Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 650 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 8 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 248,59 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 531,54 Kč, smluvního úroku ve výši 24,6 % ročně z částky 6 533,44 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 533,44 Kč od 24. 3. 2023 do 4. 5. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 433,44 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žaloba se co do částky 16 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 970,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 153,70 Kč, smluvního úroku ve výši 24,45 % ročně z částky 13 649,90 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 649,90 Kč od 24. 3. 2023 do 4. 5. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 099,90 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 28. 7. 2023 domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 25 950 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 26. 6. 2018 a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 6. 9. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] IČO [IČO] (dále jen „FCI“), a žalovanou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).[právnická osoba] řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav:1/ FCI coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou dne 26. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytla žalované 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit FCI za poskytnutí této částky poplatek ve výši 16 000 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 60týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč, a to nejpozději do 20. 8. 2019. Žalovaná byla povinna hradit úrok ve výši 32,15 % ročně po celou dobu trvání smlouvy, tj. do dne vypořádání veškerých závazků ze smlouvy (smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne č. [hodnota] ze dne 26. 6. 2018).2/ FCI coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou dne 6. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytla žalované 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit FCI za poskytnutí této částky poplatek ve výši 8 000 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši [právnická osoba] Kč, úroku ve výši [právnická osoba] Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 60týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč, a to nejpozději do 31. 10. 2019. Žalovaná byla povinna hradit úrok ve výši 32,15 % ročně po celou dobu trvání smlouvy, tj. do dne vypořádání veškerých závazků ze smlouvy (smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne č. [hodnota] ze dne 6. 9. 2018).3/ Před uzavřením smluv byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná v této souvislosti uvedla a svým vlastnoručním podpisem stvrdila, že její měsíční příjem je ve výši 23 000 Kč, její měsíční výdaje v celkové výši 14 653 Kč (resp. 16 408 Kč, jež uvedla při sjednávání úvěrové smlouvy dne 6. 9. 2018) se skládají z 5 000 Kč za bydlení, 5 000 Kč za osobní výdaje a zhruba 4 500 Kč až 6 500 Kč za splátky úvěrů (kartami zákazníka – žádostmi o spotřebitelský úvěr ze dne 26. 6. 2018 a 6. 9. 2018).4/ FCI dne 23. 3. 2023 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávky za žalovanou z předmětných smluv. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 4. 2023 odeslaným žalované na adresu uvedenou ve smlouvě, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze 19. 4. 2023 s dokladem o odeslání, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).5/ Žalovaná na dluh ze smlouvy č. [hodnota] uhradila celkem 18 450 Kč a na dluh ze smlouvy č. [hodnota] celkem 9 900 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 10. 7. 2023 předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila. (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 10. 7. 2023 s dokladem o odeslání).5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“).8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. FCI a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě, které FCI poskytla žalované částku 20 000 Kč a částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit FCI za poskytnutí těchto částek poplatek ve výši 16 000 Kč a 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč a 18 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 60týdenních splátkách po 300 Kč. FCI vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.14. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.15. V posuzovaném případě bylo v obou smlouvách uvedeno, že RPSN činí 206,15 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v červnu 2018 činila 8,85 % a v září 2018 činila 8,86 %. Ve smlouvě byla tedy více než 23násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 23násobkem.16. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání by bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni FCI), že tímto poplatkem FCI přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby FCI přenášela své provozní náklady související s poskytováním úvěrů na žalovanou, neboť tyto náklady jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru).17. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a FCI by nemusela – namísto sjednaných 60 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a FCI by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %.18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv má žalobkyně, na kterou FCI své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacených jistin úvěru. To je v případě neplatné smlouvy č. [hodnota] ze dne 6. 9. 2022 částka 100 Kč (10 000 – 9 900 Kč) a v případě neplatné smlouvy č. [hodnota] částka 1 550 Kč (20 000 – 18 450 Kč). Celkem činí nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení částku 1 650 Kč, což je částka, jež byla žalované uložena k zaplacení výrokem I. tohoto rozsudku.19. Co se úroku z prodlení týče, jelikož jsou neplatné smlouvy o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. FCI vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě dne 19. 4. 2023. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalované dne 24. 4. 2023 (když 22. 4. 2023 byla sobota), přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 5. 5. 2023. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalované, jež byla úspěšná v převážné části předmětu řízení (žalobkyně byla úspěšná co do částky 1 650 Kč, žalovaná co do částky 24 300 Kč bez započítání zamítnutého příslušenství pohledávky), v řízení žádné náklady nevznikly.21. [adresa] k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.