Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 104 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 502 Kč za období od 22. 2. 2020 do 5. 11. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 104 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, který žalobce za období od 22. 2. 2020 do 5. 11. 2020 kapitalizoval částkou 502 Kč. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 14. 5. 2019, kterou bylo pojištěno vozidlo tov. zn. Mazda, typ 6, reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 11 957 Kč s půlroční splatností. Žalovaná částka představuje dluh na pojistném, které žalovaný neuhradil za období od 14. 11. 2019 do 21. 2. 2020, když pojištění bylo ukončeno pro neplacení pojistného s účinností ke dni 21. 2. 2019. Žalobce tak požaduje dlužné pojistné ve výši 7 104 Kč, jehož součástí jsou náklady na vymáhání ve výši 600 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani v návaznosti na urgence žalobce a předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena na adresu pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel postupem dle ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V daném případě soud zjistil, že žalovaný je občanem Řecka, avšak v ČR má povolen přechodný pobyt občana EU. Pravomoc českého soudu je dána v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012.
5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 14. 5. 2019 smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Mazda, typ 6, [registrační značka] Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ode dne 14. 5. 2019 a s ročním pojistným ve výši 11 957 Kč, splatným půlročně (pojistnou smlouvou). Součástí pojistné smlouvy byly také všeobecné pojistné podmínky žalobce. Žalovaný pojistné splatné dne 14. 11. 2019 neuhradil, a to ani v návaznosti na výzvu žalobce. Pojištění v důsledku neplacení pojistného zaniklo uplynutím dne 21. 2. 2020 (dopisem ze dne 7. 11. 2019, dodejkou). Pojistné za období od 14. 11. 2019 do 21. 2. 2020 činilo částku 7 104 Kč a poplatky za upomínání částku 600 Kč (předpisem pojistného).
6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem.
7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobce a žalovaný mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti vozidla, dále jen„ z. p. o. v.“). Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 14. 11. 2019 do 21. 2. 2020 včetně, kdy byla plně kryta rizika z pojištění, porušil svou povinnost vyplývající z pojistné smlouvy a žalobce má právo za tuto dobu požadovat pojistné (ust. § 12 a § 13 z. p. o. v.). Žalovaný pojistné řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal dle ust. § 1 odst. 3 z. p. o. v. ve spojení s ust. § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého plnění a podle ust. § 1970 o. z., vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 104 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobce.
Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.