Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 34 524,52 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení p. a. od 15. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobu soud zamítá ve výši 38 304,51 Kč, o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 35 113,45 Kč od 8. 8. 2025 do 14. 12. 2025, o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky588,93 Kč od 15. 12. 2025 do zaplacení, ve výši 90,47 Kč.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaný ze [Anonymizováno] č. [hodnota] z [datum] zaplatil 72 829,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 35 113,45 Kč od 8.8.2025 do zaplacení ve výši 11,5 % a 90,47 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení se zaplacenímod 9. 5. 2025 do 7. 8. 2025. Žalovanému vyplatila 8 000,- Kč, 2 500,- Kč, 10 000,- Kč, 3 000,- Kč, 9 000,- Kč, 2 500,- Kč. Na jistinu žalovaný zaplatil 475,48 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V řízení soud provedl důkazy a učinil z nich zjištění:[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – žalobkyně žalovanému poskytla informace ve smyslu § 92 zákona č. 257/2016 Sb.,souhlas se zpracováním osobních údajů – žalovaný žalobkyni poskytl souhlas se zpracováním osobních údajů,[Anonymizováno] o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – žalobkyně žalovanému poskytla základní popis poskytovaného produktu – [Anonymizováno],výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného – žalobkyně vycházel z údajů žalovaného příjmu 60 500,- Kč měsíčně, [Anonymizováno] na bydlení 14 000,- Kč a dalších nezbytné výdaje 10 000,- Kč,[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – žalobkyně ověřila totožnost žalovaného,[datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno] podmínky – žalobkyně se žalovanému zavázala poskytnout [Anonymizováno] do částky 80 000,- Kč, který se žalovaný zavázal splácet za podmínek specifikovaných smlouvou, RPNS 1499,29 %, konec kreditního rámce 2. 6. 2026, úroková sazba pevná – denní úrok 0,933 %,[Anonymizováno] – žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím autorizační platby z [Anonymizováno] účtu,[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – žalobkyně žalovanému postupně vyplatila 8 000,- Kč, 2 500,- Kč, 3 000,- Kč, 2 500,- Kč, 10 000,- Kč, 9 000,- Kč,[datum] – žalobkyně [Anonymizováno] zesplatnila, když ho žalovaný řádně nesplácel,[Anonymizováno] [Anonymizováno] [datum], [Anonymizováno] o podání [Anonymizováno] – žalobkyně učinila [Anonymizováno] výzvu,[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – v [Anonymizováno] 2024 sazba úvěrů činila 8,96 % p. a.
4. Dle shora uvedeného vzal soud za prokázané, že účastníci 9. 12. 2024 uzavřeli [Anonymizováno] dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., a to žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 citovaného zákona), žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 citovaného zákona). Základ vnitrostátní právní úpravy ochrany spotřebitele představují § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., které jsou recepcí směrnic Evropských společenství do právního řádu ČR, mj. i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 zákona č. 89/2012 Sb. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., ale i směrnici Rady 93/13/EHS je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou zmíněných zákonných ustanovení tedy soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažená v předmětné [Anonymizováno]. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejm. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 ICdo 89/2020).
5. Dle shora uvedeného soud úrokovou sazbu ve výši 0,933 % denně sjednanou ve smlouvě shledal v rozporu s dobrými mravy, když byla nesrovnatelná s výší úrokových sazeb u bankovních úvěrů (ty se dle ČNB ARAD v prosinci 2024 pohybovaly v jednotkách % ročně – viz. k tomu provedený důkaz). Smlouvu soud proto shledal neplatnou ve smyslu § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a nárok žalobkyně soud posoudil dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 34 524,52 Kč na vyplacené jistině úvěru (35 000,- Kč mínus žalobkyní tvrzená platba na jistinu 475,48 Kč = 34 524,52 Kč) a ve zbývající části soud žalobu zamítl. Úrok z prodlení z částky 34 524,52 Kč ve výši 11,5 % soud žalobkyni přisoudil dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. od 15. 12. 2025 do zaplacení s ohledem na předžalobní výzvu k zaplacení.
6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na výsledek sporu tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.