Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení částky [částka] s požadovaným příslušenstvím, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] představující souhrnný poplatek. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem splatit v 27 týdenních splátkách ve výši [částka], poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný zaplatil částku [částka]. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení zůstatku jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum].
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [Anonymizováno] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno]., uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal poskytnutou částku a poplatek ve výši [částka] splatit v 27 týdenních splátkách ve výši [částka], poslední splátka byla splatná dne [datum], RPSN bylo ve výši 460,9 %, žalovaný zaplatil částku [částka] (smlouva o půjčce č. [hodnota]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o úhradě, seznam postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum]).
6. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „s. o. z.“) a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. ve znění účinném do dne [datum] (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 1 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tento zákon stanoví některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v souladu s právem Evropských společenství.
9. Podle § 39 s. o. z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Podle § 451 odst. 1 s. o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
11. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 3 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí při sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 27 splátkách 460,9 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v listopadu 2007 činila 13,55 %. Ve smlouvě byla tedy více než 30 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je již v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 39 s. o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).
15. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání by bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni [Anonymizováno]), že tímto poplatkem Provident přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby Provident přenášela své provozní náklady související s poskytováním úvěrů na žalovanou, neboť tyto náklady jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru).
16. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a [Anonymizováno] by nemusela - namísto sjednaných 27 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a Provident by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění.
17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou [Anonymizováno] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. [částka], kdy soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil částku [částka].
18. Ohledně úroku z prodlení soud postupoval v souladu s § 1970 o. z. a žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny ode dne následujícího po splatnosti určené v předžalobní upomínce, prostřednictvím které se žalovaný dozvěděl o povinnosti uhradit dluh z bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok II.).
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, který byl v řízení při započtení kapitalizovaného úroku z prodlení ve věci úspěšný v rozsahu 71,6 %, náhradu nákladů řízení, protože mu žádné nevznikly.
20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.