Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbytku zamítá, tedy co do částky 16 200 Kč a úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky. Uvedla, že [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela s žalovaným [Anonymizováno] o [Anonymizováno] a poskytla mu [Anonymizováno] ve výši 20 000 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti, dostal se do prodlení, a žalovaná proto zesplatnila celý úvěr. Pohledávku následně postoupila na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.
4. Soud na jednání provedl listinné důkazy, které předložila žalobkyně. Považoval je za důvěryhodné a hodnotil je samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.5. [Anonymizováno] [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným [datum] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] na jejím základě poskytla žalovanému [Anonymizováno] ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem, který si strany sjednaly ve výši 40 % měsíčně. RPSN vycházela dle smlouvy na 5 543,35 % (, hodnota6. [Anonymizováno] zaslala žalovanému 28. 10. 2024 na účet částku 20 000 Kč ([Anonymizováno] o [Anonymizováno]).7. Žalovaný neplnil své povinnosti, proto , datum8. Pohledávku za žalovaným postoupila [Anonymizováno] žalobkyni ([datum]). O postoupení ho informovala (, datum9. Soud zjištěný stav následně posoudil po právní stránce.10. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalovaný spolu uzavřely [Anonymizováno] [§ 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.)]. Poskytovatelka [Anonymizováno] vystupovala jako podnikatelka (§ 420 o. z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Jedná se proto o spotřebitelskou smlouvu (§ 1810 o. z.). Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu zákon č. 257/2016 Sb., o [Anonymizováno] (ZoSÚ).11. Pohledávku za žalovaným následně společnost [Anonymizováno] postoupila na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z.12. [Anonymizováno] je dle § 86 a 87 uvedeného zákona, neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že [Anonymizováno] řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením [Anonymizováno] o [Anonymizováno].13. [Anonymizováno] měla povinnost [Anonymizováno] žalovaného zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné listiny.14. Žalobkyně v žalobě vůbec netvrdila, zda a jakým způsobem zkoumala [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaného. K doplnění tvrzení (a případně též důkazů) dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nemohl soud žalobkyni poučit. O tuto možnost se totiž žalobkyně připravila neúčastí na ústním jednání. Pokud se účastník jednání neúčastní soud „není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání“ (rozsudky Nejvyššího soudu ze 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, a z 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, obdobně též usnesení Ústavního soudu z 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10).15. Soud proto uzavřel, že [Anonymizováno] je neplatná, neboť poskytovatelka [Anonymizováno] nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o poplatcích a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením i dalších produktů v ní sjednaných. Neplatnost [Anonymizováno] však nemá vliv na platné postoupení pohledávky (rozsudek Nejvyššího soudu z 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).16. Jestliže [Anonymizováno] přes neplatnost [Anonymizováno] plnila žalovanému 20 000 Kč, plnila dle § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle § 2991 odst. 2 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí částku 20 000 Kč. O tuto částku se žalovaný vůči žalobkyni (na kterou byla pohledávka postoupena) bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit.17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, má poskytovatel [Anonymizováno] nárok toliko na nesplacenou část jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (shodně např. rozsudek Městského soudu v Praze z 26. 11. 2025, sp. zn. 19 Co 304/2025, bod 11).18. Účastníci řízení se na splatnosti nedohodli. Žalovaný pro soud po celý čas řízení zůstával nekontaktní. Soud tak nemohl zjistit jeho aktuální majetkovou situaci. V souladu s posledně citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu rozhodl soud tak, že lhůtu k vrácení nesplacené části jistiny uložil jako třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.19. Co do částky 20 000 Kč je tedy žaloba důvodná, a proto soud výrokem I. uložil žalovanému tuto částku uhradit. Ve zbytku žalobu zamítl jako nedůvodnou výrokem II.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch žalobkyně a žalovaného je v zásadě stejný, proto soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení