované věci neshledal.
30. Zcela excesivní délku řízení soud zohlednil již v tom, že žalobkyni coby pravomocně odsouzené osobě vůbec přiznával peněžitou náhradu, přičemž základní sazba činila polovinu z [částka], nikoli z nižší částky. Co se složitosti věci týče, Stanovisko [anonymizováno] zohledňuje zejména počet instancí, v nichž byla věc řešena, jakož i složitost skutkovou a právního posouzení. Posuzovaná věc byla řešena opakovaně ve všech instancích, ovšem důvodem kasací byla nepřezkoumatelnost rušených rozhodnutí (nikoliv např. nesouhlas s jejich právními či skutkovými závěry). Řízení nebylo složité skutkově a všechny rozhodující orgány po celou dobu řízení setrvaly na závěru, že žalobkyně skutek spáchala a že šlo o deliktní jednání, problém byl toliko s odůvodněním uložené pokuty a později v odůvodnění běhu prekluzivní lhůty pro uložení pokuty. Žalobkyně ovšem všechny podané opravné prostředky využila k tomu, aby vždy předestřela novou argumentaci, proč její jednání není protiprávní, se kterou se rozhodující orgány musely vždy nově vypořádat v rovině právního posouzení, došlo i na výklad evropských předpisů a judikatury (viz odůvodnění vydaných rozhodnutí). V poměrech rozhodování ve věcech týkajících se práva životního prostředí je tedy nutné uzavřít, že nešlo ani o jednoduchou věc, ani o věc nadmíru složitou.
31. Rovněž z hlediska kritéria jednání poškozeného bylo posuzované řízení zcela standardní, podávání opravných prostředků žalobkyní jí nemůže být kladeno k tíži. Žádné obstrukční chování soud nezjistil, žalobkyně naopak na výzvy správních orgánů i správních soudů pružně a rychle reagovala (snad s výjimkou toho, že avizovala podání repliky do 30 dnů v řízení předcházejícím vydání Rozsudku [jednací číslo MSP] 1, na které soud [anonymizováno] čekal zbytečně, kteréžto pak žalobkyně předložila soudu až den před nařízeným jednáním). Na druhou stranu ze spisového materiálu nevyplynulo, že by žalobkyně rozhodnutí ve věci jakkoli urgovala, což by soud v rámci tohoto kritéria mohl hodnotit ve prospěch žalobkyně. Jednání žalobkyně proto také nemělo vliv na modifikaci konečné částky.
32. Dalším z kritérií je postup orgánů veřejné moci během řízení, které zejména vyžaduje, aby byl postup orgánů v řízení plynulý, prostý období nečinnosti a směřující k rozhodnutí věci. Odhlédneme-li od průtahů způsobených vydáním posléze zrušených rozhodnutí, správní orgány těmto požadavkům dostály, postupovaly ve věci plynule a rychle (byť rychlý postup [anonymizováno] vedl ve dvou případech ze tří k vydání nepřezkoumatelného rozhodnutí), k výraznějším průtahům v řízení v podobě dlouhých období nečinnosti došlo v řízení před správními soudy. Ani za této situace soud neshledal důvod pro zvýšení základní částky, neboť průtahy způsobené zrušenými rozhodnutími byly základním důvodem pro samotné přiznání peněžité náhrady, přičemž kdyby ke zrušením rozhodnutí nedošlo, průtahy způsobené pouhou nečinností soudů by byly důvodem toliko pro konstatování porušení práva žalobkyně coby pravomocně odsouzené osoby.
33. Ohledně kritéria významu předmětu pro poškozeného soud připomíná, že dle Stanoviska [anonymizováno] je obecně kladen důraz na trestní věci (zejména je-li omezena osobní svoboda), řízení ve věci ochrany osobnosti, řízení opatrovnická, o osobním stavu, pracovněprávní spory, řízení o sociálních dávkách atd. Předmět těchto řízení sám o sobě odůvodňuje zvýšení základní částky, neboť zvýšený význam pro poškozeného se zde presumuje. Předmětem posuzovaného řízení však bylo uložení peněžité sankce za přestupek právnické osobě, předpoklad zvýšeného významu pro poškozeného se zde tedy neuplatní. V tomto„ běžném“ typu řízení je na žalobkyni, aby okolnosti zvyšující význam tvrdila a rovněž prokazovala. Naopak snížený význam pro poškozeného by měla tvrdit a prokazovat žalovaná. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že posuzované řízení pro ni mělo zvýšený význam s ohledem na výši uložené sankce, její reputaci, psychickou újmu a potíže způsobené členům jejího vedení. K důkazu navrhla výslech pana [příjmení], svého [anonymizováno]. Soud však tento důkazní návrh zamítl, neboť dospěl k závěru, že se žalobkyně nemůže domáhat zvýšení zadostiučinění pro [anonymizováno] újmu [anonymizována tři slova] a snížení reputace žalobkyně za situace, kdy protiprávní jednání spáchala. To, že se ona a její vedení s výsledkem celého posuzovaného řízení dodnes nesmířili a s konečnými rozhodnutími nesouhlasí, na uvedeném ničeho nemění. Stejně tak soud nemohl přihlédnout k výši uložené pokuty, dle názoru žalobkyně nesprávně stanovené. Soud v řízení o náhradu nemajetkové újmy není oprávněn přezkoumávat správnost pravomocných rozhodnutí v odškodňované věci,tzn. ani závěr o správnosti výše uložené pokuty. Zvýšený význam pro žalobkyni tedy soud v posuzované věci neshledal.
34. Neshledal ale ani snížený význam řízení pro žalobkyni. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně je [anonymizována dvě slova] osoba v oblasti nakládání s [anonymizováno], které byla uložena pokuta za delikt při samotné spodní hranici zákonné sazby. Výše pokuty nepředstavuje pro podnikání žalobkyně významnější ohrožení. Význam řízení byl pro žalobkyni zanedbatelný, a to jak ekonomicky (viz účetní dokumenty ve sbírce listin), tak z provozních důvodů (žádný negativní vliv na podnikání žalobkyně). K těmto tvrzením nepředložila žalovaná další důkazy, soud tedy nahlédl do obchodního rejstříku, na jehož obsah žalovaná poukazovala, a z něj zjistil toliko to, že žalobkyně je společností s ručením omezeným se základním kapitálem [částka], jež byla až do [datum] komanditní společností [role v řízení] [příjmení] coby jejích společníků, v oblasti nakládání s [anonymizováno] nikdy nepodnikala a nepodniká, jako předmět podnikání má zapsáno: [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] souvisejících služeb, poskytování služeb pro [anonymizováno] a [anonymizováno], činnost [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Ze sbírky listin soud zjistil, že žalobkyně patří mezi [anonymizována dvě slova] jednotky a ke dni [datum] znalec ocenil veškeré jmění žalobkyně na [částka] Ani částku [částka], ani předmět řízení tak nelze považovat za pro žalobkyni zanedbatelné.
35. Soud proto uzavírá, že považuje význam řízení pro žalobkyni za standardní z důvodů popsaných výše. Jelikož žádnou další okolnost pro úpravu konečné výše peněžitého zadostiučinění soud v posuzované věci neshledal, vyhověl žalobě výrokem I. tohoto rozsudku co do [částka].
36. Podle ustálené judikatury (srov. bod 10 Stanoviska [anonymizováno]) má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Žalobkyně doručila výzvu ve smyslu § 14 zákona [anonymizováno] dne [datum], žalované tedy běžela lhůta k plnění do [datum] a dnem[datum] se ocitla v prodlení. Úrok z prodlení byl určen v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
37. Ve zbytku soud žalobu coby zčásti nedůvodnou výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/ 1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že výrokem III. přiznal částečně úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], neboť výše přiznaného plnění závisela na úvaze soudu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] (viz usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) sestávající z částky [částka] za každý ze sedmi úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé z [datum], účast na jednání [datum], vyjádření ve věci samé z [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum]), tj. [částka], a dále sedm paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ([částka]) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
39. Podle § 31 odst. 4 zákona soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon spočívající v uplatnění nároku u žalované (k tomu viz usnesení [název soudu] ze dne [datum],sp. zn. [ústavní nález], a v něm citovanou judikaturu). Dále soud nepřiznal žalobkyni náhradu za písemný závěrečný návrh z [datum], jelikož u jednání [datum] byl její zástupce přítomen a závěrečný návrh přednášel ústně. Jak je přitom uvedeno v samotném písemném závěrečném návrhu, na jednání [datum] byli účastníci informováni o tom, že si na příští jednání([datum]) mohou připravit závěrečný návrh. Jinak řečeno, soud jim sdělil, že mohou očekávat ukončení věci na příštím jednání, a mohou si tak předem připravit závěrečný ústní přednes. K zaslání písemných závěrečných návrhů před posledním jednáním účastníci vyzváni nebyli ([anonymizována dvě slova] posledního jednání). Jde tedy o neúčelný úkon právní služby, jehož náklady žalovaná není povinna žalobkyni hradit.
40. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.