Výrok
I. Žalovaná je povinna vyklidit a žalobkyni předat vyklizený byt číslo [hodnota], [Anonymizováno], o velikosti [Anonymizováno], který se nachází ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bytového domu číslo popisné [Anonymizováno] na adrese [adresa] v [Anonymizováno] území [adresa], obec [adresa], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, AnonymizovánoII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkynina zástupce, advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vyklizení bytu, který žalovaná obývá bez právního důvodu. Uvedla, že má od [Anonymizováno] svěřenou správu bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. S žalovanou uzavřela nájemní smlouvu k tomuto bytu, žalovaná však neplatila nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem bytu, čímž porušila své povinnosti zvlášť závažným způsobem. Žalobkyně proto vypověděla nájemní smlouvu bez výpovědní doby a nájemní vztah skončil k [datum]. Žalovaná byt nevyklidila a nadále ho bez právního důvodu užívá, ačkoliv ji žalobkyně k vyklizení opakovaně vyzvala.
2. Žalovaná se k věci samé nijak nevyjádřila. Na soud se pouze opakovaně obrátil její syn s žádostí o odročení jednání.
3. Ve věci se konalo ústní jednání [datum].
4. Den předtím volal na soud [Anonymizováno] žalované, pan [jméno FO]. Uvedl, že žalovaná jde [datum] na [podezřelý výraz] a na jednání nemůže přijít. Požádal proto o odročení s tím, že lékařskou zprávu doloží později. Soud žádosti z následujících důvodů nevyhověl.
5. Soud ve věci již jednou jednání na žádost pana [jméno FO] odročoval. [jméno FO] den před ústním jednáním podal k soudu osobně žádost o odročení s tím, že se žalované přitížilo, nemohla vstát z postele a jednání se nemůže zúčastnit. Zároveň na sebe nechal e-mailový a telefonický kontakt (žádost na čl. 26). Soud jednání odročil a zároveň vyzval žalovanou, aby doložila důvod pro odročení (např. v podobě potvrzení pečovatele o zhoršení [podezřelý výraz] stavu) a aby doložila oprávnění pana [jméno FO] za žalovanou jednat (např. prostřednictvím plné moci). To samé sdělil soud telefonicky panu [jméno FO]. Žalovaná ani pan [jméno FO] však soudu nedoložili ani důvod pro odročení, ani oprávnění k zastupování žalované. Teprve následně po odročeném jednání ([datum]) doložil pan [jméno FO] plnou moc (čl. 38) a záznam o ošetření žalované [datum] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (čl. 39).
6. Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, musí oprávnění doložit již při prvním úkonu, který činí [§ 32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.)]. Do ústního jednání žalovaná ani pan [jméno FO] nedoložili oprávnění pana [jméno FO] za žalovanou jednat, ačkoliv k tomu byli soudem vyzváni. Žádost o odročení tak byla podána osobou, která v době podání žádosti neprokázala své oprávnění žalovanou zastupovat. Zároveň s žádostí o odročení nebyl doložen důvod pro odročení a žalovaná ani zpětně nedoložila důvod pro první odročení jednání. Následně doložená lékařská zpráva je v rozporu s tím, co pan [jméno FO] tvrdil. Neplyne z ní totiž, že žalovaná podstoupila [datum] [podezřelý výraz], ale pouze to, že se [datum] večer dostavila do [podezřelý výraz] na [Anonymizováno] příjem s [Anonymizováno] [Anonymizováno], který má již cca 2 měsíce.
7. Soud proto neshledal splnění podmínek dle § 119 odst. 1 o. s. ř. a jednání neodročil. Vzal přitom v potaz i to, že dle § 196 odst. 2 o. s. ř. může být jednání ve sporech o vyklizení bytu odročeno na žádost každého z účastníků pouze jednou.
8. Soud provedl na jednání předložené listinné důkazy. Ty považoval za věrohodné, hodnotil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a učinil z nich následující závěr o skutkovém stavu.
9. Žalobkyně má do své správy od [Anonymizováno] svěřen [Anonymizováno], kat. území [adresa], jehož součástí je [Anonymizováno] (informace o [Anonymizováno]). Žalobkyně uzavřela [datum] s žalovanou a panem [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k [Anonymizováno] č. [hodnota], který je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná a pan [jméno FO] se zavázali platit nájemné a zálohové úhrady za služby spojené s užíváním [Anonymizováno] ([Anonymizováno] smlouva). Od [datum] se výlučnou nájemkyní stala žalovaná ([Anonymizováno] č. [hodnota] k [Anonymizováno] smlouvě). Žalovaná od [Anonymizováno] 2023 pravidelně neplatila předepsané nájemné a zálohy. K [datum] dlužila 159 328 Kč (konto uživatele). Žalobkyně vyzvala [datum] žalovanou k zaplacení dlužného nájemného a záloh a upozornil ji na možnost výpovědi ([Anonymizováno] k úhradě z [datum]). Rada [Anonymizováno] části schválila [datum] výpověď žalované z [Anonymizováno] č. [hodnota] ([Anonymizováno]) a žalobkyně jí následně nájem vypověděla bez výpovědní doby ([Anonymizováno] [Anonymizováno] z [datum]). Výpověď si žalobkyně osobně převzala [datum] (doručenka).
10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
11. Byť byla [Anonymizováno] smlouva uzavřena za účinnosti předchozí právní úpravy, řídí se právní poměry zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), a to v souladu s § 3028 odst. 2 o. z.
12. Mezi žalobkyní a žalovanou byl [Anonymizováno] vztah dle § 2201 a násl. o. z., přičemž předmětem [Anonymizováno] byl [Anonymizováno] (§ 2235 a násl. o. z.). Žalobkyně vypověděla nájem bez výpovědní doby proto, že žalovaná porušila své povinnosti zvlášť závažným způsobem, neboť neplatila nájemné a náklady na služby (§ 2291 odst. 1 a 2 o. z.). Důvod výpovědi žalobkyně ve výpovědi specifikovala (§ 2291 odst. 3 o. z.). Doručením výpovědi nájem skočil a s ním i právní titul, pro který žalovaná byt užívala. Žalovaná měla povinnost odevzdat žalobkyni [Anonymizováno] v den, kdy nájem skončil (§ 2292 o. z.). Pokud tak neučinila a užívala byt i nadále, činila tak bez právního titulu.
13. Podle § 1040 odst. 1 o. z. ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vydání věci v případě nemovitosti odpovídá požadavek na to, aby žalovaná nemovitost vyklidila a vyklizenou předala.
14. Žalovaná užívá žalobkynin [Anonymizováno] bez právního důvodu. Žaloba je proto důvodná, proto jí soud výrokem I. vyhověl. Lhůtu k plnění přitom určil jako třicetidenní dle § 160 odst. 1 věta první v části za středníkem o. s. ř. Přihlédl přitom mj. k věku žalované a jejím [podezřelý výraz] potížím.
15. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná proto má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně je subjektem s dostatečným personálním, materiálním i odborným zázemím, není proto nutné, aby u podobných (skutkově a právně jednoduché) typů sporu potřebovala využívat externích právních služeb (k tomu srov. obecně nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. IV. ÚS 2434/19). Proto jí soud přiznal jako účelně vynaložené náklady pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). Výši této náhrady je třeba určit analogicky dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (usnesení Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. 28 Cdo 2638/2025), tedy 450 Kč za každý ze tří úkonů (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby a účast na jednání). Celkem tedy žalobkyni náleží 6 350 Kč.
16. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.