Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobu soud zamítá ve výši [částka].
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] z [datum] zaplatila [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 %., popř. aby jí soud zažalovanou částku přiznal z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila3. V řízení soud provedl důkazy formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na částku [částka] se závazkem žalované vrátit žalobkyni [částka], smlouvou o úvěru, potvrzením o provedení platbě na [částka] z [datum] a předžalobní výzvou.4. Dle 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2012 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (2).5. Žalobkyně sice předložila smlouvu o úvěru a prokázala, že žalované [datum] zaplatila [částka]. Žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání, že zkoumala úvěruschopnost žalované. Za této situace soud žalobkyni přisoudil dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. částku [částka] a ve zbývající části [částka] soud žalobu zamítl. Úrok z prodlení soud žalobkyni přisoudil dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.6. Dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na výsledek sporu (zamítnutí žaloby v menší části) žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka] a za právní zastoupení 3 x [částka] za hlavní úkon (převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění před podáním žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 x [částka] režijní paušál dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. [částka] 21 % DPH.7. O povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soud rozhodl dle položky 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.