Výrok
I. Žalobu o zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení soud zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaná zaplatila z titulu náhrady škody dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. [částka] s příslušenstvím za nepřiměřenou dobu řízení. Dne [datum] vydal [adresa] ke složení jistoty daně z přidané hodnoty za zdaňovací období [Anonymizováno] výši [částka]. Proti rozhodnutí podala [datum] odvolání, které [Anonymizováno] rozhodnutím z [datum], č.j. [Anonymizováno]. Proti rozhodnutí [Anonymizováno] z [datum], č. j. [Anonymizováno] žalobu. [Anonymizováno] zamítl rozsudkem z [datum], č.j. [Anonymizováno]. Kasační stížnost zamítl [Anonymizováno] [datum], č. j. [Anonymizováno] [datum] žalovanou požádala o odškodnění za část posuzovaného řízení do [datum] a dne [datum] za jeho zbytek, když celková délka řízení činila od [datum] do [datum] [Anonymizováno]. Žalovaná nárok odmítla přípisem z [datum]. Průtahy v řízení zapříčinila především [Anonymizováno]. S přihlédnutím ke kumulované inflaci základní částka odškodnění činí [částka] za rok délky řízení (za první [Anonymizováno] x [částka] za další [Anonymizováno] x [částka] za [Anonymizováno] [Anonymizováno], tj. [částka]). Vypočtenou základní částku [částka] za dobu trvání řízení je nutné zvýšit o 20 %, když řízení bylo [Anonymizováno], když obvyklá délka řízení činí [Anonymizováno] rok. [adresa] [Anonymizováno],- Kč přesahovala její zisk za rok [Anonymizováno] (ten dle účetních výkazů činil [částka]), a proto je nutné zvýšení částky [částka] o dalších 30 %.
2. Žalovaná sporovala povinnost k zaplacení. Žalobkyni přiznala kompenzaci ve formě omluvy za nepřiměřenou [Anonymizováno] [č. účtu] -[Anonymizováno] ze dne [datum]. Žalobkyni bylo prokázáno, že přijala zdanitelné plnění za [Anonymizováno] ve výši [částka], ze kterého následně neodvedla DPH [částka] do státního rozpočtu. Žalobkyně se dopustila daňového úniku. Jedná se o zjištění, jehož důsledkem je snížení významu řízení na nepatrnou, téměř nulovou úroveň. Nejistota žalobkyně spočívala pouze v tom, zda bude [Anonymizováno]. , Anonymizováno3. V řízení soud zjistil, že [datum] vydal [adresa]). Dne [datum], adresaDne [datum] [Anonymizováno] žalobkyně zamítl (důkaz - rozsudek [Anonymizováno] [datum], č.j. [Anonymizováno], právní moc [datum], ze spisu [datum] (důkaz - kasační stížnost ze spisu [Anonymizováno]).Dne [datum] [datum] žalobkyni, že žádost postoupilo ohledně uplatněných nároků ohledně soudního řízení dle příslušnosti [Anonymizováno]; ohledně uplatněných nároků, kde je dána příslušnost [Anonymizováno] “ s ohledem na každé [datum] [datum]).Dne [datum] žalovaná k žádosti žalobkyně z [datum] sdělila žalobkyni, že konstatovala existenci nepřiměřené délky řízení a současně se [Anonymizováno] plyne, že se žalobkyni vědomě účastnila obchodních [adresa] (důkaz – sdělení [právnická osoba]).4. Dle uvedeného v předchozím odstavci sled úkonů z časového hlediska ve správním a navazujícím soudním řízení (s hodnocením průtahů):- správní řízení[datum],[datum],[datum],soudní řízení[datum],[datum],[datum],[datum],[datum],[datum],[datum] datum, (tj. od [datum] do [datum] nebyl žádný úkon, tj. dle závěru soudu průtah v řízení u soudu v tomto období),[datum] (nařízení jednání soudem na [datum]; tj. od [datum] do [datum] nebyl žádný úkon, tj. dle závěru soudu průtah v řízení u soudu v délce 368 dnů),[datum] (žádost žalobkyně o odročení jednání [datum]; k tomuto soud dospěl k závěru, že žádost o odročení jednání nelze přičítat k tíži žalobkyně ohledně průběhu řízení před soudem),[datum] (soud měl při jednání k dispozici dodatečný platební výměr [Anonymizováno] [adresa] z [datum], č. j. [Anonymizováno], na daň z přidané hodnoty za [Anonymizováno] ve výši [částka], ve kterém bylo uvedeno, že daň ve výši [částka] byla předmětem zajištění podle § 167 daňového řádu na základě zajišťovacího příkazu z [datum], č. j. [Anonymizováno]),Nejvyšší správní soud[datum],[datum],[datum],[datum],[datum] datum, (právní moc rozhodnutí [datum]).5. Soud dospěl k závěru, že správní řízení a soudní řízení trvalo od [datum] do [datum] (pravomocné skončení soudního řízení), tj. [Anonymizováno]. V , datum6. Podle § 6 odst. 1, 2, 3, 7 zákona č. 82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad") (1). Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v [podezřelý výraz] řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu (2). Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení (3). Úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak (7).7. Podle § 31a odst. 1, 2, 3 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (2).V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (3).8. Podle § 13 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (2).9. Podle § 14 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (1). Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány (2). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (3). Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně (4).10. Podle § 15 odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku (1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (2).11. Podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb. pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.12. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 167 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném do [datum] (s ohledem na vydání zajišťovacího příkazu z [datum]; dále jen „zákon č. 280/2009 Sb.), je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz (1). Zajišťovacím příkazem správce daně uloží daňovému subjektu úhradu v příkazu uvedené částky (2). Není-li nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do 3 pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu (3). U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek. Není-li nebezpečí z prodlení, může správce daně vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně (4).14. Podle § 168 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6 zákona č. 280/2009 Sb., pokud není vydáno rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu do 30 dnů ode dne, kdy bylo podáno, zajišťovací příkaz se stává neúčinným; § 35 odst. 2 se nepoužije (1). Proti zajišťovacímu příkazu nelze uplatnit obnovu řízení (2). Pominou-li před stanovením daně nebo před dnem její splatnosti důvody, pro které bylo zajištění daně uplatněno, správce daně bezodkladně rozhodne o ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu. Zjistí-li správce daně před stanovením daně nebo před dnem její splatnosti důvody pro snížení původní výše zajištění, rozhodne o změně zajištěné částky rozhodnutím, které mění částku uvedenou v zajišťovacím příkazu a současně ukončí v rozsahu změny účinnost příkazu původního. Vznikl-li v důsledku těchto rozhodnutí vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vzniku (3). Dojde-li ke stanovení daně, která nebyla v době vydání zajišťovacího příkazu stanovena, je tato daň splatná ke dni jejího stanovení. Tímto dnem zaniká účinnost zajišťovacího příkazu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Pokud tak vznikl vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vzniku (4). Uplynul-li den splatnosti u daně, u které byl zajišťovací příkaz vydán z důvodu, že dosud neuplynul den její splatnosti, zaniká tímto dnem účinnost zajišťovacího příkazu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Pokud tak vznikl vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vzniku (5). Pokud daňový subjekt nesplní povinnost uloženou v zajišťovacím příkazu, může správce daně rozhodnout o zřízení zástavního práva k zajištění částky stanovené tímto zajišťovacím příkazem. Toto zástavní právo trvá v rozsahu, který odpovídá výši zajištěné daně, která byla stanovena nebo která se stala splatnou, po zániku účinnosti zajišťovacího příkazu z důvodů uvedených v odstavcích 4 a 5 (6).15. Podle § 169 zákona č. 280/2009 Sb., pokud nebyla při vymáhání zahájeném na základě zajišťovacího příkazu zajištěná částka uhrazena do doby zániku účinnosti zajišťovacího příkazu z důvodu toho, že zajištěná daň se stala splatnou podle § 168 odst. 4 nebo 5, rozhodne správce daně, že vykonatelné rozhodnutí o stanovení daně se stává exekučním titulem namísto zajišťovacího příkazu a současně uvede výši nedoplatku, pro jehož úhradu má být vymáhání nadále prováděno. Účinky provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány v rozsahu vymezeném novým exekučním titulem.16. Zajišťovací příkaz představuje předběžný a dočasný prostředek k zajištění účelu daňového řízení, tj. k vybrání v budoucnu stanovené či splatné daně.17. Pokud byla žalobkyni doměřená daň z přidané hodnoty ve výši [částka] za [Anonymizováno] (zajišťovací příkaz přitom zněl na částku [částka]), tj. žalobkyně se ohledně daně z přidané hodnoty dopustila deliktního jednání., soud s ohledem na povahu zajišťovacího příkazu shledal omluvu žalované za průtahy v řízení za dostačující a žalobu soud zamítl. Z důvodu daňového deliktu žalobkyně byl význam posuzovaného řízení snížen na nepatrnou úroveň.18. S ohledem na důvody zamítnutí žaloby soud při jednání [datum] neodstraňoval vady žalobního petitu (žalobkyně se k jednání nedostavila), kdy žalobkyně uvedla, že požaduje zaplatit z téže částky zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.19. Důkazy soud hodnotil postupem dle § 132 občanského soudního řádu. Důkaz spisem [Anonymizováno] soud zamítl, když soud nepříslušelo přezkoumávat postup [Anonymizováno] a správnost jeho rozhodnutí. Další důkazy soud neprovedl, neboť provedené důkazy umožnily věc rozhodnout.20. Dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu žalované přísluší náhrada nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 z [datum], tj. 6 x [částka] (vyjádření z [datum], vyjádření z [datum], vyjádření z [datum], vyjádření z 17. 12. 205, jednání u soudu [datum], příprava k jednání soudu).