Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši až [částka], úvěr byl veden na kartovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách, žalovaný se navíc zavázal hradit úrok ve výši 12 % až 24 % ročně, v závislosti na vyčerpanou nesplacenou částku. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně proto zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], řádného úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne [datum].
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [Anonymizováno] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši až [částka], úvěr byl veden na kartovém účtu č. [č. účtu], žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných pevně stanovených měsíčních splátkách v návaznosti na výši vyčerpané nesplacené jistiny, a platit úrok v rozmezí od 12 % do 24 % ročně, při zesplatnění smlouvy byl sjednán úrok ve výši 12 % ročně (žádost o zřízení kartového účtu a karty, smlouva o úvěru ze dne [datum], záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, Ceník pro Kreditní kartu, Obchodní podmínky [právnická osoba]., pro spotřebitelské úvěry (kreditní karty), Sdělení informací o poplatcích, výpisy z kartového účtu č. [č. účtu]). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení se třemi splátkami, proto došlo k zesplatnění úvěru žalobkyní ke dni [datum] (přehled poplatků, stav úvěru v minulosti, upomínka ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], výzva k okamžitému splacení dluhů ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum]).
6. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce až [částka], který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách s úrokem ve výši 12 % až 24 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil.
11. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno], který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
12. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
13. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.
14. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
15. Sjednaný smluvní úrok ve výši 24 % (soud posuzoval úrok v nejvyšší sjednané výši) je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
16. Žalovaný dlužnou částku do data splatnosti nezaplatil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, podání návrhu na zahájení řízení) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.