Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka], k rukám [Jméno advokáta], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalované povinnost k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání, žalovaná je ručitelkou. Žalobce poskytl podnájemci kancelář č. [hodnota] v [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do dne [datum] a byla prodloužena do dne [datum], měsíční podnájemné bylo sjednáno ve výši [částka] + DPH a bylo splatné jednorázově na 12 měsíců dopředu. Žalobce vystavil nájemci fakturu č. [hodnota] pro nájemné za rok [Anonymizováno], faktura byla splatná dne [datum]. Podnájemce ani žalovaná fakturu nezaplatili. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku dne [datum].
2. Žalobce je státním příslušníkem České republiky s bydlištěm v České republice, žalovaná je státním příslušníkem [Anonymizováno] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána umístěním nemovitosti v České republice v souladu s čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s ust. čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce soudu sdělil, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání, žalovaná je ručitelkou, žalobce poskytl podnájemci kancelář č. [hodnota] v [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], podnájemné bylo sjednáno ve výši [částka] + DPH a bylo splatné jednorázově na 12 měsíců dopředu (nájemní smlouva ze dne [datum], dodatek č. [hodnota] k nájemní smlouvě ze dne [datum]). Žalovaná ani podnájemce přes výzvy nezaplatili podnájemné za rok 2025 vyúčtované fakturou č. [hodnota] splatnou dne [datum], žalovaná byla vyzvána k zaplacení i předžalobní upomínku dne [datum] a dne [datum] (faktura č. [hodnota], předžalobní upomínka ze dne [datum] s dodejkou, předžalobní upomínka ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum]).
6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem.
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
9. Dle § 2246 odst. 1 o. z. Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
10. Podle ust. § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.
11. Mezi žalobcem a společností [právnická osoba] řízení byla uzavřena smlouva o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání ve smyslu § 2201 a násl. o. z., žalovaná byla ručitelem dle § 2018 o. z., uzavřením smlouvy o nájmu vznikla společnosti [právnická osoba] povinnost platit žalobkyni podnájemné ve výši [částka] + DPH měsíčně, podnájemné bylo splatné jednorázově na rok dopředu. Společnost [právnická osoba] nezaplatila podnájemné za rok 2025 ve výši [částka], žalobce proto požaduje zaplacení podnájemného po žalované jako po ručiteli.
12. Žalovaná dlužnou částku do data splatnosti neuhradila, tudíž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). O zaplacení částky [částka] soud rozhodl dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.
15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.