Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 527 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 15. 11. 2022 do zaplacení.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že na ni byla postoupena pohledávka za žalovaným, která vznikla tím, že společnost [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [právnická osoba].)[IČO] IČO, , poskytla žalovanému částku 19 080 Kč na základě [Anonymizováno]. Žalovaný tuto částku nevrátil, ač k tomu byla opakovaně vyzván. Původní věřitelka postoupila pohledávku společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a ta ji pak postoupila na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání omluvila, aniž žádala z důležitého důvodu o odročení. Žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.
4. Soud se primárně zabýval žalobkyninou aktivní legitimací, v rámci které zkoumal, zda na ni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou. Z provedených důkazů učinil k této otázce následující skutková zjištění.
5. Společnost [právnická osoba]. uzavřela [datum] se společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., smlouvu o postoupení pohledávek. Součástí této smlouvy má být příloha č. [hodnota], v níž je uveden seznam pohledávek, které byly postoupeny. Pohledávky jsou v příloze identifikovány identifikačním číslem, nikoliv jménem dlužníka ([Anonymizováno] o postoupení [Anonymizováno] z [datum]). [Anonymizováno] č. [hodnota] žalobkyně nepředložila. [adresa] toto předložila neoznačenou tabulku, v které je pod č. [hodnota] uvedena žalovaná.
6. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., o den později ([datum]) uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Součástí této smlouvy je příloha č. [hodnota] se seznamem postoupených pohledávek. V ní je po číslem [hodnota] uveden žalovaný a postupovaná pohledávka ve výši 32 684,91 Kč ([Anonymizováno] o postoupení pohledávek z 19. 12. 2023).
7. Žalobkyně zaslala [datum] žalovanému [Anonymizováno] výzvu k úhradě částky 32 684,91 Kč. V závěru [Anonymizováno] výzvy je uvedeno jméno advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] ([Anonymizováno] výzva z [datum] s doručenkou). Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávky také z [datum], které má podobný formát jako [Anonymizováno] výzva a na konci je uvedena společnosti [právnická osoba]. V oznámení je uvedeno, že pohledávka byla postoupena na žalovanou ([Anonymizováno] o postoupení pohledávky z [datum]).
8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
9. Soud z provedeného dokazování nemá za prokázané následující skutečnosti.
10. Není prokázáno, že společnost [právnická osoba]. postoupila [Anonymizováno] na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. Žalobkyně nepředložila [Anonymizováno] č. [hodnota], kterou předpokládá první [Anonymizováno] o postoupení. Pouhá excelová tabulka (resp. její část) neprokazuje postoupení konkrétní pohledávky za žalovanou. Identifikátor v tabulce navíc neodpovídá identifikátoru v druhé smlouvě o postoupení pohledávek.
11. Není prokázáno, že společnosti [Anonymizováno] či žalobkyně informovali žalovaného o postoupení pohledávky. Ostatně tuto skutečnost žalobkyně ani netvrdila, přičemž povinnost tvrzení předchází důkaznímu břemeni. Z oznámení o postoupení pohledávky není zřejmé, kdo a zda jej žalovanému odeslal. Není ani zřejmé, proč by původní věřitelka ([Anonymizováno]) oznámením informovala žalovaného o postoupení pohledávky z [Anonymizováno] na žalobkyni.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
13. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala svoji aktivní věcnou legitimaci.
14. Podle ustálené judikatury platí, že pokud žalobce (postupník) tvrdí a prokáže, že postupitel (původní věřitel) dlužníku oznámil postoupení pohledávky, dostačuje to k prokázání postoupení pohledávky a aktivní legitimace postupníka jako žalobce v soudním řízení a ve věci již není zapotřebí zkoumat či dokládat postupní smlouvy (usnesení Nejvyššího soudu z 31. 10. 2016, sp. zn. 29 NSČR 85/2015, rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2193/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). Prokazuje-li však postupník ve sporu s dlužníkem svoji aktivní legitimaci existencí [Anonymizováno] o postoupení pohledávky (nikoliv oznámením o postoupení pohledávky postupitelem), pak je namístě, aby soudy platnost takové smlouvy o postoupení pohledávky posoudily (rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024).
15. V posuzované věci žalobkyně netvrdila, že by postoupení pohledávky žalovanému oznámila postupitelka (původní věřitelka) a takovou skutečnost soud nezjistil ani z provedeného dokazování.
16. V takovém případě soudu nezbylo, než se zabývat aktivní věcnou legitimací žalobkyně posouzením postupní smlouvy. Soudu předložená první postupní smlouva přitom neobsahuje žádné přílohy obsahující specifikaci postupovaných pohledávek. Žalobkyně soudu zaslala toliko nijak blíže neoznačenou tabulku, ze které soud zjistil pouze to, že je v ní žalovaný uveden. Tabulka však nemá formu, kterou předpokládá postupní smlouva a ani z ní neplyne, že byla součástí této smlouvy či následné komunikace mezi původní věřitelkou a žalobkyní.
17. Soud tedy z postupních smluv nemá za prokázané, že by došlo k postoupení žalované pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni. Proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci.
18. Svou neúčastí u soudního jednání se žalobkyně připravila o poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ve vztahu k doplnění tvrzení a označení důkazů o své aktivní věcné legitimaci. Pokud se účastník jednání neúčastní soud „není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání“ (rozsudky Nejvyššího soudu ze 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, a z 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, obdobně též usnesení Ústavního soudu z 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10).
19. Na základě výše uvedeného tak soud žalobu zamítl (výrok I).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků na ni nepřiznal právo. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, avšak zůstal zcela pasivní, v řízení neučinil žádný účelný úkon a žádné náklady mu tedy nevznikly (výrok II).